Hlavní obsah

Sousedé ve Zvolenu vzdali boj s Kotlebou, plakáty proti fašismu sundali

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Jeden z transparentů na domě ve Zvolenu.

Reklama

Ve Zvolenu skončila „plakátová bitva“, obyvatelé bytovky po dvou týdnech sundali ze svých balkonů protifašistické transparenty. O důvodech se neví. V úterním Středoevropském deníku píšeme i o životní misi polského ministra zahraničí, předvolební schůzi slovenských poslanců nebo o transatlantickém telefonátu Viktora Orbána.

Článek

Balkony bez transparentů

Obyvatelé domu ve slovenském Zvolenu vzdali plakátový boj s pravicovým extremismem. Jeden z obyvatel si z oken a balkonu vyvěsil volební transparenty krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby (LSNS). Všichni zbylí sousedé pak z balkonů vyvěsili bannery s přeškrtnutým hákovým křížem a nápisem „Ne v našem domě“.

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Reakce sousedů na příznivce LSNS ve Zvolenu.

Po zhruba dvou týdnech pak transparenty sundali. Proč? To není úplně jasné. „Vzdali jsme to. Vidíte, že si ten transparent dali ještě větší. Nemá smysl s nimi bojovat,“ cituje deník SME jednoho ze sousedů. Konec protestu si lidé odhlasovali na domovní schůzi, pět jich bylo pro, tři byli proti.

Foto: Profimedia.cz

Volební agitace na balkonu předsedy středoslovenského klubu LSNS.

Na odstranění protifašistických bannerů noviny upozornil sám obyvatel bytu s kotlebovským plakátem. Jde o Jána Mikovčáka, předsedu středoslovenského klubu LSNS, který tak vyjádřil podporu své manželce kandidující do parlamentu.

První zájemce o funkci AKK

Německá CDU má prvního oficiálního kandidáta na nového předsedu. Ke kandidatuře se přihlásil bývalý ministr životního prostředí a současný šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen ze Severního Porýní-Vestfálska. Informaci potvrdil server Spiegel Online.

Foto: Profimedia.cz

Šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.

Röttgen chce nahradit odcházející předsedkyni křesťanských demokratů Annegret Krampovou-Karrenbauerovou (AKK). Ta oznámila odchod po politické krizi v Durynsku. Strany CDU a liberální FDP tam společně hlasovaly s euroskeptickou a protiimigrační Alternativou pro Německo. Znamenalo to prolomení dosavadního tabu a také politický otřes na spolkové úrovni. Krok durynských spolustraníků ukázal slabou pozici AKK.

Jako další možné adepty na nového stranického šéfa uvádí německá média ministerského předsedu nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta, bývalého šéfa poslanců CDU/CSU Friedricha Merze nebo spolkového ministra zdravotnictví Jense Spahna. Röttgen je pro co nejdřívější volbu.

Smolenská politika

Životní politická mise. Tak polská média označují úkol ministra zahraničí Jacka Czaputowicze. Má s Ruskem dohodnout, aby si polská strana mohla u ruského Smolenska připomenout 10. výročí leteckého neštěstí. Při havárii polského vládního letadla Tu-154M zemřelo 96 lidí, včetně prezidenta Lecha Kaczyńského.

Foto: Profimedia.cz

Místo leteckého neštěstí u Smolenska v dubnu 2010.

Polská připomínka kulatého výročí bude pompézní. V zemi se za poslední desetiletí u části společnosti uchytila celá smolenská mytologie o padlých hrdinech, kterou vydatně (a hlavně v prvních letech své vlády) podporují konzervativci Jarosława Kaczyńského. Akce k výročí ale nejspíš ovlivní to, že přímo na 10. duben letos připadá křesťanský svátek Velký pátek. Některé akce se tak mohou posunout.

Do Smolenska chtějí jet na výročí polský prezident i premiér, mezi oběma jejich kancelářemi už dokonce došlo k menší šarvátce o to, kdo s kým pojede. Jestli se cesta, která má připomenout i desítky tisíc polských důstojníků a inteligence zavražděných sovětskou NKVD, vůbec uskuteční, není jisté.

Polsko-ruské vztahy jsou dlouhodobě na bodu mrazu. Loni na konci roku se navíc velmi vyostřil spor o výklad historie druhé světové války. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že viníkem začátku konfliktu je Polsko. Mise ministra Czaputowicze je tudíž obtížná. Jeho ruský protějšek Sergej Lavrov se s ním minulý víkend – navzdory původním plánům – na mnichovské bezpečnostní konferenci nesešel, neměl prý čas. Rusko stále i po deseti letech drží na svém území vrak letadla Tu-154M.

Výstřední exministr obrany Antoni Macierewicz, jeden z předních zastánců teorie o atentátu a výbuchu letadla, se chystá na začátku dubna představit další vyšetřovací zprávu, která má vyvracet tu oficiální. Ta za příčiny katastrofy označila hustou mlhu, chyby posádky i nepřipravenost ruského vojenského letiště Severnyj, na kterém se přistávalo.

Haló, Viktore, tady Donald

Viktor Orbán měl telefonát od šéfa Bílého domu. Americký prezident Donald Trump podle Orbánovy kanceláře mluvil s maďarským premiérem o boji s ilegální migrací, o ochraně hranic a situaci na Blízkém východě. Trump také vyjádřil „svou úctu úspěšnému a skvělému maďarskému národu“.

Foto: Profimedia.cz

Viktor Orbán a Donald Trump v Bílém domě v květnu 2019.

Kauza Eurofighter

Rakouskem hýbe kontroverzní kauza nákupu letounů Eurofighter pro rakouské letectvo z roku 2003. Francouzská společnost Airbus měla údajně podplatit úředníky, aby dali přednost Eurofighterům před švédskými letouny. Prokuratura teď v případu kvůli šeku na 1,5 milionu eur vyšetřuje i podezření z praní špinavých peněz. Týká se bývalé političky Svobodných.

Foto: Profimedia.cz

Letouny Eurofighter.

Předvolební poslanecká schůzce

Krátce před volbami se v úterý schází slovenští poslanci. Schůze sice nebyla plánovaná, ale kvůli vládním návrhům zákonů ji svolal předseda sněmovny Andrej Danko. Trojkoaliční kabinet, jehož členové v posledním průzkumu preferencí velmi ztrácí, schválil těsně před volbami zvýšení přídavků na děti, zavedení 13. důchodu a zrušení zákona o dálniční známce. O všech bodech má parlament jednat ve zkráceném legislativním procesu.

Na programu je i návrh na vyslovení nesouhlasu s Istanbulskou úmluvou. O tématu jsme v pondělí psali podrobněji zde.

Protesty polských horníků

Okolo 300 odborářů z řad polských horníků zablokovalo v úterý ráno koleje vedoucí k obřímu překladišti uhlí ve slezském Slavkově. Protestují tak proti dovozu uhlí do Polska. Právě do Slavkova vedou koleje širokorozchodné trati z východu.

Horníkům vadí, že polské uhlí nejde na odbyt, zatímco do země míří uhlí z Ruska. Loni se v polských dolech vydobylo 61,6 milionu tun uhlí a prodalo se 58,4 milionu tun. Do Polska se loni dovezlo na 16,7 milionu tun uhlí, většina byla právě s razítkem ruských úřadů. Původ uhlí ale může být komplikovanější, o tématu jsme psali tady.

Reklama

Doporučované