Snazší stíhání i deportace. Británie chce zatočit s nepřátelskými špiony

Britský premiér Boris Johnson představí 11. května nový zákon, který bude cílit na nepřátelské jednání cizích mocností, jakou jsou Rusko nebo Čína, informoval britský deník The Times. Podle plánované legislativy bude například povinná registrace všech zaměstnanců pracujících pro zahraniční vlády na území Velké Británie. Pokud se nezaregistrují do nového systému, spáchají trestný čin.

Vláda Spojeného království také aktualizuje britskou verzi českého zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti tedy tzv. Official Secrets Act z roku 1911, který byl naposledy novelizován v roce 1989. Nově by se měl vztahovat i na jednotlivce, kteří poškodí britské zájmy ze zahraničí. Tedy například i na hackery pracující pro nepřátelské mocnosti. V současné době se zákon vztahuje pouze na Brity, kteří pobývají v zahraničí.

Registr zahraničních agentů by měl být založený na systému, který využívají americké úřady. Jednotlivci pracující pro zahraniční vlády se musí zaregistrovat u amerického ministerstva spravedlnosti a pravidelně podávat zprávy o své činnosti. Povinnost registrace připadá každému, kdo zastupuje zájmy zahraničních mocností, tedy i nejrůznějším lobbistům, konzultantům nebo zaměstnancům v PR.

Britské zpravodajské služby požadují vznik podobného registru ve Spojeném království dlouhodobě. Jejich představitelé v minulosti opakovaně varovali, že současná legislativa umožňuje zahraničním špionům operovat takřka beztrestně, pokud nejsou vysloveně přistiženi při krádeži či vyzrazení státních tajemství.

Britsko-ruské vztahy jsou v posledních letech mimořádně napjaté. Neuplynul ani týden od chvíle, kdy americká vláda poprvé výslovně spojila masivní kybernetický útok na své instituce provedený skrze společnost SolarWinds s ruskou civilní rozvědkou (SVR). Jako odpověď na kybernetické útoky či vměšování do loňských amerických prezidentských voleb a na další „škodlivé“ kroky Moskvy uvalily Spojené státy sankce na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem a vyhostily deset amerických diplomatů.

V uvalení sankcí na osm jedinců, kteří podle USA hrají roli v pokračující okupaci ukrajinského poloostrova Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014, je podpořila nejen Evropská unie, ale právě i Velká Británie. Spojené království při té příležitosti veřejně odsoudilo „zhoubné aktivity Ruska“ a britský ministr zahraničí Dominic Raab obvinil Moskvu z podkopávání západních demokracií.

Vztahy obou mocností utrpěly další velkou ránu o víkendu, když se šéf britské diplomacie postavil za Českou republiku a prohlásil, že česká vláda „má plnou podporu Velké Británie“ poté, co vyšlo najevo, že se na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 podíleli ruští špioni.

Z útoku jsou přitom podezřelí dva ruští agenti –⁠ Alexandr Petrovov a Ruslan Boširov, které vyšetřovatelé v Anglii označili za možné pachatele otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018. Investigativní novináři serveru Bellingcat předloni odhalili jejich pravou identitu a příslušnost k ruské rozvědce GRU. Jejich jména zní Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. Jednotce 29155 ruské vojenské rozvědky GRU je mimo jiné připisován i pokus o vraždu v Bulharsku.

Podle Raaba čeští spojenci „ukázali, kam až jsou ruské zpravodajské služby ochotny zajít ve svých snahách provádět nebezpečné a škodlivé operace v Evropě“. Doplnil, že jde o stále stejné vzorce chování. Velká Británie je i nadále odhodlána přivést pachatele zodpovědné za útok v Salisbury před spravedlnost a oceňuje, že české úřady činí to samé, dodal Raab.

Ruský velvyslanec v Británii Andrej Kelin už v březnu pronesl, že jsou vztahy obou zemí téměř mrtvé. Ve včerejším rozhovoru s BBC pak doplnil, že se s britským ministrem zahraničí nesetkal déle než rok.

Napětí mezi Moskvou a Londýnem má mnoho příčin. Britové dodnes nezapomněli na vraždu jiného bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který byl v roce 2006 v Londýně otráven radioaktivním poloniem 210. Dodneška se také spekuluje nad povahou úmrtí významného kritika Kremlu a ruského miliardáře Borise Berezovského, který byl v roce 2013 nalezen ve svém bytě v Londýně bez známek života. Podle úřadů šlo o sebevraždu.

Londýnský koroner rovněž na počátku dubna potvrdil, že v případě úmrtí dalšího významného ruského obchodníka Nikolaje Gluškova šlo ve skutečnosti o vraždu, kterou neznámý vrah nafingoval jako sebevraždu. Západní svět v létě pobouřila otrava ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, který je aktuálně ve špatném zdravotním stavu a byl z ruského vězení převezen do nemocnice a situaci nepomáhá ani napětí na ukrajinských hranicích, kde sílí aktivita ruských jednotek.

Zpřetrhané vazby mezi Ruskem a Británii zakouší na vlastní kůži i ruský miliardář a majitel fotbalového klubu FC Chelsea Roman Abramovič. Ten se do Spojeného království nepodíval už nejméně dva roky. Britská vláda mu po otravě Skripalových odmítla obnovit vízum. Teoreticky vzato by mu díky izraelskému občanství nemělo ve vstupu do Velké Británie nic bránit, má se proto za to, že za jeho nepřítomností v Londýně stojí napětí mezi oběma zeměmi.