Hlavní obsah

Sjeté pneumatiky nepatří do pece. Australané je dávají do silnic

Foto: Unsplash - Adam Kring

Pneumatiky by se nově mohly přidávat i do spodní vrstvy vozovky. Již dnes se mohou přidávat do asfaltu.

Reklama

Tým australských vědců vymyslel nový způsob recyklace pneumatik. Bude se po nich jezdit.

Článek

Když Češi vyrazí do lesa, nezřídka narazí místo hub na staré zpuchřelé pneumatiky.

Přitom způsobů, jak staré pneumatiky zužitkovat, se nabízí celá řada a jejich recyklace láká vědce i investory po celém světě. Například výzkumníci z australské univerzity RMIT přišli s tím, že by mohli staré pneumatiky přidávat do silnic.

Nově vyvinutá směs by podle jejich zjištění měla být více roztažitelná než doposud používané způsoby a tím pádem i méně náchylná k prasklinám. Jde o mix recyklovaného betonového štěrku a kousků pneumatik a sloužit by měl jako základní vrstva. Na ni se poté přidá asfalt.

Betonový štěrk se takto již používá, ale přidáním malých odřezků pneumatik se podle australských vědců docílí lepších vlastností podložky. Jako nejlepší poměr se ukázalo být 0,5 procenta zbytků pneumatik a zbytek štěrku.

„Tradiční vrstvy silnice jsou vyrobeny z neudržitelných panenských materiálů, jako jsou štěrk z lomu a přírodní písek,“ píše vedoucí výzkumník Mohammed Boroujeni v prohlášení. „Naše směs je stoprocentně recyklovanou alternativou, která nabízí nový způsob opětovného využití pneumatik a stavebního odpadu, a přitom výrazně plní klíčová kritéria, jako jsou flexibilita, pevnost a trvalá deformace,“ pokračuje.

Češi spalují i recyklují

Podle autorů z univerzity RMIT se na světě vygeneruje každý rok na jednu miliardu sjetých pneumatik, a tudíž otázka jejich recyklace se stává důležitější. „Vývoj nových a inovativních způsobů využití našich recyklovaných materiálů je naprosto zásadní,“ píše ve zprávě inženýr z australské univerzity Jie Li.

V Česku se staré pneumatiky nejčastěji zpracovávají dvěma způsoby. Z nejnovější zprávy Ministerstva životního prostředí za rok 2018 vyplývá, že nejčastějším způsobem využití je materiálové, a to z 64,5 procenta. Energeticky se pak využívá téměř 32 procent pneumatik. Pneumatiky lze totiž použít jako alternativní palivo. Velmi často ho například využívají cementárny. Na opětovné použití tzv. protektorování šlo 1,1 procenta.

Dobrá zpráva je, že „lesní“ pneumatiky z úvodu článku budou pravděpodobně nejméně dva roky staré. Od ledna 2018 je totiž v tuzemsku sběr pneumatik ze zákona bezplatný a sběrná místa se spravují buď individuálně, nebo pod kolektivním systémem neziskové společnost Eltma. Podle jejích dat za rok 2019 účastníci uvedli na trh přes 54 tisíc tun pneumatik a vysbíráno poté bylo přes 52 tisíc tun. Úroveň sběru v tomto kolektivním systému bylo tedy za minulý rok přes 96 procent.

Eltma sdružuje přes 3200 míst zpětného odběru pneumatik. Individuální plnící výrobci, kteří mají svá vlastní odběrná místa, pak tvoří přibližně 1600 míst, jak vyplývá z dat Ministerstva životního prostředí.

Druhý život pneumatik

Pneumatiky se na stavbu silnic využívají i dnes. Mohou se přidávat do asfaltové směsi, tedy na horní vrstvu vozovky na rozdíl od nového postupu australských vědců.

„My RPG pneumatiky recyklujeme a pouze malou část dodáváme někomu, kdo je umí přimíchat do asfaltu a asfaltové směsi určené do povrchu vozovky. V rámci Česka je takto vybudovaných povrchů velmi málo a čeká spíše na větší ‚objevení‘ a podporu, k čemuž se různě vyjadřují odborníci i zpracovatelé,“ říká pro Seznam Zprávy Pavel Hartman, výkonný ředitel společnosti RPG Recycling, která se specializuje na recyklaci pneumatik a je členem REC Group.

„Že by někdo dával do konstrukce vozovky celé nebo podrcené pneumatiky, nevíme, a pokud ano, tak je to z materiálového hlediska velká škoda,“ doplnil Hartman.

Ale sjeté pneumatiky lze využít i jinde než v dopravě. Z pryžového granulátu (kousky gumy do 50 milimetrů) lze vyrábět mimo jiné povrchy pro sportování, protiodrazové desky na střelnice i protihlukové desky. Právě tyto výrobky nabízí i sesterská společnost RPG Recycling Galpo. „My RPG Recycling jsme recyklátor, ale současně v areálu máme sesterskou firmu Gelpo na výrobky z recyklátu, máme pěkné a zajímavé výrobky,“ komentuje Pavel Hartman.

„Obecně by si materiály z recyklace zasloužily větší pozornost, státní podporu, což bude pořád výhodnější, jak primární materiály a s tím spojené dopady na přírodu a životní prostředí,“ zakončil Hartman.

Reklama

Doporučované