Článek
Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák se po dnešním odmítnutí migračního paktu OSN parlamentem rozhodl podat demisi. ČTK o tom informoval tiskový odbor slovenského ministerstva zahraničních věcí. Detaily k Lajčákově demisi úřad zveřejní po schůzce ministra s premiérem a prezidentem, který podle ústavy přijímá demisi člena vlády.
Lajčák již minulý týden pohrozil rezignací v případě, že Slovensko migrační pakt odmítne. Ministra se v otázce dokumentu OSN nezastal předseda vlády Peter Pellegrini ani nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, která Lajčáka do funkce ministra navrhla.
Dlouholetý diplomat Lajčák stojí v čele slovenského ministerstva zahraničí od roku 2012. Stejnou funkci zastával i mezi roky 2009 a 2010. V debatě ohledně paktu OSN Lajčák odmítl tvrzení kritiků dokumentu, že je právně závazný. Tvrdil rovněž, že téma je zneužíváno populisty, xenofoby a nacionalisty, kteří o dokumentu šíří bludy s cílem zvyšovat vlastní popularitu.
Usnesení proti globálnímu paktu OSN při hlasování podpořilo 90 ze 142 přítomných poslanců slovenské sněmovny, kromě většiny koaličních zákonodárců i část opozice. Premiér Pellegrini v reakci řekl, že rozhodnutí Národní rady vítá.
Slovenská média dříve spekulovala, že v případě Lajčákovy demise projevil zájem o post šéfa slovenské diplomacie Fico, který letos v březnu rezignoval z postu premiéra v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Fico zájem o funkci ministra nepotvrdil. Opakovaně tvrdil, že chce, aby ministrem zůstal Lajčák.
Spolkový sněm usnesení schválil
Naopak německý parlament usnesení na podporu globálního paktu OSN o migraci schválil. Usnesení navržené vládními stranami CDU/CSU a SPD vyjadřuje přesvědčení, že pakt by měl napomoci mezinárodní spolupráci a řízení migrace. Zároveň zdůrazňuje, že je nezávazný. V neposlední řadě požaduje spravedlivější rozdělení uprchlíků.
„Poprvé v dějinách Spojených národů se drtivá většina států shodla na společných cílech týkajících se migrace,“ podtrhává význam paktu usnesení, pro které hlasovalo 372 zákonodárců. Proti jich bylo 153 a 141 se hlasování zdrželo.
Poslanci vyjádřili přesvědčení, že pakt, který vstoupí v platnost v prosinci, je v zájmu Německa, mimo jiné proto, že může pomoci snížit migrační tlak na Evropu. „Národní suverenita Německa není k dispozici,“ konstatovali zároveň s tím, že dohoda výslovně hovoří o tom, že si jednotlivé státy rozhodují o vlastní migrační politice. Tak tomu podle nich musí být i nadále.
„Německo v migraci přebírá výrazně více zodpovědnosti než jiné země, i v Evropské unii. To chceme zlepšit – mimo jiné skrze spravedlivější rozdělování (běženců),“ stojí také v textu přijatého usnesení.
Nikdo z Visegrádu pakt zřejmě nepodpoří
Němečtí zákonodárci tím zřejmě narážejí i na to, že třeba státy Visegrádu (V4) – Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko – dlouhodobě odmítají přerozdělování uprchlíků podle kvót. Rozdíly v pohledu těchto zemí a Německa na migrační politiku se ale ukazují i v jiných oblastech, včetně globálního paktu OSN o migraci, který podle všeho žádná ze zemí V4 nepodpoří. Proti paktu je třeba také Austrálie nebo Rakousko.
Na německé politické scéně pakt oficiálně podporují všechny parlamentní strany s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), i když proti němu dnes hlasovali i poslanci jiných stran. Zvláště ve vládní konzervativní unii CDU/CSU se o dohodě v posledních týdnech opakovaně diskutovalo. I proto tyto strany přišly spolu s SPD s usnesením, které mělo zdůraznit jejich postoj.
Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Dohoda se zabývá mimo jiné tím, proč lidé migrují, jak migranty chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů.
