Hlavní obsah

Smrt Solejmáního v otázkách a odpovědích. Hrozí válka?

Foto: Profimedia.cz

Eskalace íránsko-amerického konfliktu v otázkách a odpovědích.

Reklama

Zabitím íránského generála Solejmáního vyeskalovaly Spojené státy americké konflikt na Blízkém východě. V otázkách a odpovědích vysvětlujeme, co se stalo a jaké to bude mít následky pro východ i západ.

Článek

Co se stalo v noci ze čtvrtka na pátek?

Americké jednotky zabily jednoho z nejvlivnějších lidí na Blízkém východě. Během amerického bombardování bagdádského letiště zemřel generál Kásim Solejmání. Ten byl velitelem íránských elitních jednotek Kuds. Šířil íránský vliv po celém regionu.

Podle Spojených států Solejmání připravoval útok na americké diplomaty i vojáky v Iráku. Společně s ním při raketovém náletu na mezinárodním letišti v Bagdágu zemřel i jeho hlavní poradce Mahdí Muhandis. Celý útok schválil americký prezident Donald Trump. Ovšem bez souhlasu Kongresu.

Kdo byl Kásim Solejmání?

Jeden z nejvlivnějších mužů na Blízkém východě. Měl blízko k ajatolláhu Chameneímu, velel elitním jednotkám Kuds už od devadesátých let minulého století. Ty mají v zemi pod kontrolou nejen armádu, ale také justici nebo média.

Podle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity lze Íránce ve vztahu ke generálu Solejmánímu rozdělit do tří skupin: „Za prvé ti, kteří ho vždy podporovali a do ulic půjdou zcela upřímně plakat a demonstrovat proti Spojeným státům. Budou považovat odvetu,” vysvětluje pro Seznam.

Další část Íránců měla k Solejmánímu naopak výhrady a nepodporovala ho. Ovšem po takové smrti se přidají k první skupině a budou požadovat odvetný krok. Třetí skupině je vlastně postava generála Solejmáního tak trochu jedno. „Mají ale obavu o následky toho činu. Je to část Íránců, kteří nyní mají strach,” dodává politolog.

Jak reagují státy Blízkého východu na smrt generála Solejmáního?

Negativně. Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí označil smrt íránského generála za agresi vůči Iráku a porušení jeho suverenity. Íránský prezident Hasan Rúhání i ajatolláh Chameneí, který je de facto vůdcem země, se nechali slyšet, že tento čin nenechají bez odvety.

„Lze očekávat, že to opravdu udělají,” říká Kraus a dodává: „Použijí k tomu všechny prostředky, které mají, to znamená i nevládní ozbrojené aktéry na Blízkém i Středním východě. V ohrožení jsou americké cíle, jako jsou velvyslanectví, ale i třeba symbolické cíle, jako jsou McDonaldy.”

Co znamená smrt generála Solejmáního pro Íránce?

Paradoxně stabilizaci a sjednocení. Přestože byl vztah Íránců ke generálu Solejmánímu značně roztříštěný, jeho smrt obyvatele spíše spojuje. „Spojené státy americké dokázaly tímto tahem sjednotit íránskou politickou reprezentaci, která je jinak dost rozdělená,” říká Kraus.

O uklidnění situace hovoří například i Syřané. „Jeho postava byla jedním z hlavních důvodů, proč válka v Sýrii stále trvá. Byl jejím hlavním strůjcem, podporoval Asada a jeho smrt by mohla znamenat politický klid,” řekl Seznamu Rashwan Nabo, který zajišťuje informační servis ze severní Sýrie. Podle něj je možné, že Bašár Asad bez Solejmáního pomoci neudrží moc v zemi.

Podle politologa Krause však Solejmáního smrt vyvolá i značnou eskalaci, zejména co se týče amerických a spojeneckých cílů v regionu. „A to nejen v Iráku, ale třeba i v Libanonu. Celá řada Libanonců trne z toho, co udělá Hizballáh v Bejrútu,” vysvětluje Kraus. Podle něj se ani nemusí jednat o organizované útoky, ale o spontánní činy naštvaného obyvatelstva.

Začne otevřený konflikt mezi Íránem a Spojenými státy americkými?

Pravděpodobně ne. „Otevřený konflikt nikdo nechce,” odůvodnil politolog Kraus aktuální obavy o vypuknutí války. „Lze ale očekávat eskalaci konfliktu,” dodává a vysvětluje, že jde především o rozměr útoku Spojených států na relativně spřátelený Irák proti politickému a vojenskému představiteli třetí země.

Mezi americkými obyvateli „trenduje” na sociální síti Twitter hashtag s názvem třetí světová válka. Pod něj uživatelé přidávají zejména humorné a recesistické memy, kterými reagují na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

Jakou roli v tom hraje Donald Trump?

Co se americké politiky týče, tak velikou. Vzhledem k tomu, že útok na bagdádské letiště schválil americký prezident bez souhlasu Kongresu, na domácí scéně čelí velké kritice.

Podle předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové by mohla smrt vyvolat další nebezpečnou eskalaci. „Spojené státy nemohou dál ohrožovat životy svých vojáků, diplomatů a dalších občanů provokativními a nepřiměřenými akcemi,“ řekla tisku Pelosiová. A další demokraté se s kritikou přidali. Včetně prezidentských kandidátů.

Právě o politické kampani a také o možném impeachmentu Donalda Trumpa, který mu aktuálně hrozí, se v souvislosti s nočním útokem hovoří v zahraničních médiích. Krok připodobňují k situaci bývalého prezidenta Billa Clintona, který v roce 1998 zahájil operaci v Iráku a tím odsunul hlasování o tzv. impeachmentu, tedy o ústavní žalobě na prezidenta a jeho odvolání. Ve stejné situaci je nyní i současný prezident Trump.

Jak reaguje Evropa?

Víceméně jednotně. Velká Británie, Francie i Německo vyzvaly ke snížení napětí v blízkovýchodním regionu. Britský ministr zahraničí Dominic Raab řekl médiím, že eskalace není v ničím zájmu. Francouzská státní tajemnice pro evropské záležitosti Amílie de Montchalinová zase oznámila, že se Francie bude snažit o stabilitu v regionu.

Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že další eskalaci je třeba se vyhnout za každou cenu. „Spirála násilí, provokací a odvet, které jsme byli svědky v Iráku v posledních týdnech, musí skončit,“ napsal Michel na Twitteru.

Reklama

Související témata:

Doporučované