Hlavní obsah

Soud vysvětlil lidem od Schillerové, proč se musí za Zemana omluvit

Foto: Facebook Miloše Zemana

Prezident Miloš Zeman.

Reklama

Na deset stran sepsal Nejvyšší soud rozhodnutí o dovolání Ministerstva financí v případě výroku prezidenta Miloše Zemana.

Článek

Nejvyšší soud utnul tvrzení Ministerstva financí, které nejméně ve dvou veřejně známých případech uvádělo, že se stát nemá omlouvat za prezidenta Miloše Zemana.

V obou kauzách jde ve zkratce o to, že hlava státu pronesla výrok, u něhož se později ukázalo, že nebyl pravdivý. Oba případy řešily soudy, které pravomocně řekly, že stát se musí za Zemana omluvit.

Jeden z nich, který se týká radního České televize Zdeňka Šarapatky, teď rozhodl Nejvyšší soud. Odmítl dovolání ministerstva a potvrdil, že se stát omlouvat musí.

Šlo o to, že Zdeněk Šarapatka pracoval na Úřadu vlády jako poradce v době, kdy byl Miloš Zeman premiérem (1998-2002). Zeman po letech v pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem o bývalém členovi svého týmu poradců řekl, že ho vyhodil pro neschopnost.

Podle soudů to ale nebyla pravda.

Definitivní verdikt Nejvyššího soudu si projděte ve fotogalerii:

+6

Soudce Nejvyššího soudu František Ištvánek ve svém rozhodnutí, které mají Seznam Zprávy k dispozici, přitom popisuje, že spolu oba případy souvisí.

Tím druhým je kauza, v níž Terezie Kaslová - vnučka po novináři Ferdinandu Peroutkovi - žaluje stát, protože o jejím dědečkovi Zeman prohlásil, že napsal v časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“.

Tuto kauzu už v roce 2018 Nejvyšší soud řešil, kdy rozhodl o tom, že Kaslová nemá žalovat Kancelář prezidenta republiky (což dříve udělala), ale právě Ministerstvo financí.

Ištvánek v případě Šarapatky nyní zopakoval, že už v kauze Peroutka Nejvyšší soud vysvětlil, že prezident není sám odpovědný za své výroky.

„Neznamená to, že za újmy (majetkové či nemajetkové) v soukromoprávních vztazích způsobené prezidentem při výkonu jeho funkce neexistuje subjekt, který by za takovéto případné újmy neodpovídal,“ uvedl Ištvánek. Tím subjektem je tedy Ministerstvo financí.

V dovolání přitom ředitelka náhradové agendy Ministerstva financí Monika Vláčilová přitom například tvrdila, že jde o precedentní případ. Soudy totiž – jak uvedla – nikdy neprohlásily za nesprávný úřední postup vystoupení úřední osoby v soukromé televizní stanici. „Vystoupení prezidenta republiky na soukromé televizní stanici není vázáno žádnými procesními či hmotněprávními normami,“ napsala Vláčilová.

Po rozhodnutí Nejvyššího soudu však ministerstvo napsalo, že tento verdikt respektuje a za Zemana se neprodleně Šarapatkovi omluví.

V tomto rozhodnutí také soudce Ištvánek zmínil, že se pražský Městský soud neodchýlil od dřívějších závěrů Nejvyššího soudu nejen ve zmíněné kauze Peroutka.

„Jinak řečeno dovolání žalované (Ministerstva financí) nenabízí žádný úvahový potenciál, v jehož rámci by právě v této věci měl Nejvyšší soud řešit nově či jinak právní otázky vyplývající z jeho dosavadního konzistentního rozhodování,“ napsal Ištvánek.

A zároveň také tento soudce vyzdvihl pražský Městský soud, když ve svém verdiktu uvedl, že v tomto případě prezident Zeman svým výrokem nehodnotil práci Šarapatky, ale tímto výrokem ho dehonestoval.

Reklama

Doporučované