Solidární daň na podporu bývalé NDR končí. Zbaví se jí většina Němců

Od nepopulární daně, lidově zvané „Soli”, se od roku 2021 osvobodí asi 90 procent Němců. Dalších 6,5 procenta daňových poplatníků by podle návrhu spolkového ministerstva financí mělo platit méně než dosud. V plné výši tak bude solidární daň platit 3 a půl procenta nejbohatších Němců. Liberální FDP a Alternativa pro Německo (AfD) žádají úplné zrušení této daňové zátěže.

Na obnovu zbídačené někdejší NDR „přiteklo” od roku 1991 nejen díky dani ze solidarity 1,7 bilionu eur. I když některé oblasti ve východních spolkových zemích dosáhly celoněmeckého průměru, celkově bývalá NDR za západními zeměmi stále pokulhává. Vliv na to má například snižující se počet obyvatel těchto oblastí.

Podle studie Institutu pro ekonomický výzkum v Halle zůstává východní Německo i třicet let po pádu Berlínské zdi o pětinu méně produktivnější než západní část země. 93 procent z 500 největších německých společností sídlí v západních spolkových zemích, o dvacet procent nižší jsou podle deníku Deutsche Welle i platy východoněmeckých občanů v porovnání s těmi západoněmeckými.

Návrh zákona už v srpnu podpořila vláda kancléřky Angely Merkelové, dnes ji schválil i Spolkový sněm. Německo si loni díky této dani přišlo v přepočtu na 483 miliard korun. Od roku 2012 zároveň tamní vláda vybrala od daňových poplatníků víc, než kolik stihla utratit za obnovu východních spolkových zemí.

Podle spolkového ministra financí Olafa Scholze z SPD jsou náklady spojené se znovusjednocením Německa z velké části uhrazené. Zrušení solidární daně tak je podle něj možné díky tomu, jak daleko se Německo od začátku devadesátých let dostalo. Velká koalice křesťanských a sociálních demokratů se sice na osvobození 90 procent daňových poplatníků od solidární daně shodla, CDU se ale obává, že by nové opatření mohli jeho kritici zastavit soudní cestou. Ministr hospodářství za křesťanské demokraty Peter Altmaier by tak preferoval, kdyby se daň od roku 2026 zrušila úplně.

Pro zrušení jsou i zástupci dalších stran – liberální FDP a pravicové konzervativní Alternativy pro Německo.

Daň zavedla vláda tehdejšího kancléře Helmuta Kohla v roce 1991. Původně sahala do výše 7,5 procenta a měla se vybírat jen jeden rok. V roce 1995 ji ale německá vláda použila znovu a od roku 1998 činí 5,5 procenta daně z příjmu fyzických i právnických osob. Vybírá se ale i z kapitálových výnosů, jako jsou úroky a dividendy. Od solidární daně byli doteď osvobozeni pouze lidé s nejnižšími příjmy.

Hranici, od které budou poplatníci daň nadále platit, tvoří poměr příjmů i životní situace. Německé ministerstvo financí uvedlo, že například rodina s dvěma dětmi nebude muset daň platit v případě, že si ročně vydělá v přepočtu do 3,9 milionu korun hrubého. V případě bezdětného člověka, který žije sám, půjde o částku okolo 1,9 milionu korun hrubého.