Hlavní obsah

Spor miliardářů kolem známého hotelu. Noví majitelé mluví o džihádu

Foto: R2G

Pětihvězdičkový hotel ze 70. let InterContinental má být přestavěn, aby byl nejlepším v Praze (na obrázku vizualizace přestavby). Nyní je však hotel jako mnoho jiných kvůli pandemii koronaviru úplně mimo provoz. Jeho tradiční klientela z USA, asijských zemí či Izraele do Česka teď nelétá.

Reklama

Ministerstvo kultury opět posuzuje, zda si hotel InterContinental zaslouží být kulturní památkou. Jeho noví majitelé - tři čeští miliardáři - za vším cítí tlak Daniela Beneše z ČEZu, který v lokalitě bydlí a jejich plány odmítá.

Článek

Sousedské rozepře bývají ty nejemotivnější. A platí to i v případě, že se jedná o špičky českého byznysu.

Jeden takový spor se v posledních měsících v tichosti rozhořel kolem známého pražského hotelu InterContinental. Luxusní ubytovací objekt na samém konci Pařížské ulice, který nedávno změnil jméno na Golden Prague Hotel a stal se součástí celosvětového řetězce Fairmont, leží podle neoficiálních informací v žaludku šéfovi polostátní energetické firmy ČEZ Danielu Benešovi, jenž v těsném sousedství bydlí.

Nevadí mu zřejmě ani tak hotel sám jako spíše ambiciózní investiční záměry nových majitelů z firmy R2G.

Jde o trojici českých miliardářů - někdejšího gumárenského magnáta Oldřicha Šlemra a zakladatelů antivirové firmy Avast Pavla Baudiše a Eduarda Kučery.

„Pan Beneš využívá na úřadech politický vliv k prosazování svých partikulárních zájmů,“ tvrdí jménem majitelů investiční ředitel R2G Jakub Dyba. Beneš se prý všemi možnými prostředky snaží jejich plány překazit.

Daniel Beneš vše označuje za „dezinformační hru“, do které se jej podle něho snaží někdo zatáhnout. „Rozhodně to není osobní spor konkrétních lidí,“ řekl mimo jiné na dotaz Seznam Zpráv.

Zástupce brutalismu

Hotel InterContinental byl postaven v letech 1968–1974 v brutalistním stylu. Vznikl ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka byly k vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry – ateliér Beta pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra. Hotel má 372 pokojů a apartmánů, dvě restaurace a konferenční prostory. Svého času byl prvním podobným luxusním hotelem v Praze, hostil řadu osobností z celého světa. K zajímavostem například patří, že okolí bylo zvěčněno ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem.

Netušíme, co mu vadí

Trojice zmíněných miliardářů koupila architektonicky cenný InterContinental loni v lednu za 225 milionů eur (téměř 6 miliard korun). Nedlouho poté oznámila i rozsáhlou rekonstrukci a také poměrně velkoryse pojatou úpravu dvou prostranství v sousedství. Náměstí Curieových a náměstí Miloše Formana. V souhrnu to vše má spolykat dalších asi 100 milionů eur (dle aktuálního kurzu asi 2,6 miliardy korun). Deklarovaným cílem je, aby se z hotelu stal ten nejlepší v Praze.

Obě náměstí se mají pro veřejnost rozšířit, přibudou zelené a vodní plochy, ze strany od nábřeží by se podle návrhu architektonického studia TAK měla dosavadní hotelová zahrada s bazénem změnit na veřejně přístupný park, který by měl být propojen tunelem až na náplavku.

Z Formanovy „piazzetty“ podle tohoto projektu zase zmizí výduchy a průduchy ventilace z podzemních garáží, též vjezd do těchto garáží. Veřejný prostor by se tím rozšířil, ale má zde také vyrůst úplně nová prosklená budova „obchodně-kulturního charakteru“, v níž by měl vzniknout i památník československé kinematografie.

A právě tento objekt s největší pravděpodobností vadí šéfovi ČEZu Danielu Benešovi. Bydlí přímo naproti v Bílkově ulici. Budova mu zakryje výhled směrem k Vltavě.

Vlastníci hotelu tvrdí, že se jim právě Beneš teď snaží jejich projekt překazit. Dělá údajně vše proto, aby záměry nemohli realizovat.

„Máme skvělou podporu od vedení hlavního města, z městské části Praha 1 i od památkářů. Je tu dnes fakticky jediný člověk, který proti tomu aktivně bojuje, a to je pan Beneš. On a jeho lidé neustále obvolávají úřady včetně Ministerstva kultury, kontaktují a obtěžují starosty, úředníky, snaží se do toho řízení zasahovat, přitom pan Beneš není ani účastníkem řízení,“ tvrdí už jednou zmíněný Jakub Dyba z R2G.

„Nevíme ani přesně, co mu vadí. My jsme se mu snažili naše záměry zdvořile představit a stále o to stojíme, ale on celému tomu projektu vyhlásil džihád,“ prohlásil také Dyba. Nechali si prý v dotčené lokalitě udělat i průzkum veřejného mínění, z něhož mělo vyplynout, že výrazná většina lidí jejich záměr podporuje.

