„Šílené“. Nemocnice, které prohrály závod v klikání, kritizují systém dotací

Během více než roční epidemie koronaviru se lékaři a zdravotní sestry tří velkých tuzemských nemocnic starali o nejvíce pacientů s covidem-19.

Když však ministerstvo pro místní rozvoj minulý týden spustilo rozdělování peněz z Evropské unie z programu REACT-EU na modernizaci zdravotnických zařízení po koronavirové krizi, Fakultní nemocnice Brno, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a Fakultní nemocnice Bulovka skončily se svými projekty takzvaně pod čarou.

„Nevěřil jsem, že něco takového je vůbec možné. Je to naprosto šílené, ať již jako reálný způsob nakládání s daněmi občanů, nebo jako způsob zakrýt eventuální čachry s dotacemi,“ uvedl pro Seznam Zprávy šéf brněnské fakultní nemocnice Jaroslav Štěrba.

Zkritizoval tak systém, kdy měly nemocnice minulou středu po 14. hodině přihlásit svoje projekty. Jenže rozhodovala rychlost. Sekundy, možná i mikrosekundy.

Podle dokumentu, který zveřejnilo ministerstvo, skončily tři projekty Štěrbou vedené nemocnice na šedesátém, sedmdesátém a dvaasedmdesátém místě. Chtěli na ně čerpat necelých 500 milionů korun. Uspělo ale nejspíše jen čtyřiačtyřicet prvních projektů.

„Podle dosavadních zpráv nula. Jako nemocnice, která měla na hrbu počty pacientů s covidem jako jedna z nejvíce postižených v republice,“ napsal Štěrba.

Všeobecná fakultní nemocnice dopadla stejně. S projektem na obnovu a rozvoj přístrojové techniky pro urgentní a intenzivní péči, na který chtěla získat 499 milionů, skončila na osmašedesátém místě.

Fakultní nemocnice Bulovka pak chtěla za 149 milionů modernizovat vybavení chirurgických a diagnostických oborů. Také její šéf Jan Kvaček prohlásil, že neuspěli. Skončili na osmaosmdesátém místě.

Podle ministerstva je panika předčasná, protože pořadí projektů není finální. „Nejde o seznam projektů, které budou podpořeny. U všech projektů musí proběhnout hodnocení. Proto v tuto chvíli nelze odvozovat, kdo bude úspěšný nebo kde je hranice alokace. Čas je až to poslední kritérium,“ uvedl Vilém Frček z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj.

Ředitelé nemocnic, jež skončily daleko za čarou, ale vůbec nepočítají s tím, že by nakonec mohli uspět a peníze získat. „Ona ta kritéria přijatelnosti nejsou nic moc složitá. Očekávám, že je splní téměř všichni a pak rozhodne ten čas,“ uvedl Kvaček.

Samo ministerstvo pro místní rozvoj navíc nemocnicím před spuštěním žádostí zaslalo e-mail, ve kterém upozornilo, že rychlost žádosti může být rozhodující. „Doporučuji secvičit postřeh a rychlost u časomíry, která je vázána na světový čas, a trénovat dvojklik,“ stálo v něm.

Ministerstvo navíc podle Kvačka nikde nezveřejnilo, jak bude reálně hodnotit potřebnost projektů. „Očekával bych, že bude hodnocen stav těch nemocnic, jejich role v síti a v dostupnosti péče, role v boji s covidem-19 atd.,“ prohlásil Kvaček. „My se holt odvoláme, nic jiného nám nezbývá,“ doplnil.

Ministerská tabulka však dokládá ještě další problém. Ukazuje na to, že na řadu krajů se nejspíše vůbec nedostane. Vůbec neuspěly třeba Liberecký kraj a Kraj Vysočina.

„I když jsme naše projekty podali v první sekundě, neuspěli jsme,“ napsal mluvčí krajské liberecké nemocnice Václav Řičář. Toto zdravotnické zařízení předložila dva projekty v objemu 423 milionů korun. Také podle ředitele jihlavské nemocnice Lukáše Veleva nebyl systém transparentní.

Třeba v Karlovarském kraji pak uspěla jen Nemocnice Sokolov a v Ústeckém kraji pouze Nemocnice Žatec. Největší zdravotnická zařízení v těchto regionech zůstala pod čarou.

Naopak třeba v Pardubickém kraji prošly hned dva projekty Pardubické nemocnice celkem za jednu miliardu korun. Je však možné, že jeden z nich bude vyloučen, protože na jednu nemocnici mělo být možné získat projekty maximálně v objemu do 500 milionů.

Uspěly také tři projekty za půl miliardy korun, jež podala Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Tu donedávna vedl současný ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za hnutí ANO).