Hlavní obsah

Slavia a Rangers. Srovnatelná historie, finanční trable i aktuální forma

Foto: Profimedia.cz

Pětiletý fanoušek Arlo Low slaví 55. mistrovský titul Rangers před slavným glasgowským stadionem Ibrox.

Reklama

Všechno, co jste chtěli vědět o soupeři pražské Slavie v Evropské lize, ale (třeba) jste se báli zeptat. Kouzlo Stevena Gerrarda na lavičce, silná tradice Rangers i šikovní hráči, jejichž jména je užitečné si zapamatovat.

Článek

Fotbalová sezona 2020/21 jako by se nemohla nabažit česko-skotské konfrontace. Nejprve dvě podzimní porážky české reprezentace ve výkonnostní skupině B Ligy národů. Následovaly vysoké triumfy pražské Sparty v Evropské lize nad uvadajícím Celtikem. Nyní je před námi dvojzápas Slavia – Rangers F.C. Celý ročník navíc uzavře červnová reprezentační konfrontace na odloženém Euru ve skotském Hampden Parku, tedy doufejme…

V prestižní evropské soutěži se dnes večer střetnou ve vyřazovací fázi kluby s relativně srovnatelnou historií, finanční krizí z počátku minulé dekády a současnou formou. Tradiční skotský klub Rangers F.C., založený v Glasgow roku 1872, si na pomyslné dno klesl pádem do nejnižší skotské profesionální soutěže, zatímco Slavia byla na poslední chvíli vysvobozena ze spárů blížící se finanční pohromy.

Přesně v den svatého Valentýna v roce 2012 puklo smutkem nejedno skotské srdíčko. To se totiž Rangers oficiálně „rozsypali“ do sítě nucené správy a jejich nová tržní hodnota se rovnala 1 libře. Následoval administrativní pád střemhlav do 4. nejvyšší skotské soutěže, nové začátky a několikaleté škrábání se zpět. Po dekádě existenční krize spojené s dlouhodobým zadlužováním klubu se Rangers dokázali probít zpět na kdysi familiární trůn skotského fotbalu.

Ačkoliv zlí zelenobílí jazykové tvrdí, že stávající Rangers jsou zcela novým subjektem, nic to nemění na faktu, že Jezdci v neděli bujaře slavili. Čerstvý zisk 55. ligového triumfu dokonce znamená absolutní světové prvenství v počtu nasbíraných domácích titulů. A že bylo na čase. Odvěký zelenobílý rival Celtic měl spadeno na zisk 10. titulu mistra v řadě. Jenže ambiciózní „Stevie G“, jenž s Liverpoolem ani v jeho největší slávě domácí trofej Premier League nikdy nezískal, nadvládu Celticu trpět nehodlá.

Poslechněte si aktuální díl podcastu Angličan o Glasgow Rangers.

Ještě před 3 lety koučoval manažerský zelenáč Steven Gerrard svůj vůbec první tým – nadějné dorostence v Liverpoolu. V létě 2018 putoval do Glasgow jakožto nejvhodnější kandidát pro úspěšné provedení herní a výsledkové rekonstrukce Rangers.

Gerrard, klubová legenda Liverpoolu, si byl i přes kopu vlastních zkušeností z bohaté a úspěšné kariéry na počátku svého angažmá plně vědom své manažerské nezkušenosti. Proto se záhy pečlivě obklopil širokým realizačním týmem plným odborníků. Co se týče trenérských kompetencí, „Stevie G“ si dokonce přál k sobě manažera sobě rovného. A tak se obrátil na progresivního Michaela Beala, který je mnohými hráči hodnocen jakožto vůbec nejlepší trenér, jaký je kdy vedl. Skromný Gerrard se nechal při sympatické sebereflexi v podcastu Robbieho Fowlera, další legendy Reds, slyšet, že dosažení Bealovy manažerské úrovně by mu trvalo nejméně dalších 20 let.

„Přiznám se, že jsem původně Gerrardovi nevěřil. Koncem loňské sezony jsem ale začal cítit, že něco s týmem dokáže,“ uvádí v podcastu Angličan Milan Mikulka z Hospodářských novin, který právě modré části Glasgow dlouhá léta přeje. „Hráči si najednou začali věřit, že s týmem, s nímž by před rokem dostali pětku, můžou hrát vyrovnanou partii. Je to něco jako u Slavie. Jako by si najednou řekli, že mají na to, soupeře přehrát.“

Legenda Reds se na sever stěhovala s jasným cílem – vrátit Rangers žezlo a trvalou dominanci. Gerrard byl od začátku odhodlaný pozvednout klubovou DNA na úroveň celků hrajících pravidelně Premier League. Nové motto „no excuses“ (žádné omluvy) bylo brzy podloženo i výkony na place. Kromě psychologického přínosu Gerrard po svém angažování také nechal kompletně přestavět některé části tréninkového centra Rangers. Přál si tak podpořit tvorbu společenštější atmosféry a přispět k vytváření skutečného týmu i mimo fotbalový pažit.

Gerrard od svého příchodu dokázal hráčům vštípit sobě vlastní vítěznou mentalitu. Tradiční „Old Firm“ zápasy, derby hrané mezi Celtikem a Rangers, si od jeho nástupu do funkce stojí 5:4 ve prospěch modrých.

