Hlavní obsah

Pohled z letadla odhalil, v čem je skryté nebezpečí největší lesní kalamity

29. 5. 2018

Podívejte se, jak vypadají zničené lesy na Vysočině z letadla. (Video: Jaroslav Gavenda, Seznam.cz)

Pod kůrovcem padlo loni 120 tisíc kubíků dřeva. To je kalamita v místě, o němž se moc nemluví.

Článek

Na lesy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dopadla vážná kůrovcová kalamita, která podle mnohých může do budoucích let porosty razantně změnit.

„Nynější kalamita je jednou z nejhorších kalamit v historii našeho lesnictví,” říká Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Právě on byl průvodcem Seznamu v místech, která si zatím s kůrovcem veřejnost tolik nespojuje, ale přitom je zde situace kritická.

Letecké záběry, které nabízíme v úvodním videu tohoto článku, přibližují stav lesů na Vysočině.

V posledních dvou letech se zde situace podle Petra Zahradníka zhoršila o více než 100 procent.

„Konkrétně v okrese Třebíč bylo v roce 2016 vykáceno zhruba 50 tisíc kubíků dříví, v minulém roce už to bylo skoro 120 tisíc kubíků. Tady vidíte, že je to obrovský nárůst,” říká odborník.

Nad plochami vykácených a uschlých stromů přidá dovětek, že nejhorší jsou nyní místa, na kterých není z leteckého nadhledu žádná kalamita vidět.

„Viděli jsme tam mnoho zrzavých stromů,” říká Petr Zahradník nad lesy v okolí zříceniny hradu Rokštejn.

„To jsou stromy, které byly napadeny už v minulém roce a z nichž už brouk vylétnul. To jsou sterilní kůrovcové souše, které v podstatě a priori nemusíme rychle dostávat z lesa, protože už nepředstavují hrozbu,” popisuje.

Situace na zemi je podle něho ve skutečnosti mnohem horší, než je vidět z letadla.

„Neviděli jsme nově napadené stromy, které mají ještě zelenou korunu. Spousta z nich je určitě napadená,” říká Petr Zahradník.

Mezi ještě stále zelenými stromy procházejí lesníci, již určují, které už kůrovec napadl. „Hledají je při pochůzkách a snaží se je pak rychle zpracovat,” uvedl odborník.

Zmiňuje také, že problém s kůrovcem spadá zhruba do roku 2003, kdy po podobném suchém a teplém roce, jakým je ten letošní, vznikla současná kůrovcová kalamita.

Vždy, když se od té doby podařilo dostat situaci pod kontrolu, přišel nějaký další problém. Jako příklad uvádí odborník rok 2007 a orkán Kyrill, při němž se nepodařilo včas zpracovat všechno polomové dříví a kůrovec se na něm opět namnožil.

„A když jsme to opět dostávali pod kontrolu, přišel abnormálně teplý a suchý rok 2015 a ten odstartoval tu současnou vlnu,” říká Petr Zahradník, s nímž jsme letounem Cessna 172 z pražského letňanského aeroklubu letěli po trase kolem vysočinských obcí Panská Lhota, Číhalín, Červená Lhota a dále kolem Třebíče a Římova.

„Situace s kůrovcem se bohužel rok od roku stále zhoršuje, nejhůře je postižená vlastně severní Morava, ale právě i oblast Vysočiny,” uzavírá Petr Zahradník.

Reklama