Právě v tento den – před osmdesáti lety – dorazil Reinhard Heydrich na Pražský hrad. Ve funkci vystřídal dosavadního říšského protektora Konstantina von Neuratha.
SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) Heydrich přijel Čechy srovnat, aby si snad nemysleli, že jim jejich území patří. Přijel tvrdě zakročit proti domácímu odboji. A zaručit, že z protektorátu bude spolehlivé průmyslové srdce Říše: tuzemské zbrojovky měly vynikající pověst a velkou kapacitu.
Fotografie z 28. září 1941: Zastupující říšský protektor, SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich (vlevo) dorazil na Pražský hrad. Zde se při služebním nastoupení zdraví se státním tajemníkem Karlem Hermannem Frankem.
Český rozhlas loni zveřejnil dobovou reportáž z Heydrichova příjezdu na Pražský hrad, posluchačům okamžik zprostředkovali rozhlasový hlasatel Emil Vrba a zkušený reportér Josef Cincibus. (Na snímku Heydrich – vlevo a K. H. Frank.)
Z dobové reportáže Českého rozhlasu: „Na Hradě pražském se dnes, 28. září, koná slavnost, při které zástupce pana říšského protektora SS-Obergruppenführer generál Heydrich se ubytuje na Pražském hradě.“
Z dobové reportáže Českého rozhlasu: „Teď právě přichází generál Heydrich a míjí Čestnou setninu. Vedle Čestné setniny stojí pořádková policie ve vyrovnaných řadách. A vedle této setnina Zbraní SS. Na Hradčanském náměstí se shromáždilo četné obecenstvo, aby bylo přítomno této slavnosti. Zatímco hudební sbor hraje řízný pochod, pokračuje zástupce pana říšského protektora v přehlídce…“
Z dobové reportáže Českého rozhlasu: „Zde, na prvním hradním nádvoří, kde jsou vztyčeny vlajky, se shromáždili zástupci státu, branné moci a strany, aby byli představeni zástupci pana říšského protektora.“ Následoval jmenný seznam těch, kteří vítají Reinharda Heydricha. „Přichází k nim a zdraví se s jednotlivými pány, kteří mu jsou po řadě představováni. Paže jsou vztyčeny k pozdravu.“ (Na snímku již vstup skupiny do budovy.)
Zastupující říšský protektor SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich (druhý zprava) při služebním nastoupení na Pražském hradě 28. září 1941 oznamuje skupině německých a českých novinářů svoje rozhodnutí vyhlásit v Protektorátu Čechy a Morava první stanné právo. Vpravo od něho je státní tajemník K. H. Frank, zleva velitel bezpečnostní policie Horst Böhme a Wolfgang Wolfram von Wolmar, SS-Hauptsturmführer, vedoucí tiskové skupiny kulturněpolitického oddělení při úřadu říšského protektora.
Stanné právo umožnilo německým úřadům prostřednictvím stanných soudů velmi rychle a přísně zakročit proti jakýmkoli náznakům odboje. Ať už šlo o nedovolené přechovávání zbraní nebo činy narušující veřejný pořádek, bezpečnost a také hospodářský život.
Rozsudky se vykonávaly okamžitě – zastřelením nebo oběšením. „Výnos o výjimečném stavu zakazoval jakékoliv shromažďování jak v uzavřených místnostech, tak na veřejných prostranstvích. Zakázány byly také veškeré slavnostní akce a úřady navíc stanovily takzvanou policejní hodinu – kavárny, restaurace, hostince, divadla, kina a zábavní podniky musely zavírat už v deset večer,“ připomíná Český rozhlas. (Na snímku Reinhard Heydrich, vedle K. H. Frank.)
Již večer téhož dne, co Heydrich Výnosem o vyhlášení výjimečného civilního stavu vyhlásil stanné právo, byli popraveni bývalí vysocí prvorepublikoví důstojníci a odbojáři, například generálové Josef Bílý a Hugo Vojta. Do ledna 1942 bylo podle historických pramenů vyneseno a bezodkladně vykonáno přes 480 rozsudků smrti. Zatčeno bylo čtyři až pět tisíc Čechoslováků, mnozí byli deportováni do koncentračních táborů.
Reinhard Heydrich (vlevo) zdraví prezidenta Emila Háchu, Pražský hrad, 28. září 1941. V pozadí K. H. Frank. „Po zatčení ministerského předsedy Aloise Eliáše byla ve hře demise protektorátní vlády i prezidenta. Háchovo odstoupení již mělo i písemnou formu. Heydrichův postup vůči české straně byl však natolik razantní, že veškeré kroky v tomto směru byly vzápětí dementovány,“ uvádí ke snímku ČTK.
Alois Eliáš (narozen 1890, popraven 1942) na snímku z roku 1929. Vojenský činitel a politik, předseda protektorátní vlády (1939–1941), byl zatčen v den jmenování Reinharda Heydricha zastupujícím říšským protektorem (27. září 1941). Byl převezen do budovy pražského gestapa v Petschkově paláci a vyslýchán.
Soud s Aloisem Eliášem byl určen na 1. října 1941. Eliáš, který nepopřel kontakty se zahraničním odbojem, byl shledán vinným ve všech bodech obžaloby a odsouzen k trestu smrti. (Snímek pochází z novoroční audience na Pražském hradě 1. ledna 1940, tehdy ještě předseda vlády Alois Eliáš je zachycen během rozhovoru s prezidentem Emilem Háchou.)
Písemné prohlášení bývalého ministerského předsedy Aloise Eliáše před soudem po jeho zatčení. Prohlášení bylo zveřejněno v říjnu 1941. Poprava byla vykonána 19. června 1942 na Kobyliské střelnici. Tehdy v zemi platilo druhé stanné právo; šlo o reakci na atentát na Reinharda Heydricha (operace Anthropoid). Někdejší ministerský předseda byl postaven před popravčí četu a zastřelen.
A na závěr fotografie ze 27. září 1947: Tehdy uspořádala organizace vojenského odboje „Obrana národa“ při Československé obci legionářské v ruzyňských kasárnách pietní akt za umučené za stanného práva.
Heydrich Výnosem o vyhlášení výjimečného civilního stavu vyhlásil stanné právo, které umožňovalo německým úřadům bleskově zakročit proti jakýmkoli projevům odboje.
Rozsudky takzvaných stanných soudů se prováděly okamžitě. Ještě téhož večera, tedy 28. září, byli popraveni první vysocí prvorepublikoví důstojníci. A již 1. října 1941 byl za vlastizrádnou činnost odsouzen k trestu smrti předseda první protektorátní vlády, generál Alois Eliáš.
Do ledna 1942 bylo podle historických pramenů vyneseno a bezodkladně vykonáno přes 480 rozsudků smrti. Zatčeno bylo čtyři až pět tisíc Čechoslováků, mnozí byli deportováni do koncentračních táborů.
Druhé stanné právo pak v protektorátu začalo platit v reakci na operaci Anthropoid - atentát na Reinharda Heydricha.