Hlavní obsah

Spíš větrejte, než si myjte ruce, radí německé virologické eso

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Německý profesor Christian Drosten.

Reklama

Německý virolog nabádá ke změně způsobu boje s koronavirem, lidé byl podle něj měli věnovat více pozornosti větrání společných prostor. Středoevropský deník píše i o hornících v Polsku nebo dlouhé večeři rakouského prezidenta.

Článek

Často větrejte, radí německý virolog

Slovutný německý virolog a jeden z nejcitovanějších odborníků období pandemie Christian Drosten vyzývá k tomu, aby se do hledáčku dostal v daleko větší míře přenos koronaviru vzduchem prostřednictvím aerosolů. Podle něj to ukazují nejnovější vědecké poznatky. V rozhovoru pro Deutschlandfunk Drosten prohlásil, že kromě kapénkové infekce znamená nezanedbatelné riziko také infekce aerosolová.

Christian Drosten, který se během epidemie nového typu koronaviru stal autorem nejúspěšnějšího německého podcastu, nabádá k přepracování dosud platných zásad boje s covid-19. Podle něj by lidé měli věnovat mnohem větší pozornost větrání společných prostor než mytí rukou, vytírání podlahy nebo dezinfekci. Podle Drostena by to mělo platit i pro režim v nemocnicích.

Elitní virolog se v interview kromě toho „otřel“ o švédský model boje s pandemií založený na osobní odpovědnosti obyvatel, který ve skandinávské zemi vedl k vysoké úmrtnosti. „Nejsem si zcela jistý, že může všechno běžet cestou individuální odpovědnosti,“ utrousil Drosten s ohledem na uvolňování opatření ve svém mateřském Německu.

Christian Drosten také navrhl pravidelné testování učitelů a vychovatelů ve školách a školkách. Podle něj se dá přesně zdokumentovat, kdy jaké dítě přišlo do vzdělávacího zařízení. Také personál takového zařízení zůstává beze změn. Kromě toho jsou prý pedagogové starostliví a bdělí jedinci, kteří mohou včas spustit „poplach“. Toho by se spolu s pravidelnými testy učitelů mohlo podle Drostena využít k tomu potvrzovat velmi rychle případy nákazy koronavirem.

Van der Bellen se „zapomněl“ na zahrádce

Omluvou skončila návštěva rakouského prezidenta v jedné z vídeňských restaurací. Alexander Van der Bellen s manželkou a několika přáteli asi o hodinu „přetáhli“ návštěvu podniku s italskou kuchyní. Restaurace měla podle koronavirových omezení zavřít ve 23 hodin (a v tu dobu skutečně zavřela), prezidenta s doprovodem ale přistihla policie na zahrádce ještě po půlnoci při konverzaci a dopíjení už zaplacených nápojů.

Van der Bellen se už omluvil. „Šel jsem se poprvé od vyhlášení protinákazových opatření najíst s dvěma přáteli a manželkou. Zapovídali jsme se a bohužel jsme ztratili přehled o čase. Je mi to opravdu líto. Byla to chyba,“ citovala rakouského prezidenta média. Hlava státu dodala, že pokud by došlo na pokutu, zaplatí ji za restauraci ze svého. Podniky, které nedodržují předepsanou otevírací dobu, mohou dostat pokutu až 30 000 eur (820 000 korun).

V poslední době nejde o jediný takový čin předního rakouského politika. Kancléř a šéf lidovců (ÖVP) se nedávno ocitl pod silnou kritikou po návštěvě spolkové země Vorarlbersko. V izolovaném alpském údolí ho v polovině května vítaly davy lidí, většina z nich přitom neměla roušku. Ta chyběla i šéfovi spolkové vlády.

Maďaři chtějí konec nouzového stavu

Podle průzkumu maďarského provládního think tanku Nézőpont Intézet jsou dvě třetiny Maďarů pro ukončení nouzového stavu. Pro je i 61 procent voličů vládnoucí strany Fidesz Viktora Orbána. Právě o ukončení nouzového stavu, který dal vládě mimořádně široké kompetence, bude nejspíš už v úterý rozhodovat parlament. Fidesz v něm má ústavní většinu.

Vyhlášení nouzového stavu bylo odůvodněné podle 78 procent voličů. Druhou vlnu epidemie očekává 57 procent podporovatelů vlády, u vládních kritiků je to 70 procent lidí.

1400 nakažených polských horníků

V Polsku se chystají k podobnému kroku, který od pondělí platí v Česku. Ministr zdravotnictví Łukasz Szumowski má brzy oznámit, od kdy (a za jakých okolností) už nebude nutné nosit na veřejnosti roušky. Nařízení ale neskončí v celé zemi najednou, v regionech, kde je případů nejvíc, nejspíš povinné nošení roušek skončí později.

V zemi se od začátku epidemie potvrdilo 21 440 případů nákazy koronavirem a 996 obětí. Za posledních 24 hodin nikdo nezemřel. Celkem se už uzdravilo 9276 lidí. Nejvíc případů nákazy a nejvyšší denní nárůst dál hlásí Hornoslezské vojvodství, kde se nákaza rozšířila mezi horníky. Nemocných jich je 1400 a nakazili se i členové jejich rodin.

