Článek
Neúnosný dopad fungování ekonomik si Evropská unie velice dobře uvědomuje a nastavila proto ambiciózní cíle směřující ke snižování emisí o 55 procent do roku 2030 a k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050.
„Pokud to myslíme s omezováním emisí skleníkových plynů a udržitelností skutečně vážně, tak bez razantních opatření znatelné změny nedosáhneme. Z krátkodobého pohledu to může a bude bolet, ale je to jediná cesta k dlouhodobému úspěchu,“ vysvětluje Petr Manda, vrchní ředitel pro oblast korporátního a institucionálního bankovnictví ČSOB.
Vysoké investice, ale i dotace
Česko je jako průmyslová země čtvrtý největší producent skleníkových plynů na obyvatele v EU. Podle odhadů skupiny ČSOB v případě České republiky činí objem odhadovaných investic do restrukturalizace její ekonomiky na potřebnou úroveň CO2 do roku 2030 půl bilionu korun. Mezi roky 2030 a 2050 by pak měl objem investic dosahovat čtyři biliony korun.
České firmy a organizace mohou na proklimatická opatření čerpat z evropských zdrojů stovky miliard korun, například z Fondu obnovy, Modernizačního fondu nebo Fondu spravedlivé transformace.
„Třeba Modernizační fond je financován pevným podílem z aukcí emisních povolenek, jejichž cena stoupla prakticky na dvojnásobek, takže celkem bude k dispozici až 300 miliard korun,“ uvádí Jakub Tomaštík, ředitel ČSOB EU Centra. To od roku 2004 poskytuje investiční poradenství a pomáhá firmám se žádostmi o dotace, pobídky a úvěry se státní zárukou. ČSOB EU Centrum už podpořilo projekty za více než 80 miliard korun a veřejná podpora dosáhla 31 miliard korun.
Do procesu úvěrování firem nově významně vstupují parametry ESG, tedy kvalita environmentální, sociální a korporátní správy. Hodnocení ESG už letos na základě doporučení Evropské centrální banky a Evropské bankovní asociace začaly brát v úvahu i banky v Česku. Jinými slovy se ESG stala součástí posuzování rizikového profilu firem žádajících o úvěr.
Spolufinancování tuzemských progresivních firem
S ČSOB EU Centrem úzce spolupracuje výrobce ponožek Northman Outdoor z Bruntálu, který má rozpracovány dva projekty za cca 20 milionů korun. Zatímco první projekt je už ve finále, u druhého probíhá schvalovací řízení. „Realizací tohoto projektu, a to především instalací tepelných čerpadel a kompletní výměnou energeticky náročné úpravárenské technologie, ještě výrazněji snížíme emise CO2,“ vysvětluje Jan Jendřejek, jednatel společnosti Northman Outdoor.
Projekty Northman Outdoor jsou spolufinancovány z evropského Operačního programu Podnikání a Inovace pro konkurenceschopnost, konkrétně programu Úspory energie. „Jsme rádi, že tyto možnosti financování ekologicky šetrných projektů jsou ze strany EU podporovány, a pevně věříme, že i v budoucnu bude možné tyto programy využívat,“ doplňuje Jan Jendřejek.
Podle Petra Mandy je zatím takto progresivních a flexibilních firem málo. „Jedničku za využití a čerpání zdrojů, jak evropských, tak národních, si určitě dát nemůžeme. Věřme, že je to historie, z níž jsme se poučili. A že se příslušné státní instituce budou radit i s těmi, kdo již mají na tomto poli zkušenosti. Mezi něž řadím i naši banku,“ poukazuje na zkušenosti ČSOB Petr Manda.
Ojedinělý servis
ČSOB nabízí firmám ojedinělý servis, který přibližuje Jakub Tomaštík. „Máme i službu tzv. dotačního auditu a hledáme si nové zákazníky sami. Přijedeme do firmy, kde jsme nikdy nebyli, projdeme se po provozu, seznámíme se s tím, jak běží výroba a jaké plánují investice. Pak doporučíme, na který projekt by se dala využít veřejná pomoc, na co dotace a na co třeba úvěr se státní zárukou. Navrhneme řešení a je na firmě, zda ho akceptuje, nebo ne,“ dodává Jakub Tomaštík.
ČSOB umí nejen zprostředkovávat financování a poradenství, ale sama jde dlouhodobě příkladem. „V naší bance jsme za poslední léta snížili svou uhlíkovou stopu o šedesát procent, důkazem toho jsou i naše obě budovy tady v Radlicích, přičemž obě patří k nejmodernějším v Evropě. A jako první banka v Česku jsme letos v červnu ukončili veškeré financování investic do těžby uhlí a výroby elektrické energie a tepla z uhlí,“ uzavírá Petr Manda.