Hlavní obsah

Španělský pat: Volby vyhráli socialisté, krajní pravice zdvojnásobila zisk

Foto: Pixabay.com/Donations_are_appreciated

Španělé šli v neděli opět k volbám.

Reklama

aktualizováno •

Španělé zvolili nový parlament ve volbách, v nichž jako hlavní témata rezonovaly spor o katalánskou autonomii nebo snaha o zrušení Nadace Franciska Franka, jejichž členové se nedávno snažili překazit přesun ostatků zemřelého diktátora.

Článek

Počtvrté za čtyři roky a už podruhé v letošním roce šli Španělé k volbám. Podle očekávání v nich zvítězila strana socialistů dosavadního premiéra Pedra Sáncheze, která v Kongresu poslanců (dolní komoře parlamentu) získala podle konečných výsledků 120 křesel. Oproti dubnovým volbám si tak pohoršila o tři mandáty.

Druhé místo získali lidovci, kteří si polepšili o více než dvacet křesel a zabrali v parlamentu 88 míst. Šéf lidovců Pablo Casado dnes prohlásil, že země už nemůže dále čekat na novou vládu. Neřekl však, zda nějak hodlá napomoci jejímu vzniku. Casado rovněž řekl, že Španělsku bude na základě výsledků dnešních voleb obtížnější vládnout.

Na třetí místo se vyhoupla krajně pravicová strana Vox, která bojuje proti migraci. Od posledních voleb si uskupení polepšilo z 24 křesel na 52. Ani levicový, ani pravicový blok ve volbách nezískal jasnou většinu.

Vox se v dubnu stala první krajně pravicovou stranou v dolní komoře parlamentu od pádu frankistické diktatury v zemi v roce 1975, senátora získala po loňských prosincových regionálních volbách v Andalusii.

K aktuálnímu výsledku ve volbách už straně Vox gratulovala šéfka francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penová nebo šéf italské krajní pravice Matteo Salvini. Nynějšímu nárůstu pravicových stran podle expertů přispěly mimo jiné protesty separatistů v Katalánsku, které zintenzivnily minulý měsíc.

Na tahu je král

Kdo naopak ztratil, je strana Unidas Podemos, která spadla ze 42 na 35 křesel. Drtivý neúspěch hlásí také strana Ciudadanos, která si pohoršila z 57 na pouhých deset poslanců.

Nyní bude záležet na králi Filipovi VI., který po schůzkách s lídry parlamentních stran rozhodne, koho navrhne na premiéra. Vzhledem k výsledkům voleb je pravděpodobné, že dlouhotrvající pat a neshoda budou ve španělském parlamentu pokračovat.

Španělský parlament byl v novodobé historii podobný tomu ve Velké Británii. Místo, kde se o politické body a pozornost voličů přetahují vždy dvě nejsilnější strany.

V prosinci 2015 ale ve Španělsku skončila střídavá nadvláda socialistů a lidovců a do Kongresu poslanců pronikly dvě nové politické formace Podemos a Ciudadanos. Jejich přítomnost zamíchala kartami natolik, že od té doby se španělská vláda ocitla v režimu chaosu a praktického bezvládí.

Fragmentace levice a pravice měla za následek, že se žádné ze stran nepodařilo sestavit vládní většinu. Španělští voliči se tak v červnu 2016 vypravili k předčasným volbám. Jejich výsledek byl sice dost podobný těm prosincovým, přesto z ní vzešla vláda šéfa lidovců Mariana Rajoye, který složil v říjnu premiérskou přísahu.

Po deseti měsících tak mělo Španělsko akceschopný parlament.

I přes zformování vlády ale v Kongresu přetrvávaly rozbroje. Rajoy navíc čelil korupčnímu skandálu. Podle španělského deníku El País měli premiér a vybraní lidovci dostávat peníze z tajných podnikatelských účtů.

V souvislosti s kauzou Rajoy v červnu 2018 neustál hlasování o důvěře a na premiérský post se vyhoupl lídr socialistů Sánchez. Stabilní vládu ale Španělsko opět nezískalo.

Sánchez se snažil v parlamentu prosadit návrh rozpočtu, narazil ale na odpor katalánských politiků. Sánchez je totiž výrazně proti katalánské autonomii, samotnou přítomnost separátních politických stran ale uznává. Když Španělský nejvyšší soud v říjnu letošního roku vynesl tvrdé tresty nad katalánskými politiky a poslal je do vězení, netajil Sánchez své nadšení.

„Dnešek přinesl konec exemplárního legálního procesu,“ sdělil premiér pro španělský list El País krátce po vynesení rozsudku. „Je to potvrzení politického selhání. Právo se vztahuje na všechny,“ dodal Sánchez.

Nicméně bez podpory Katalánců parlament Sánchezův návrh rozpočtu v únoru 2019 zavrhl a premiér svolal na konec dubna další předčasné volby.

V nich Sánchez dosáhl Pyrrhova vítězství. Získal pouze 123 křesel a socialisté se tak museli spřáhnout z některou z opozičních stran. Spolupráce se stranou Podemos ale brzy zkrachovala a ani lidovci ani Ciudadanos nepodali Sánchezovi pomocnou ruku.

Kongres se tak znovu ocitl na mrtvém bodě.

Reklama

Doporučované