Hlavní obsah

Severní magnetický pól mění polohu nezvykle rychle. Z Kanady se přibližuje k Rusku

9. 2. 2019

Vědci upozornili na zrychlování pohybu severního magnetického pólu. (Video: Lukáš Marek, Shutterstock.com)

Severní magnetický pól se podle vědců pohybuje „velmi rychle“. Jeho rychlost se za posledních 19 let téměř zčtyřnásobila. Vědci z americké Národní správy oceánů a atmosféry a z Britského geologického ústavu obyčejně aktualizují polohu severního magnetického pólu každých pět let, letos to ale kvůli zrychlení jeho pohybu museli udělat o rok dříve.

Článek

Severní magnetický pól mění polohu rychleji než doposud. Rychlost jeho pohybu se za posledních 19 let zvýšila z devíti na 34 kilometrů za rok. Jeho pohyb je způsoben změnou magnetického pole v důsledku pohybu roztavených kovů ve vnějším jádru Země a nyní míří z Kanady na Sibiř.

Foto: Shutterstock.com

Vnější jádro naší planety.

Vědci kvůli rychlé změně polohy pólu aktualizovali stav zemského magnetického pole o rok dříve, aby umožnili přesnou navigaci pomocí kompasu. Zařízení, která navigují skrze technologii GPS, změny v magnetickém poli nikterak neovlivňují.

Hlavní autor nového modelu magnetického pole Arnaud Chulliat z Coloradské univerzity řekl britskému serveru The Independent, že kompas využívá ještě stále řada smartphonů či jiné druhy spotřební elektroniky. Kompas ale slouží i pro navigaci v letadlech a na lodích, i když dnes jde většinou už jen o zálohu pro případ poruchy GPS.

Magnetický sever zároveň k orientaci využívají například i vojenské složky, spoléhá na něj i NASA nebo Lesní služba USA, napsal The Independent. Podle pozice, v jaké jsou k severnímu magnetickému pólu, dostávají svá jména i ranveje na letištích. Například letiště Fairbanks na Aljašce v roce 2009 změnilo kvůli pohybu pólu název ranveje z 1L-19R na 2L-20R.

Od roku 1831, kdy byl severní magnetický pól poprvé zaměřen, se posunul o 2 300 kilometrů směrem z kanadské Arktidy k ruské Sibiři. Pohyb magnetického pole je způsoben změnami v elektrickém poli, které vytváří oceán roztaveného železa a niklu v zemském vnějším jádru. Tekutý kov se podle vědců někdy pohybuje nepředvídatelně.

„Mění se to podobně jako počasí,“ řekl geofyzik Daniel Lathrop z Marylandské univerzity, který se na práci na novém magnetickém modelu podílel. „Můžeme tomu říkat magnetické počasí,“ dodal Lathrop.

Doporučujeme

Další zprávy