Problémy ‚pancéřového Mariana‘. Šéf polského NKÚ pronajímal dům kuplířům

Aféra dala před parlamentními volbami munici opozici. Vysokými volebními preferencemi vládnoucí strany Právo a spravedlnost kauza ale nejspíš nepohne.

Krakovská čtvrť Podgórze a v ní dvoupatrový dům se světle žlutou fasádou. Od neděle je červený vývěsní štít nad vchodem přelepený fólií a okna kryjí stažené rolety. Právě tohle místo je už druhý týden centrem mediální pozornosti a s ním i jeho majitel Marian Banaś přezdívaný ve straně Právo a spravedlnost (PiS) „pancéřový Marian“.

Tedy majitel donedávna – Banaś totiž dům, který sloužil jako hodinový hotel a nevěstinec, v polovině srpna prodal. V té době byl ministrem financí v národně konzervativní vládě Mateusze Morawieckého a připravoval se na to, že se na konci měsíce stane novým šéfem nejvyššího kontrolního úřadu (NIK).

Banaśovi v posledních letech podléhala postupně finanční policie, státní rozpočet i nejdůležitější kontrolní instituce v zemi. O jeho pochybném byznysu se známou rodinou krakovských kuplířů se přitom veřejnost a politici dozvěděli až minulou sobotu z reportáže investigativního pořadu Superwizjer soukromé televize TVN.

„Marian Banaś byl majitelem domu v Krakově. Před několika lety ho pronajal mladému muži, synovi známého kuplíře. Ten kuplíř společně se svým bratrem ovládal část krakovského sexbyznysu,“ vysvětluje Seznamu reportér Bertold Kittel, který si se skrytou kamerou podnikání v Banaśově domě natočil. Zaznamenal i to, jak hoteliér volá přímo majiteli budovy.

Banaś navíc v majetkovém přiznání neuvedl půjčku na rekonstrukci domu a pochybnosti vzbuzuje i nízká částka, za kterou měl budovu pronajímat. Nízký nájem totiž vyvolává podezření, že chtěl Banaś uniknout placení daní. Kuriozitou je také to, že i když Banaś šéfoval finanční správě dohlížející na placení daní, Kittel za pronájem pokoje nedostal povinný daňový doklad.

Šéf kontrolního úřadu po odvysílání reportáže nejdřív mlčel, pak přišel s verzí o brutální štvanici ze strany „totální opozice“, za kterou konzervativci dlouhodobě označují své politické protivníky a některá soukromá média.

Kauzu se pak pokusil vysvětlit ve vysílání úslužné státní televize TVP: prý nevěděl, k jakým účelům nájemce jeho dům využíval. „Je to evidentní manipulace. Provokace, jež má v době před volbami zasáhnout mě a vládu, ve které jsem měl čest plnit důležitou funkci,“ kontroval Banaś proti obviněním.

V pondělí oznámil, že „pozastavuje výkon svojí funkce“ a v pátek nastupuje na neplacenou dovolenou. Ještě předtím stačil navrhnout poslancům, aby odvolal všechny místopředsedy jeho úřadu, k čemuž ve čtvrtek i došlo.

Ke kauze se vyjádřil v týdnu i předseda PiS a de facto nejmocnější politik v zemi Jarosław Kaczyński. Podle něj plátí zásada, že PiS nemá žádné posvátné krávy, Banaśe se ale zastal: „Pokud někdo připravil zločince o několik desítek miliard, tak má nepřítele a ti nepřátelé mohou podniknout složitou operaci, aby někoho takového zkompromitovali. Nic nepředjímáme, čekáme na závěry.“

Otázek je zatím daleko víc než odpovědí. Jak to, že před podezřelým podnikáním exministra nevarovaly tajné služby, i když protikorupční úřad už měsíce prošetřuje Banaśova majetková přiznání?

„Služby nepracovaly, protože očividně nemohly. Policie a Agentura vnitřní bezpečnosti (ABW) se v podsvětí obvykle dokonale orientují, a v tomhle případě měla ABW povinnost prověřit Banaśe kvůli jeho přístupu ke státním tajemstvím,“ tvrdí reportér Kittel.

Do případu by mohlo vnést víc světla nejnovější Banaśovo majetkové přiznání, jenže to je podle zákona neveřejné.

Marian Banaś není v politice nováčkem. Do kruhů kolem předsedy PiS Jarosława Kaczyńského a jeho bratra Lecha patří už od 80. let, kdy byl aktivním opozičníkem. Po změně režimu dlouho pracoval v nejvyšším kontrolním úřadu a díky svým zkušenostem byl součástí kádrových rezerv PiS.

„Byl pro vedení PiS člověkem, na kterého se spoléhalo. Jeho názory se braly vážně a jeho nápady se opravdu realizovaly, ve stranické centrále byl považovaný za jednoho z nejlepších expertů, po kterých může strana sáhnout,“ píše v obšírném materiálu o Banaśovi server Polska Times.

Po volebním triumfu Kaczyńského strany v roce 2015 nastoupil Banaś do administrativy premiérky Beaty Szydłové na pozici náměstka ministra financí a šéfa celníků. Když pak vláda zřídila novou silnou Národní daňovou správu (KAS), stanul politik téměř přirozeně v jejím čele. Úkol měl jasný: zefektivnit daňový systém tak, aby měl stát na štědré sociální programy naslibované před volbami 2015. O to víc paradoxně zní podezření z jeho vlastní osobní „daňové optimalizace“.

Šéfem KAS zůstal Banaś až do letošního června. Ve vládě Morawieckého totiž vystřídal ministryni financí Teresu Czerwińskou, která odešla kvůli nesouhlasu s předvolebními sliby o dalších sociálních výdajích – podle ministryně na ně prostě nejsou v rozpočtu peníze.

V čele rezortu ale zůstal expert PiS jen necelé tři měsíce, protože ho poslanci zvolili šéfem nejvyššího kontrolního úřadu. Pozice vrchního kontrolora se uvolnila po rezignaci Krzysztofa Kwiatkowského, který oznámil, že bude za opoziční Občanskou koalici kandidovat do sněmovny. Čelil pak kritice kvůli diskreditaci funkce a její politizaci.

Banaśova aféra je pro PiS před volbami bezpochyby nepříjemností, vysoké volební preference strany, která má kolem 45 procent, by ale stejně jako ostatní dosavadní aféry ohrozit neměla. Důvod je jednoduchý: Banaś není známou tváří a celá kauza je složitá.

„Aféry trochu mytologizujeme. Aféra je teprve začátkem, katalyzátorem různých procesů uvnitř vládního tábora. Teprve až když se všechny zároveň propojí, dá se mluvit o propadu preferencí,“ komentoval věc na Radiu TOK FM novinář levicového týdeníku Polityka Wojciech Szacki.