Článek
Emil Strauss byl československý občan židovského původu, který hovořil a publikoval německy. Ve svých textech už v roce 1928 rozpoznal hrozící nebezpečí, když Adolfa Hitlera označil za sebestředného diktátora, který se neohlíží na zákony, na mezinárodní smlouvy, zkrátka vůbec na nic.
Ve stejném roce, kdy Hitlerova strana získala ve volbách do Říšského sněmu necelá dvě procenta hlasů a Hitler byl pro Němce jen vysmívaným křiklounem, Emil Strauss píše varování, že tento diktátor znamená budoucí ohrožení nejen československých zájmů, ale i světového míru.
Adolfu Hitlerovi ovšem na článku nejvíce vadilo Straussovo tvrzení, že přijímá peníze od velkoprůmyslníků. Československé soudy proto rozjely mezinárodní vyšetřování a dotazovaly se zmíněných podnikatelů, zda Hitlerovi peníze poskytli.
V soudním sporu budoucí německý kancléř neuspěl, promarnil lhůtu k doplnění svého podání a případ byl odložen. Že Hitlerovi velkopodnikatelské peníze k moci skutečně pomohly, se zjistilo až mnohem později.
Soudní spory mezi Adolfem Hitlerem a Emilem Straussem byly dva. Ve druhé Hitler částečně uspěl. Ještě před soudním projednáváním dospěly obě strany ke smíru. Emil Strauss se za výroky o „mnichovském Musolínečkovi“ omluvil a zaplatil i finanční odškodnění.
Když se nacisté chopili moci a později se zmocnili i Československa, ocitl se Emil Strauss ve smrtelném nebezpečí. Dalo by se očekávat, že Hitler novináři jeho články nezapomene. Jaký byl další osud novináře, který rozpoznal nebezpečí v osobě Adolfa Hitlera dříve než světoví státníci?
Dozvíte se v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který v premiéře vysílá Televize Seznam každý čtvrtek od 21:00. Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
