Školáci si za první republiky museli vystačit s mnohem skromnějším vybavením, než s kterým vyrážejí do tříd dnes. Před sto lety používali na psaní klasické dřevěné tužky, které byly tehdy velmi drahé, proto museli vypisovat i ty nejmenší špalíčky, které by dnešní studenti dávno vyhodili do koš.
Psali také inkoustem. Plnicí pera však byla extrémně drahá, takže většinou používali pera s násadkami, které namáčeli do kalamáře s inkoustem. Dnes si mohou školáci vybrat psací potřeby z nesčetných variant tužek, pastelek, verzatilek, kříd a per. Klasická plnící pera však většinou nahradily propisky, rollery a gumovací pera.
Z galerie se dozvíte například to, jak vypadala první tužka ze 17. století, jak vypadá minerál, z něhož se dělají tuhy, kdy vznikla verzatilka či kolik tužek se v Česku ročně vyrobí. (Pro snadnější procházení galerií klikněte na poslední fotku v náhledu ukazující počet dalších snímků, pozn. red.).
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Takovými tužkami psali lidé kolem roku 1900. Sortiment společnosti Koh-i-noor Hardtmuth byl tehdy několikanásobně užší než dnes, kdy vyrábí přes 3000 výrobků.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Za značkou Hardtmuth stojí Joseph Hardtmuth - vyučený truhlář, kreslíř, průmyslník a vynálezce, později také stavitel a dvorní architekt knížete Aloise I. von Liechtensteina. Joseph se narodil v roce 1758 a v roce 1790 vystavěl základy podnikání, z něhož jeho potomci, zejména syn Carl a vnuk Franz, vybudovali jednu z největších světových společností v oboru psacích a kreslicích potřeb. Na počátku však byl byznys továrny postaven na výrobcích z kameniny.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Takto vypadala nejstarší grafitová tužka v 17. století. Vyráběli ji angličtí řemeslníci z valounovitého grafitu. Anglii se také přičítá objev základního materiálu pro výrobu tuhy - grafitu. Traduje se, že kolem roku 1500 v Cumberlandu poblíž Borrowdale vyvrátil vichr strom a v jeho kořenech našli pastýři podivný kámen, který mastil.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Připomínala jim olovo, tak ji nazvali „olověnou rudou”. Na obrázku je tento minerál zachycen.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Řemeslná výroba byla nesmírně složité. Grafit se řezal na plátky provázkovou pilou, ty se nařezávaly rydlem a lámaly a tuha se za pomoci klihu vkládala do špalíčku dřeva s vyvrtanou dírou a pak se zabrušovala. Zručný tužkař vyrobil za den (12 hodin) 3 až 4 tužky. Manufakturní výroba výrazně zefektivnila proces vzniku tužky.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Původní továrna na kameninu vznikla ve Vídni. V roce 1802 se její výrobní program významně rozšiřuje a začíná ve velkém vyrábět grafitové tužky, rudky a některé další druhy barevných tuh. Závod v Českých Budějovicích (na snímku) vzniká v roce 1848.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Takto vypadala jihočeská fabrika na přelomu 19. a 20. století.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth A toto je nabídka výrobků tehdější doby. Inkousty.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Pero s násadkou.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Násadky měly několik variant, aby si každý mohl vybrat tu, která se nejvíce hodí k jeho vkusu.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Nástavec pro prodloužení tužky, který sloužil k tomu, aby se dala vypsat až do úplného maxima.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth A komu zůstaly dva pahýly tužek, mohl se mu hodit nástavec na dvě tužky najednou.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Toto jsou snímací tužky známé jako kopírovací nebo inkoustové tužky.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Takto vypadal katalog výrobků v roce 1899.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Společnost si s prezentací tužek do zahraničí dávala záležet.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Takto vypadala nabídka tužek v roce 1914. Z období před druhou světovou válkou pochází i první mikrotužka pro průměr tuhy 1,2 mm.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth A zde jsou i další psací potřeby.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Toto je dobová luxusní kazeta s grafitovými tuhami.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Luxusní dobové plnicí pero.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth A guma se slonem. Franz Hardtmuth zaregistroval slona se zvednutým chobotem jako obrazovou známku s právem přednosti 13. 3. 1896.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Legendární slon na stíracích pryžích je pátou nejstarší obrazovou známkou na světě.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth A ve výčtu výrobků, kterými psali lidé už od konce 19. století, nesmí chybět zlatý hřeb společnosti - žlutá grafitová šestihranná tužka s pořadovým číslem 1500, kterou vynalezl Franz Hardtmuth a nazval ji KOH-I-NOOR (upravená transkripce sanskrtského slova Koch-i-nur znamenajícího Hora světla). Tato tužka odstartovala levnější strojovou výrobu. Dole na snímku je její původní provedení a nahoře současné. Její podoba se takřka nezměnila.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Tužka byla uvedena na trh v roce 1888 originálním způsobem. Zatímco do té doby bylo zvykem zavést nový výrobek s nižší cenou, aby se na trhu uchytil, Franz Hardtmuth jí naopak nasadil 3× vyšší cenu než ostatním výrobkům. Na trhu to zafungovalo. Na snímku je historická kazeta s grafitovými tužkami se speciálním systémem otevírání (1920).
