Článek
Ve zdůvodnění švédské akademie věd se dočteme, že trojice oceněných dosáhla v podobě lithium-iontových baterií „znovunabíjecího světa“. Baterie jsou nepostradatelnou součástí přenosné elektroniky. „Tyto lehké, nabíjecí, velmi výkonné baterie se využívají všude, od mobilních telefonů přes notebooky po elektromobily,“ konstatovala ve Stockholmu tamní akademie věd. Letošní laureáti Nobelovy ceny za chemii podle generálního tajemníka akademie Görana Hanssona položili základy „pro bezdrátovou společnost nepoužívající fosilní paliva“.
Trojice oceněných si rozdělí celkem 738 tisíc liber, v přepočtu skoro 21,5 milionu korun.
Hlavní pozornost se okamžitě soustředila na profesora Goodenougha, amerického vědce narozeného v německé Jeně, který se v 97 letech stal nejstarším držitelem Nobelovy ceny napříč všemi kategoriemi.
Novináři z britského The Guardian vypátrali, že se Goodenough momentálně zdržuje v Londýně. Dnes večer tam převezme Copleyho medaili, vůbec nejstarší vědecké ocenění na světě. Profesor Goodenough jinak pracuje v americkém Austinu na Texaské univerzitě. Mezi přáteli a kolegy je známý svým nezaměnitelným a nakažlivým smíchem. O čemž se můžete přesvědčit výše.
John Goodenough dokázal v 80. letech minulého století zvýšit výkon baterie vyvinuté o několik let dříve Stanleym Whittinghamem ze 2 na 4 volty. Až Japonci Jošinovi se v roce 1985 povedlo vyvinout komerčně dostupnou lithium-iontovou baterii.
Japanese scientist Akira Yoshino is sharing this year's Nobel Prize in Chemistry with two American researchers -- John B. Goodenough and M. Stanley Whittingham -- for their work on rechargeable lithium-ion batteries. pic.twitter.com/fOAWInKr9p
— NHK WORLD News (@NHKWORLD_News) October 9, 2019