Hornické odbory si stěžují na to, že se horníci stali terčem nenávisti společnosti, která je viní z šíření nákazy. Média také informují o tom, že nemocným horníkům výrazně klesnou mzdy. Někteří z pacientů mohou dostat jen 30 procent částky, která jim chodila na účet před nemocí.

Mezitím čelí prezident Andrzej Duda a premiér Mateusz Morawiecki kritice za nedodržování vládních opatření a zákazů.

Fitness stávka

Na Slovensku v pondělí stávkovali majitelé fitness center, požadují otevření jejich provozoven, které jsou dočasně uzavřené kvůli epidemii koronaviru. Původně plánovali blokádu dálnice D1 u Bratislavy, nakonec ale protest zmírnili jen na pomalou jízdu. Část protestujících navíc zamířila na jednání s premiérem Igorem Matovičem (OLaNO).

V koloně vozů bylo i vozidlo s označením extremistické opoziční strany LSNS. Matovič dopředu varoval, že v případě blokády navrhne změnou zákona blokády silnic označit za trestný čin.

Foto: Profimedia.cz

Majitelé fitness center na Slovensku protestovali pomalou jízdou po dálnici.

Podle zástupce Unie fitness center Andreje Mozolániho šlo o konstruktivní dialog. Matovič si pochválil, že z blokády dálnice nakonec sešlo, a řekl, že obě strany budou respektovat rozhodnutí odborného konzilia, které má zaznít dnes odpoledne.

Ombudsmanka pod palbou

Slovenská ombudsmanka Mária Patakyová neměla za minulých vlád Směru, Slovenské národní strany a Most-Híd lehkou pozici, její pravidelné výroční zprávy totiž poslouchala v parlamentu jen hrstka poslanců. Od letošní vládní výměny si Patakyová slibovala změnu. Do parlamentu si ji sice 13. května přišla vyslechnout prezidentka Zuzana Čaputová (a zákonodárců díky tomu bylo v sále víc), poslanci ale nakonec její zprávu neschválili.

Foto: Profimedia.cz

Slovenská veřejná ochránkyně práv Mária Patakyová.

Kritika při šestihodinové debatě zaznívala od extremistických kotlebovců i od konzervativců v řadách vládnoucího hnutí OLaNO Igora Matoviče nebo od strany Jsme rodina. Ombudsmance vyčítali například to, že se „příliš věnuje“ problémům práv sexuálních menšin v zemi.

Po jedenácti dnech v rozhovoru pro deník SME Patakyová říká, že příští dva roky budou pro výkon její funkce náročnější, v úřadu ale zůstane. „Protože problémy, které se dlouhodě neřeší ve společnosti a na které já poukazuji, jsou problémy, které signalizují individuální nespravedlnost k jednotlivcům. To má přímou vazbu na to, jak vnímají Slovensko jako právní stát. Ignorování těchto problémů vede k oslabování důvěry ve stát,“ řekla mimo jiné slovenská ombudsmanka v rozhovoru.

Výměna šéfky nejvyššího soudu

Polský nejvyšší soud má novou 1. předsedkyni. Prezident Andrzej Duda jmenoval v pondělí do funkce právničku a soudkyni Małgorzatu Manowskou, o jejímž jméně už týdny mluvili politici vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS).

V době první vlády PiS v roce 2007 pracovala Manowská na ministerstvu spravedlnosti, tehdy rezortu šéfoval (i současný ministr) Zbigniew Ziobro. Právě se Ziobrem ji média politicky spojují. Od roku 2016 vedla Manowská Národní školu soudnictví a státního zastupitelství. Od roku 2018 je soudkyní nejvyššího soudu. Do funkce ji navrhla Státní soudcovská rada, jejíž nezávislost zpochybnil Soudní dvůr EU.

Manowská nahradí ve funkci Małgorzatu Gersdorfovou, která odešla do penze. Gersdorfová stála jako šéfka nejvyššího soudu v čele kritiků kontroverzních reforem soudnictví a s vládou byla v ostrém sporu. Kabinet ji nejprve předčasně penzionoval a pokoušel se jí zamezit ve výkonu funkce, což označil Soudní dvůr EU za odporující unijnímu právu. Gersdorfová tak ve funkci zůstala až do řádného konce 30. dubna 2020.

Manowská během procesu užšího výběru pětice kandidátů, ze kterých si prezident nakonec vybral ji, řekla, že soudci vystupující proti vládním reformám se nemusí z její strany obávat msty nebo odvety. „Chtěla bych normálně pracovat, chtěla bych zasypat příkopy mezi námi a alespoň docílit vzájemné tolerance a řádné spolupráce, protože si to nejvyšší soud i lidé zaslouží,“ uvedla Manowská. Instituce, kterou teď povede, je v Polsku vnímaná jako poslední důležitý orgán justice, který se vládnoucím konzervativcům dosud nepodařilo zcela podmanit.

Reklama

Související témata:

Doporučované