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Na snímku je rytina továrny v Českých Budějovicích v roce 1914. Přesný název společnosti v té době zněl: KOH-I-NOOR tužkárna L. & C. HARDTMUTH. Výroba tužek ve dřevě v továrně Hardtmuthů byla od svého vzniku do počátku první světové války následující: V roce 1812 se vyrobilo 6 tisíc veletuctů (veletucet = tucet tuctů, 144 kusů) tužek, v roce 1872 se vyrobilo 150 tisíc veletuctů. V roce 1900 vycházelo z továrny 400 tisíc veletuctů tužek a v roce 1913 jich bylo 620 tisíc.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Takto vypadala továrna v roce 1906 ze střechy místní vodárenské věže, v pozadí je židovská synagoga a vila Lamezan.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Ve vile Lamezan, která byla postavena v roce 1900 podle návrhu vídeňského architekta Grilda, je dnes sídlo vedení Koh-i-noor Hardtmuth.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth V sortimentu společnosti byly také pastelky. První pastelové tužky se objevují už v průběhu 70. let 19. století. Architekti, kreslíři a projektanti tehdy rádi používali řadu Technicolor a oblíbené byly kreslířské sady Mondeluz či Polycolor. Na snímku je ukázka sortimentu pastelek z 30. let 20. století.
Takto vypadalo první provedení padací mechanické tužky s názvem VERSATIL. Jde o o odvození od slova versatilní = variabilní, přizpůsobivý, rok 1937.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Na trhu se verzatilky objevují kolem roku 1950.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Dnes mají tuhy verzatilek různý průměr. Používají se pro běžné psaní a kreslení.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth V této sadě jsou tužky s tuhami ve všech dvaceti vyráběných gradacích/stupních. Každá má hrotítko na doostření hrotů tuh.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Práce v českobudějovické tužkárně vypadala v 50. a 60. letech minulého století tak, jak ukazuje snímek.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Firemní produktové katalogy neměly tehdy na rozdíl od prvorepublikových valný vzhled. Základním parametrem byla strohá jednoduchost.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Povinná byla tehdy účast společnosti na oslavách 1. máje. Alegorický vůz v podobě žirafy z tužek vyrazil do průvodu v Českých Budějovicích v roce 1967.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Trojboké pastelky v dřevěném plášti vyvedené v jednoduchém přírodním stylu mají dnes úspěch u ekologicky naladěných zákazníků. Trojhranná tužka je v současnosti vyzdvihovaná pro svůj ergonomický tvar vhodný pro rozvoj jemné motoriky ruky. Českobudějovická fabrika je vyráběla už v roce 1900.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Společnost nyní každý rok vyrobí přes 100 milionů tužek a pastelek. Vyváží je do 90 zemí, například do USA, Austrálie nebo Asie, klíčové zákazníky má však ve střední Evropě. Pastelky s vícebarevným jádrem na obrázku jsou vyráběny speciální technologií, na kterou má společnost patent.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Pro zákazníky v tuzemsku i zahraničí vyrábí tisíce produktů, které jsou pro všechny trhy stejné. Co se však liší, a někdy velmi zásadně, je balení, ve kterých se výrobky prodávají. „Některé trhy jsou konzervativní a jiné zase vyžadují extravagantní a barevné provedení. Co se dobře prodává v Evropě, by například ve stejném obalu v Rusku neuspělo a naopak," říká mluvčí společnosti Jan Kubát.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Covid dopadl na trh psacích potřeb významně. Lockdowny, uzavřené školy, omezení exportu a cestovního ruchu a komplikace s distribucí srazily významně zisky společnosti. „Jen omezení turismu nás v našich prodejnách, které jsou na turisticky významných místech v centru Prahy nebo Českém Krumlově, stálo desítky milionů korun," říká mluvčí.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Koronavirus naopak převedl část zákazníků od kamenných prodejen k onlinovým prodejcům. „Je znát, že pandemie zvýšila zájem o nákup školních potřeb online obecně. Při meziročním srovnání období od 1. 7. od 15. 9. 2021 zaznamenáváme zhruba o třetinu vyšší návštěvnost kategorie ‚Školní potřeby’. Velký zájem je zejména o modelovací hmoty, jako je plastelína nebo Fimo, a školní batohy a brašny, následují pera a propisky a fixy,“ říká Kristýna Hořovská, PR specialistka Zboží.cz.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Před 100 lety psaly děti movitých rodičů plnicími pery. Dnešní české děti píší hlavně rollery a gumovacími pery. V některých zahraničních zemích přecházejí děti v první třídě povinně od psaní obyčejnou tužkou k používání klasického plnicího pera. Na obrázku je nejluxusnější výrobek Koh-i-nooru - plnicí pero constitution heritage 2020, které bylo ke příležitosti stého výročí vzniku první československé ústavy vyrobeno jen jedno.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Pero osazené briliantem bylo vydraženo za 120 tisíc korun a výtěžek putoval na projekt Paměť národa.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Takto vypadal areál Koh-i-nooru v roce 2015.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth Zde sedí v reklamním autě v podobě tužky majitel holdingu Koh-i-noor Vlastislav Bříza. S podobnými auty jezdila firma i ve 30. letech minulého století.
Foto: Koh-i-noor Hardtmuth A takto zachytil zakladatele firmy Josepha Hardtmutha a Vlastislava Břízu autor kresby marketingové soutěže z roku 2012.