Hlavní obsah

Senátor Hilšer se chce znovu ucházet o prezidentskou funkci

Marek Hilšer.

Reklama

Jako o možných uchazečích o příští prezidentské klání se v poslední době mluví například také o kandidátech z roku 2018 Jiřím Drahošovi a Pavlu Fischerovi.

Článek

Senátor Marek Hilšer oznámil, že chce v roce 2023 znovu kandidovat na prezidenta. Pro kandidaturu začne sbírat podpisy občanů. V minulých volbách hlavy státu získal 455 000 hlasů, skončil na pátém místě a nedostal se do finálového souboje s obhajujícím Milošem Zemanem. Novinářům dnes řekl, že chce být opět občanským kandidátem. Plánuje objíždět regiony a začít se sběrem podpisů. Při minulé kandidatuře mu podpisy od občanů nestačily, získal jich 43 850, potřeba jich je 50 000. Cestu do voleb mu pak otevřely podpisy 11 senátorů.

„Je předběžné vykládat karty na stůl z hlediska programu,“ uvedl poté, co představil obecnou vizi své kandidatury. Lidé ale mohou podle něj usuzovat podle toho, jaké názory zastává v Senátu. „Horká kampaň teprve přijde, toto beru jako předpolí pro lidi, aby věděli, že kandiduji. Neplánuji nějakou rozsáhlou kampaň,“ uvedl.

Do voleb podle Hilšera sice zbývají tři roky, považuje to ale za krátkou dobu, aby se potkal s co nejvíce lidmi. Na ohlášení kandidatury si vzal stejné sako jako před lety, když se jako první přihlásil do minulého hlasování o hlavě státu.

Voliče chce Hilšer oslovit vizí sebevědomé republiky postavené na lidech, kteří se nebojí. „Nebojí se problémů, které přináší dnešní svět, protože je nevnímají jako hrozbu, ale jako příležitost. Nebojí se naslouchat ostatním, protože vědí, že respekt se rodí z respektu a spolupráce. Nebojí se trvat na tom, že stát a jeho instituce mají sloužit lidem, ne naopak. A nebojí se hájit svoje právo na svobodu bez ohledu na to, jak silný je protivník,“ uvedl. Doplnil, že zkušenosti ze Senátu ho utvrdily v tom, že veřejná služba má smysl.

Jako o možných uchazečích o příští prezidentské klání se v poslední době mluví například také o kandidátech z roku 2018 Jiřím Drahošovi a Pavlu Fischerovi, kandidaturu také nevyloučili bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel nebo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Prezident Zeman označil za dobré potenciální kandidáty vedle Středuly také šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Sám by volil současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten několikrát možnou kandidaturu odmítl.

Naposledy se k případné kandidatuře přihlásil hudebník a někdejší politik Michael Kocáb. Chtěl by veřejnosti nabídnout étos a hodnoty sametové revoluce, řekl Rádiu Impuls. Do boje by šel pouze za podmínky, že by se země ubírala nepříznivým směrem. Na začátku roku nevyloučil kandidaturu bývalý prezident Václav Klaus. Domnívá se ale, že to je úkol pro nové generace. Naopak znovu se o prezidentský úřad nechce ucházet Michal Horáček, který se zúčastnil minulé volby.

Mezi nejpopulárnější potenciální kandidáty na prezidenta patří podle průzkumu agentury STEM/MARK Andrej Babiš, moderátor a herec Marek Eben nebo senátor a kandidát z minulých prezidentských voleb Jiří Drahoš. Babiš ale zároveň s Václavem Klausem mladším (Trikolóra) patří mezi potenciální kandidáty, které nejvíce lidí volit odmítá.

Reklama

Související témata:

Doporučované