Způsob, jakým znovuzrození Rangers aktuálně dominují skotskému fotbalu, je úctyhodný. Rangers v této sezóně podlehli pouze jedinému soupeři, a to ještě v domácím poháru. Ve skotské Premiership modří útočí na rekord Celtiku z let 2017/18, kdy městský rival pod taktovkou starého známého Brendana Rodgerse (dnešního manažera Leicesteru) dosáhl na metu 106 bodů. Neporažení Rangers ve 32 dosavadních ligových kláních obdrželi pouhých 9 gólů, vsítili jich 77 a 28krát zvítězili. Za poslední 2 sezony pak pouze ve skotských soutěžích Rangers proměnili v branky hned 47 standardních situací, čímž se řadí mezi vůbec nejúspěšnější celky v této disciplíně.

Na domácí scéně vzestup Rangers pochopitelně úzce souvisí i s propadem hegemona posledních let, Celtiku. Ten podle Milana Mikulky hřeší právě na dlouhodobější absenci úhlavního rivala ve skotské nejvyšší soutěži. Skotská první liga na evropské poměry není tak kvalitní soutěží a nepřitahuje nejatraktivnější fotbalisty svými finančními podmínkami. Skotská Premiership tak obecně slouží místním talentovaným hráčům jako jakýsi mezikrok před vysněným transferem do nejvyšších anglických soutěží. Celková úroveň a konkurenceschopnost skotské nejvyšší soutěže se podle Mikulky nadále zhoršuje. „Aberdeen svými výkony zaostává za očekáváním a oba edinburské celky Hearts a Hibernian prožívají chmurnější období,“ dodává v podcastu Angličan Mikulka.

U Rangers se kromě klubové infrastruktury s příchodem Gerrarda transformovala i přestupová politika. „Rangers začátkem tisíciletí přepláceli hráče. Dnes se i u fotbalisty ohromného talentu typu Hagiho rozhodli nejprve pro hostování s opcí. Kamara, důležitý člen záložní řady, byl pořízen z Dundee za 50 tisíc liber,“ analyzuje novodobé hospodaření Rangers v podcastu Seznam Zpráv Mikulka.

Ukázat si páteř mužstva je pak jednoduchá disciplína. Proti Slavii do duelů nejspíš vůbec nezasáhne základní stavební kámen Rangers, zkušený kapitán James Tavernier, pozoruhodný krajní obránce s vynikající kopací technikou. Díky svému hernímu přehledu a citu v noze zahrává tradičně většinu standardních situací včetně penalt. Jen v letošní sezoně má na kontě 17 gólů a 15 asistencí. Jeho aktuální zranění je tak pro Slavii opravdovým požehnáním.

Při analýze Rangers je potřeba zbystřit u ofenzivního tria Kent, Morelos a Hagi. První zmiňovaný je produktem liverpoolské akademie. Talentovaný Ianis Hagi, spoluhráč Stanciua z rumunské reprezentace a syn rumunské legendy, se prezentuje aktivním technickým stylem hry. Těžko u něho rozeznáte dominantní nohu. V kádru Rangers nechybí ani Jermain Defoe, ofenzivní ikona nedávných časů Premier League. Toho ale proti Slavii neuvidíme, jelikož na soupisce pro EL nefiguruje.

„Co bych poradil trenéru Trpišovskému? Nenechat rozběhnout Morelose a Kenta. Morelos, to je buvol, nejen podle přezdívky. Toho neodstavíte od míče. Na pravém beku bude asi hrát mladík Patterson a toho by Olayinka mohl dost školit,“ vzkazuje do slávistické kabiny Mikulka, který glasgowskému klubu začal fandit už v době, kdy za něj hrál Paul Gascoigne.

Rangers na trávníku zdobí vítězná mentalita a smysl pro tvrdou práci. Disponují ovšem i přidanou hodnotou v podobě solidní práce s míčem. Proto ve Skotsku všechny drtí. Jsou fotbalově lepší než místní soupeři, a když se jim vyloženě nedaří, neváhají vyhrnout rukávy a protivníka položí fyzicky. „Gerrard sestavil tým z 10 sprinterů připomínajících místy ragbyové chasníky. Slavii tak čeká konfrontace s fyzicky podobně vyspělým protivníkem, který je oproti Leicesteru bez ‚křehčích‘ hvězd typu Maddisona či Barnese. Navíc Rangers jsou opravdu týmoví,“ dodává v podcastu Angličan komentátor Jaromír Bosák.

Rangers jsou v pohárech oproti Leicesteru o poznání zkušenější klub. Gerrard jakožto vítěz o něco slavnějšího ušatého poháru pro vítěze Ligy mistrů své svěřence každoročně pečlivě připravuje na úskalí evropských soutěží. Nutno dodat, že úspěšně. V posledních 3 letech se Rangers dokázali vždy probojovat do jarní vyřazovací fáze Evropské ligy. Loni na podzim dokázali postoupit z 1. místa, když za sebou nechali portugalského favorita Benfiku Lisabon, belgický Standard Lutych či polský Lech Poznaň. A co víc, Rangers v základní skupině EL neokusili porážku. V play-off si pak smlsli na belgických Antverpách v celkovém součtu 9:5. Pryč se strachem, ale respekt je namístě.

Nelze očekávat, že v Praze uvidíme uspokojené Rangers. Ačkoliv radost ze zisku domácí trofeje byla i na skotské poměry ohromná, s kocovinou na výlet do Prahy modří nepřiletí. Naopak. Právě díky jistotě domácího titulu vrhnou lační severští válečníci veškeré síly do dvojzápasu se Slavií. Čeká nás boj o každý centimetr pole.

Reklama

Doporučované