Článek
Ještě nikdy se nestala vysoce postavenému soudci taková chyba: Miloslav Sedláček, předseda Krajského soudu v Plzni, se loni v létě jednoduše uklikl. Zkrátka potvrdil v počítači špatně vybranou položku.
Jenže tenhle omyl měl – a ještě může mít – následky.
Sedláček svým ukliknutím špatně vybral osobu insolvenčního správce společnosti Pilsen Tools, plzeňského výrobce nářadí a přesných nástrojů. Insolvenční správce je soudem stanovený člověk-odborník, který řídí úpadek firmy tak, aby věřitelé dostali z majetku firmy alespoň něco.
Státem certifikovaní správci dostávají jednotlivé případy přidělené od soudů. Případy těch největších úpadků, firem s obratem nad 100 milionů, pak řeší speciálně vyškolení správci, kteří mají i bezpečnostní prověrky.
A právě tady se stala chyba. Přidělování případů se děje pomocí počítačového programu, aby správci dostávali kauzy spravedlivě za sebou tak, jak jsou zapsaní v seznamu ministerstva spravedlnosti. Ten, kdo dostane jednu kauzu, si na další musí počkat, dokud na něj zase nepřijde řada. Správci tomu říkají „kolečko“.
Neselhal počítač, ale člověk
Jenže předseda plzeňského krajského soudu Sedláček se spletl. A zjednodušeně v programu namísto do okénka určujícího zvláštního insolvenčního správce klikl do vedlejšího – toho, které je pro běžná oddlužení. Například lidí, co nezvládají splácet úvěry.
Takhle insolvencí firmy Pilsen Tools pověřil správce Davida Jánošíka. Ten ale těsně před tím dostal jiný velký případ – úpadek někdejší silné hazardní společnosti Slot Group. Což bylo hned podezřelé, protože na řadě měl být logicky podle „kolečka“ jiný správce.
Předseda krajského soudu Sedláček nejprve pro Seznam Zprávy uvedl, že se asi stala chyba v počítačovém programu s tím, že jeho provoz sleduje ministerstvo a na soudech na něj nemají žádný vliv.
Jenže později začalo případ vyšetřovat i ministerstvo spravedlnosti, které potvrdilo, že se stala chyba na soudu. Předseda Sedláček pak uznal, že program mohl zůstat špatně nastavený, jak s ním před ním pracovali kolegové. „Nebo jsem při ustanovení musel skutečně kliknout vedle já,“ uznal předseda Sedláček.
Na ministerstvu spravedlnosti už několik měsíců řeší, jak přesně k omylu došlo a jestli budou požadovat nějaké soudcovo potrestání. Teoreticky může ministerstvo podat například kárnou žalobu. „Věc nebereme na lehkou váhu a stále ji šetříme,“ potvrdil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Insolvenční správce Jánošík uvedl, že ani neví, že se jeho nesprávné jmenování správcem plzeňské firmy řeší. „To jde mimo mě,“ řekl Jánošík.
Jde také o peníze
Všechna podezření na nesrovnalosti kolem velkých insolvencí jsou přitom dlouhodobě velmi citlivá. Správci si dobře hlídají, jaké případy kolegové dostávají. U těch skutečně nejvýznamnějších firem v konkurzu totiž mohou odměny správců dosahovat mnoha milionů, v extrémních případech i desítek milionů.
Například správce Josef Cupka vyčíslil odměnu za to, že provedl bankrotem Sazku, na více než 40 milionů. Odměnu správce určuje zákon.
U správce Jánošíka, který dostal nesprávně přidělený případ firmy Pilsen Tools, může odměna dosahovat stovek tisíc.
Druhý důvod, proč jsou velké insolvence sledované, jsou pochyby o férovosti. Vznikly v minulosti už mnohokrát – v souvislosti s tím, že v některých konkurzech má policie podezření, že velké majetky firem skrytě odtékají k lidem, kteří ani nejsou věřiteli. Známý je případ konkurzního soudce Jiřího Berky, který manipuloval insolvencemi a dostal za to předloni sedm let vězení.
Předseda plzeňského soudu Sedláček říká, že jeho omyl byl naprosto výjimečný. Odkazuje na to, že mu prošlo rukama rozhodnutí o přidělení 14 200 správců – a vždy bez problému. „Pokud by v jiných oborech měli chybovost 1 : 14 200, patrně by byli dost spokojeni,“ dodal Sedláček.
