Hlavní obsah

Smrtící kvarteto pojišťovny odradí. Co do něj patří?

Foto: Shutterstock, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

S psychickým onemocněním, AIDS, anorexií, bulimií nebo rakovinou pojištění neuzavřete. Která onemocnění jsou pro pojišťovny problematická a jak vlastně probíhá posuzování zdravotního stavu? Co je to smrtící kvarteto? Může se stát, že si někdo celý život platí pojistku a nakonec nedostane nic?

Článek

Na to, s čím jste marodili dosud, vás nepojistíme. Nebo ano, ale vyjde vás to dráž. A pokud trpíte komplexní nebo pro pojišťovnu rizikovou chorobou, v důsledku kterých se může rozvinout jiné onemocnění, máte smůlu úplně.

Než s vámi uzavřou smlouvu o životním pojištění, pojišťovny více či méně podrobně zkoumají, co vám je nebo v minulosti bylo. Chtějí vyplnit zdravotní dotazníky, případně lékařské zprávy. Ptají se tím víc, čím vyšší je částka, na kterou chcete pojistit.

Říká se tomu pre-existing, jde o zdravotní stav existující před uzavřením smlouvy. Některé pojišťovny z produktu vyloučí vše, co vám dosud bylo, jiné jen po určitý počet let nazpátek. „Například produkt Flexi od Kooperativy bere sedm let zpět. Pokud se vám za tuto dobu nic nestalo, jste pro ně prakticky zdravá. Samozřejmě s přihlédnutím k vážným věcem, které je klient povinen vyplnit do zdravotního dotazníku,“ vysvětluje Michal Čapek, jednatel poradenské firmy Capek&Co.

Nejmladší pojišťovna na trhu Simplea zkoumá i přítomnost „smrtícího kvarteta“. To je vysoká hmotnost, vysoká hladina cukru a cholesterolu v krvi a vysoký krevní tlak. „Z pohledu biometrického rizika je klient do budoucna velmi rizikový. Teď třeba nemá problémy, ale za 30 let je bude mít,“ podotýká šéf pojišťovny Simplea Martin Švec.

Buď výluka, nebo přirážka

Jeho firma patří mezi několik pojišťovacích domů, které dávají klientům na výběr – buď konkrétní nemoc dají do pojistných výluk, a pojištění se tedy na ni nebude vztahovat. Nebo ji pojistí, ale lidé si připlatí. „Systém má dvě varianty: když je někdo například kuřák a má astma, může dostat výluku na onemocnění dýchací soustavy, nebo přirážku. Ať si vybere,“ říká Švec. U člověka se „smrtícím kvartetem“ to může znamenat, že bude platit o 50 nebo i 100 procent víc, než by stálo pojištění člověka bez uvedených příznaků.

Hlavní pozitivní zpětnou vazbu dostává Simplea od cukrovkářů a klientů s roztroušenou sklerózou. „U diabetu, pokud jsou hodnoty v normě a klient se dlouhodobě chová k nemoci odpovědně, je na určitou dobu pojistitelný, třeba do 50 až 55 let věku. U roztroušené sklerózy jsou pojistitelní klienti, kteří mají dlouhodobě stabilní stav a nižší hodnoty postižení,“ konstatuje Švec.

Simulanti mají smůlu

Instituce si zájemce o pojištění proklepávají také z hlediska věrohodnosti. Pokud třeba prošli insolvencí, mohou dostat výluku na události, které by mohli nafilmovat, například psychické onemocnění. Nevyplatí se ani mladická nerozvážnost. „Když už někdo například simuloval nemoc proto, aby dostal modrou knížku místo odchodu na vojnu a najdeme to v lékařské zprávě, je pro nás hned méně věrohodný,“ uvádí Švec.

Mezi nejčastější pojistné výluky obecně patří problémy se zády, onemocnění kardiovaskulárního systému, úrazy plynoucí z profesionálního sportu či úrazy, které plynou z již známých zdravotních komplikací. Někdy ovšem pojišťovny klienta odmítnou úplně.

„Nepojistitelní jsou klienti se závislostí na alkoholu nebo psychoaktivních látkách a klienti s těžkým psychiatrickým onemocněním. To je například schizofrenie, v důsledku které byla klientovi přiznána invalidita třetího stupně,“ uvádí mluvčí Kooperativy Milan Káňa.

Citlivé informace

Uvedené informace se týkají životního pojištění, které firma převzala v rámci fúze s Pojišťovnou České spořitelny. U svého kmenového produktu Kooperativa nemá prý nikoho, koho by nedokázala pojistit. „U některých dříve nepojistitelných klientů je omezena nabídka produktů a pojistných částek,“ doplnil Káňa.

„Obecně jsou u nás nepojistitelné různé schizofrenie, závislosti – i kdykoli v minulosti, aplastická anémie, jakýkoli zhoubný nádor, kde byla léčba ukončena méně než před rokem nebo zatím nebyla ukončena vůbec, Alzheimer, Parkinson, bipolární afektivní porucha, míšní svalová atrofie, nemoc motýlích křídel, cystická fibróza, Barrettův jícen, anorexie nebo bulimie (i vyléčené před méně než 10 lety), HIV pozitivita, nedoléčená borelióza apod.,“ vyjmenovává problematická onemocnění Martin Švec. Například u lidí s drogovou minulostí nebo těch, kteří byli v protialkoholních léčebnách, je podle Švece zvýšené riziko pojistného podvodu.

Ve chvíli, kdy je klientovi potřeba sdělit, že ho nelze pojistit, musí být pojišťovací poradce spíše diplomat. „Měli jsme jednoho klienta, který absolvoval biologickou léčbu. V lékařské zprávě byla jedna zkratka, kterou jsme nemohli rozluštit. Nakonec to znamenalo, že do roka zemře. Museli jsme klientovi sdělit, proč ho nepojistíme, ale nebyli jsme si jistí, jestli už to všechno ví,“ popisuje citlivou situaci zástupce jedné pojišťovny, který si přál zůstat v anonymitě.

Lepší je nelhat

Ani ti, kteří si celý život platí rizikové životní pojištění, ale nemohou být v klidu. Tedy za předpokladu, že pojišťovně lhali nebo neřekli úplně všechno. Pak může pojišťovna při problému výplatu pojistného snížit nebo úplně odmítnout.

Co by tedy měl člověk dělat, aby se pojišťovna nemohla vymluvit na zdravotní stav, o kterém nevěděla? Má jí každý rok posílat lékařské zprávy? „Do pojištění každý vstupuje s aktuálním zdravotním stavem. Pokud se jeho stav v průběhu platné pojistky zhorší, pak to na pojistku nemá vliv. Právě na tyto případy je pojištěn. Klient může udělat to, že při sjednání pojištění vše řádně vyplní, a pokud se to vyžaduje, podstoupí všechna požadovaná vyšetření,“ uklidňuje Michal Čapek.

Pokud nastane pojistná událost a klient uplatní své právo na výplatu pojistného, pojišťovna spustí šetření, zda je tento nárok oprávněný. Pokud klient žije (nejedná se tedy o výplatu rizika smrti), je v jeho zájmu dodat pojišťovně veškerá lékařská vyšetření a prokázat, že na pojistné nárok má.

Čím je pojistná částka vyšší, tím více pojišťovna vyšetřuje a vše ověřuje. Pokud se jí něco nezdá, ptá se dál. A právě v těchto případech se může stát, že se přijde na nějakou zatajenou skutečnost z minulosti.

Reklama

Související témata:

Doporučované