Hlavní obsah

Otrokářská vlajka Konfederace, létající popelnice a Sparta s pohárem

Foto: Profimedia.cz

Sparta slaví zisk poháru. Co vám v televizi mohlo uniknout?

Reklama

Tuhý boj na hřišti i v ochozech, tak probíhalo dění při finálovém zápase MOL Cupu mezi domácím Libercem a Spartou. Létaly popelnice a objevily se i rasistické transparenty. Z vítězství 2:1 se nakonec radoval pražský celek.

Článek

Slunečný večer pod Ještědem přilákal na stadion U Nisy dle koronavirových pravidel „plný“ stadion. Tomu nasvědčovaly i přeplněné hospůdky v bezprostředním okolí stadionu, a že zažehnat žízeň bylo potřeba. V době výkopu teploměr hlásil vysokých 28 stupňů. Některým fanouškům tak dvě, možná tři chlazená piva neudělala úplně dobře a bylo pro ně složité se na stadion vůbec dostavit.

Bezproblémově naopak vypadal příchod vzácných a někdy i nečekaných hostů. V ochozech fanoušci měli možnost potkat například hráče Sparty, toho času zraněné nebo na hostování. K vidění byli sparťanský stoper David Lischka a Srdjan Plavšič či Ondřej Zahustel, jenž tuto sezonu nastupoval v dresu Slovácka. Finále poháru oproti minulému roku navštívil tentokrát jen v civilu náhradní brankář Slavie Přemysl Kovář. Nechyběla ani Kristýna Plíšková, tenistka a přítelkyně sparťanského stopera Dávida Hancka.

Už při rozcvičování obou týmů byla na stadionu fantastická atmosféra. Sparťanů přijelo do sektoru hostí zhruba pět stovek, řada Letenských se ale dostala i na okolní tribuny. Hráči v rudých dresech si tak na nepřátelskou atmosféru rozhodně stěžovat nemohli.

Úvodní část zápasu byla plná nepřesností a ostrých soubojů. Už v 8. minutě rozdmýchal oheň emocí hostující Kanga, který zbytečně po odpískání vystřelil a trefil přímo do obličeje libereckého stopera Karafiáta. A nadávky na jeho adresu se pak ze strany domácích fanoušků jen valily.

Problematickým momentem utkání byla situace, kdy sparťan Martin Frýdek šlápl na hrudník domácího hráče Malínského. A sudí Královec mu po kontrole videa udělil žlutou kartu. Za nesportovní chování by přitom na místě patrně byla karta červená.

Ovace ochozů se snažil ve 30. minutě vyvolat domácí záložník Pešek. Tváří v tvář sparťanskému brankáři Hečovi ale selhal a sparťanský kotel za brankou měl důvod k oslavě.

Důvod nikoli k oslavě, ale k zahájení disciplinárního řízení, bude mít disciplinární komise. V sektoru hostí totiž po celý zápas visel transparent „White lives matter“ doplněný o konfederační vlajku. Ta je z historie známa nejen jako symbol států Konfederace, ale i rasové nenávisti.

Ale zpět k fotbalu, lépe řečeno k taktické nakopávané, která hrála do not spíše domácím. To se ostatně potvrdilo už v 5. minutě druhého poločasu, kdy druhou příležitost ke skórování dostal Pešek. Domácí „desítka“ se tentokrát už v o poznání lehčí situaci nemýlila a otevřela skóre utkání. Hráče v rudém jako by stav 0:1 zmrazil a místo snahy o vyrovnání hrozili Liberci jen z rychlých brejků.

Letenští se před pohromou představující druhý inkasovaný gól stihli včas vzpamatovat a začali si rovněž vytvářet šance. Obrovskou příležitost k vyrovnání měl v 60. minutě Karlsson. Švédovu dělovku mířící pod břevno ale jeden z domácích hráčů zvládl vyrazit. Po úvodním gólu a prvních šancích Sparty se probudilo publikum a začal boj i v ochozech. Obě strany se navzájem překřikovaly, z čehož vyplynula ještě lepší atmosféra než v první půli, řekl bych, že možná vůbec nejlepší po koronavirové pauze.

Sparťanští fanoušci se ale na plné obrátky rozjeli až v 65. minutě. Karlsson dostal stejně jako Pešek možnost na reparát, druhou šancí nepohrdl, vyrovnal stav utkání na 1:1 a kotel Letenských se otřásal v základech. V 73. minutě už v sektoru sparťanských fanoušků létaly vysoko do vzduchu šály a čepice. Guélor Kanga totiž proměněnou penaltou převrátil skóre ve prospěch Sparty. Skupinu v červených tričkách za brankou brankáře Heči gól tak nadchl, až po policistech samou radostí hodila popelnici.

V reakci na to přispěchalidalší policisté a psovodi i se svými čtyřnohými parťáky. Nejagresivnější část fanoušků se pak uklidnila a věnovala se opět fotbalu.

To už ale na časomíře svítila 90. minuta a míč byl daleko od sparťanské brány. Rozhodčí Královec tak mohl ukončit šestileté čekání Sparty na trofej a propuklo nadšení v ochozech i na hřišti. Bylo vidět, jak hráčům v rudých dresech spadl obrovský kámen ze srdce, a při oslavách to bylo znát. Snad ani nechtějme vědět, jak vypadala cesta zpět na Letnou.

Kromě trofeje se ale Sparta ujistila v tom, že má schopný tým a i vedení, což bezprostředně po předání poháru ocenili i samotní fanoušci. Dovolil bych si i tipnout, že vůbec poprvé vyvolávali jméno trenéra Václava Kotala. Za sparťanským úspěchem určitě stojí i sportovní ředitel Tomáš Rosický, na kterého diváci rovněž nezapomněli.

Reklama

Doporučované