+7

Beneš: Vadí to i dalším

Redakce Seznam Zpráv Daniela Beneše kontaktovala a chtěla znát jeho pohled na věc. Řediteli mocné energetické firmy se do větší diskuse nechce.

„Celkově je to tak, že zastavět náměstí tam z okolních lidí nechce asi nikdo, včetně radnice. A oni si zřejmě vybrali pár jmen a dělají z toho osobní spor,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv Beneš.

„Na džihád opravdu nemám čas. A ani to není třeba, jak vidím postoj orgánů státu,“ dodává.

Starosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN) investiční záměr v zásadě podporuje a úsilí soukromých investorů oceňuje.

„Investoři, s nimiž jsem v kontaktu, si váží toho místa a chtějí si tímto projektem udělat dobrou vizitku. Vzájemně komunikujeme, dopředu nás o všem informují, řešíme finální podobu. Pro nás je dobrá zpráva, že chtějí investovat do veřejného prostoru, zvýšit prostupnost toho území a dotvořit Pařížskou ulici až k nábřeží. Aby zde vzniklo místo, které bude pro veřejnost dobře fungovat,“ vyzdvihuje Hejma.

I on ale za „jediný diskutabilní bod“ návrhu označuje budovu, která má stát v blízkosti Benešova bydliště.

„Objekt, který tam má vzniknout, vyvolal určité polemiky. Celá ta věc není ještě uzavřena a já věřím, že se nějaká uspokojivá finální verze podaří nalézt,“ uvádí starosta Prahy 1.

O sporu investorů s Danielem Benešem prý sice „slyšel“, řekl však, že nic bližšího neví.

Bude to kulturní památka?

Do věci nepřímo vstoupilo i Ministerstvo kultury v čele s Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). To totiž poněkud překvapivě letos v únoru zahájilo řízení o prohlášení hotelu za kulturní památku. Posuzování odstartovalo o své vlastní vůli, bez toho, aby to někdo z vnějšku aktuálně inicioval.

Zaorálkův úřad k tomuto kroku údajně přiměla nedávná publikace autorského kolektivu z Národního památkového ústavu nazvaná stroze Hotel InterContinental v Praze. Byla vydaná v rámci výzkumného projektu „Analýza a prezentace hodnot moderní architektury 60. a 70. let dvacátého století jako součást národní a kulturní identity ČR“.

Ministerstvo kultury se přitom už jednou obdobnou otázkou zabývalo. V dubnu roku 2016 příslušná ministerská komise, která návrhy posuzuje, nakonec nedošla k žádnému závěru. „Komise se po obsáhlé debatě, v níž se s největší frekvencí tematizovalo negativní urbanistické působení posuzované stavby, nesjednotila v hodnotícím názoru na její památkové hodnoty a otázku musela řešit hlasováním. V něm byli tři členové komise pro prohlášení hotelu InterContinental za kulturní památku, zbytek se zdržel hlasování,“ je uvedeno ve čtyři roky starém zápisu, proč posuzování vyznělo do ztracena.

Opětovné řešení staré otázky na základě stejného podnětu teď Zaorálkovo ministerstvo vysvětluje tím, že řízení fakticky nikdy neproběhlo.

„Podnět před 5 lety podal Národní památkový ústav. Tehdy ministerstvo po řadě odborných konzultací podnět vyhodnotilo tak, že řízení nebylo zahájeno,“ reagovala mluvčí ministerstva Petra Hrušková. Kdy bude věc rozhodnuta, neleze prý předjímat.

Průtahy a finanční ztráty

Majitelé hotelu InterContinental (Golden Prague Hotel) podezírají ministerské úředníky, že jen vyhověli tlaku Daniela Beneše, který podle jejich tvrzení obchází ministerstvo i další úřady. „My ty informace o jeho aktivitách máme, byť vám to asi nikdo oficiálně nepotvrdí,“ tvrdí zástupce investorů Jakub Dyba.

Šéf ČEZu Daniel Beneš ale odmítá, že by v zahájení řízení měl prsty. „Samozřejmě, že jsem se v tom vůbec neangažoval,“ prohlašuje muž stojící v čele polostátní energetické skupiny.

Samo řízení znamená, že s hotelem teď vlastníci nemohou bez povolení jakkoliv „hýbat“.

Jakub Dyba z R2G se dušuje, že kulturní a architektonické hodnoty hotelu si investoři velmi váží a v žádném případě ji nehodlají poškodit. „Prohlášení památkou by ale mohlo znamenat byrokratické průtahy, které mohou způsobit významné finanční ztráty. Zároveň je budova už teď součástí pražské památkové rezervace, a proto považujeme další ochranu za nadbytečnou,“ míní Dyba. Přes všechny problémy jsou prý připraveni ve svém úsilí vytrvat, protože jejich plány s hotelem jsou dlouhodobé.

Zastání mají tři čeští miliardáři například u pražského radního pro územní rozvoj a územní plánování Petra Hlaváčka (Spojené síly pro Prahu). Ten v minulých dnech prohlásil, že si cení snahy „kultivovaných investorů“ vrátit hotelu zašlou slávu, přičemž si prý „není jistý“, zda řízení otevřené na Ministerstvu kultury tento proces spíše nezkomplikuje.

Reklama

Doporučované