Článek
Sněmovna v úvodním kole podpořila vládní návrh nového zákona o lobbování, který má této činnosti dodat jasná pravidla. Zákon má zvýšit transparentnost lobbování. Hlavním nástrojem pro to má být zavedení registru evidujícího jak lobbisty, tak lobbované. Vláda ho poslancům předložila loni v létě. Předloha dnes odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení vládě k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) už avizoval, že předloží komplexní pozměňovací návrh k předloze.
Zamítnutí i vrácení navrhl Stanislav Grospič (KSČM), naproti tomu Marek Benda (ODS) navrhoval pouze vrácení. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) apelovala na poslance s tím, že Česko je jednou z posledních zemí, která zákon nemá. Podle ní není zákon špatně napsán, ani není v rozporu s ústavou, ale je politickým kompromisem. Hlavním cílem předlohy je odlišení potřebného lobbingu od toho netransparentního, který je spojen s nežádoucími jevy, jako je třeba klientelismus, popsala ministryně.
Podle poslance Grospiče je ale zákon velice těžkopádný a bude zavdávat příčinu k soudním sporům. Vadilo mu také, že už jsou připraveny pozměňovací návrhy, které vládní předlohu pozmění. „Děláme práci naprosto zbytečnou,“ řekl. Kritikou nešetřil ani předseda KSČM Vojtěch Filip. Za důvod pro zamítnutí nebo vrácení označil už to, že Vondráček chce předkládat komplexní pozměňovací návrh. Vládní návrh pole něj nerespektuje dělbu moci ve státě. Předlohu označil za „eintopf“. Guláš to podle jeho slov není, protože ten má alespoň nějaká pravidla.
„Mně přijde, že pokud něco takového přijmeme, tak jsme se zbláznili,“ kritizoval návrh Benda. Za omyl například pokládá, aby na lobbing dohlížel Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. Předkladatelé podle něj zvolili ten nejzvrhlejší model, který je v rozporu s ústavou. Poukázal na článek 28 ústavy, který dává právo zákonodárcům odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to i poté, kdy přestali být poslanci nebo senátory.
Kateřina Valachová (ČSSD) připustila, že zákon není dokonalý. Neexistence pravidel pro lobbing je však podle ní špatná a poslanci by se na nich měli shodnout.
Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) řekl, že pokud Sněmovna nepřijme úpravu lobbingu v rámci doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO), pak taková úprava dorazí v rámci směrnice EU. Proto je podle něj v zájmu české strany udělat si vlastní národní úpravu. Vondráček informoval, že na základě dohody s poslaneckými kluby připravil pozměňovací návrh, který například rozšiřuje osobní působnost zákona o poradce prezidenta republiky.
Vládní návrh definuje lobbování jako „soustavnou činnost spočívající v komunikaci uskutečňované lobbistou za účelem ovlivnění jednání lobbovaného“, a to při přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů nebo koncepčních dokumentů. Právní předpisy zahrnují ty, které schvaluje parlament nebo vydává vláda, ústřední správní úřad či Česká národní banka. U každého právního předpisu zavede zákon takzvanou lobbistickou stopu, a veřejnost tak bude moci sledovat snahy o ovlivnění podoby právního předpisu.
