Článek
Zhruba 415 tisíc osob ve věku nad šedesát let není očkováno proti covidu-19 a s vysokou pravděpodobností nemoc ani neprodělalo. Ve věku nad 65 let pak jde o zhruba 280 tisíc lidí.
Právě tato riziková skupina starších lidí představuje jeden z největších problémů směrem k možnému podzimnímu vývoji epidemie covidu-19.
Vyplývá to z dokumentu, který zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky začátkem tohoto týdne a redakce Seznam Zpráv ho má k dispozici.
„V posledních dnech narůstá počet nově nakažených seniorů. Nejde sice o trvalou rizikovou eskalaci, ale jde o trend, který může směrem do podzimu sílit,“ stojí ve zprávě, která se snaží předvídat možné varianty vývoje epidemie na podzim 2021.
Dokument popisuje, že aktuálně je epidemie covidu-19 v Česku v kontrolovaných mezích a díky očkování jsou jen malé zdravotní dopady, ovšem zároveň se začínají projevovat i rizikové faktory, které mohou vyústit ve zhoršení v průběhu podzimu.
Konkrétně ústav, v jehož čele stojí biostatistik Ladislav Dušek, popisuje šest rizikových faktorů.
První riziko: velké množství osob a zejména seniorů, kteří nejsou ani očkovaní, ani nemoc pravděpodobně neprodělali. Z dat ústavu přitom vychází, že by mohlo jít minimálně o 30 procent české populace, která zjednodušeně řečeno není proti covidu chráněná.
Vývoj postupného proočkování a prodělání nemoci v české populaci.
S tím souvisí i další rizikový faktor – proočkovanost u lidí v mladém a středním věku (15 až 40 let) je stále nízká a pohybuje se kolem 50 procent.
Druhé riziko: „Otevírá se tak brána k šíření nemoci mezi příslušníky nejvíce aktivní generace, tedy k šíření nejen při sociálních a volnočasových interakcích, ale i na pracovištích,“ stojí v dokumentu s dovětkem, že v posledních dvou týdnech narůstá počet nakažených ve věku 30 až 50 let, a to převážně mezi neočkovanými.
Dalším rizikovým poznatkem je, že se u nejzranitelnějších očkovaných osob projevuje s odstupem několika měsíců od očkování pokles ochrany před nákazou.
Třetí riziko: Mírně podle statistik narůstá počet nově nakažených seniorů po dvou dávkách očkování.
Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška je jedním z důvodů, proč se tak děje, nová delta varianta viru. „Přesto má ale vakcinace velmi významný ochranný efekt i pro seniory očkované před mnoha měsíci. Pokles ochrany neznamená pokles na nulu,“ zdůrazňuje Ladislav Dušek.
Pro Seznam Zprávy tento jev, který se začíná objevovat ve statistikách, popsal i vakcinolog Marek Petráš. „Určitě platí – a je to už i publikované – že po čtyřech měsících od kompletního očkování dochází k úbytku ochrany,“ vysvětlil. Doplnil, že ale neplatí, že by očkovaný byl rázem ve stejném riziku jako před očkováním.
Expert na infekční choroby a vedoucí AIDS centra ve Fakultní nemocnici na Bulovce Ladislav Machal proto zdůrazňuje roli třetí posilující dávky očkování.
Další tři rizikové faktory v dokumentu se zaměřují na prohlubující se rozdíly v rámci regionů i okresů.
Čtvrté riziko: Málo proočkované obce, které se nacházejí v okrajových částech republiky. „Tyto lokality mohou být zárodkem lokálních plošných ohnisek nákazy v podzimních měsících,“ konstatuje dokument.
Oblasti s nižší proočkovaností obcí k 1. říjnu.
Další problém může nastat kvůli zhoršení situace v lidnatějších oblastech, které jsou spojené s velkým pohybem osob například za prací.
Páté riziko: Vedle hlavního města Prahy jde i o Moravskoslezský kraj a částečně podle dokumentu také Jihomoravský a Jihočeský kraj.
Šesté riziko: Souvisí s pohybem lidí a týká se možného zanesení dalších mutací viru. Konkrétně jde podle dokumentu o prokázané nákazy na českém území u cizinců. Jde zejména o problém Prahy.
