Spor o majetek Lichtenštejnů se může rozhodnout u jediného soudu

Týden před loňskými Vánocemi přišlo k okresním soudům po republice 26 žalob, jimiž se rod Lichtenštejnů pokouší získat zpět část svého majetku, avšak rozhodující pro ně může být jediné řízení.

Při ověřování, zda žaloby byly k soudům po celém Česku skutečně doručeny, redakce zjistila, že součástí žalob je i důležitý dovětek.

Předseda Okresního soudu ve Svitavách Zdeněk Fric Seznamu řekl, že s lichtenštejnskou žalobou na vyklizení a určení vlastnického práva k nemovitým věcem byl ve stejný den doručen i návrh na přerušení řízení, „neboť probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu“.

„Tímto řízením je dle návrhu žalobců žaloba o vyklizení a určení vlastnického práva k nemovitým věcem podaná dne 19. 12. 2018 u Okresního soudu v Jeseníku,“ uvedl pro Seznam soudce Fric.

Lichtenštejnská strana tento postup Seznamu potvrdila.

„Nadace knížete z Lichtenštejna i další lichtenštejnské žalující strany zvolily hledisko hospodárnosti řízení,“ říká Aleš Linhart z advokátní kanceláře Taylor Wessing, která knížecí nadaci ve sporu se státem zastupuje. „Tímto přístupem šetříme peníze jak nadace, tak i státu. Soudní poplatky pro nás sice zůstanou stejné, ale nebylo by nutné řešit paralelně více než dvacet soudních sporů. Myslím si, že by to ocenil i stát.“

Soudy tak budou nejprve rozhodovat, zda se řízení vůbec rozběhne. Pokud by soudy návrhu na přerušení řízení vyhověly, o navrácení celého jejich majetku by de facto rozhodoval pouze Okresní soud v Jeseníku. Případně příslušná vyšší instance.

„V řízeních byl vybrán soudní poplatek a bylo zasláno oznámení příslušnému katastrálnímu úřadu. Po skončení přípravného řízení budou spisy předloženy soudci k nařízení ústního jednání ve věci,“ říká dozorčí úřednice z Okresního soudu v Jeseníku Bohuslava Babjáková.

Spor se zde sice povede pouze o několik pozemků, bude ale vodítkem pro soudce i v ostatních případech.

„Precedenty u nás nefungují tak jako ve Spojených státech. Pokud však na druhou stranu podobný spor někdo rozhodne a projde to přes odvolací soud až třeba k Ústavnímu soudu, všichni z toho budou vycházet. Když jsou dvě věci stejné, měly by mít i stejný konec, tak praví občanský zákoník,“ říká advokát Martin Kölbl, který se v minulosti kauzou Lichtenštejnů zabýval.

Přehledně: Kompletní přehled majetku, o jehož navrácení usilují Lichtenštejnové

Stát vede s Lichtenštejny ještě jeden spor o pozemky, který je momentálně u Ústavního soudu. Podstata věci je stejná jako u aktuální žaloby – jde o navrácení konfiskovaného majetku. Strany jsou však v opačném gardu – stát zde zažaloval Lichtenštejny.

Ve sporu jde o zhruba 600 hektarů lesů u Říčan, které – stejně jako stovky dalších pozemků – zůstaly v katastru napsány na knížete Františka Josefa II., anebo v některých případech dokonce i na jeho předchůdce. Český stát vysvětluje fakt, že majitelem pozemků po celou dobu zůstával kníže František Josef II., který zemřel několik dní před listopadem 1989, za „úřednické opomenutí“.

„Pravdou ovšem je, že konfiskace majetku na základě tzv. Benešových dekretů musela být dle zákona podpořena prováděcí vyhláškou příslušného úřadu. Tyto vyhlášky, v nichž měla být uvedena katastrální čísla všech konfiskovaných pozemků, ale nebyly pro některá lichtenštejnská území nikdy vydány. Z katastru nemovitostí vyplývá, že se český stát pokusil přepsat v letech 2001 – 2009 řadu takovýchto pozemků na sebe. Některé katastrální úřady to ovšem odmítly udělat s odůvodněním, že stát nemá k přepsání dostatečné právní podklady. To byl i případ říčanského lesa,“ říká mluvčí nadace Michal Růžička.

Lesní pozemky tak mohla v roce 2012 v rámci dědictví na sebe převést Nadace knížete z Lichtenštejna, která je univerzální dědičkou po Františku Josefovi II. a která dnes knížecí majetek spravuje.

Obvodní soud pro Prahu 10 převod majetku potvrdil. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se pak obrátil na soud, kde převedení majetku žaloval.

„Soud v jednání nepřipustil k projednávání důkazy předkládané Lichtenštejny, dal státu za pravdu a lichtenštejnská strana se odvolala,“ říká mluvčí Růžička.

Pokud nyní Ústavní soud potvrdí rozhodnutí nižších instancí, je knížecí rod připraven dostat případ až před mezinárodní soudy, včetně Evropského soudu pro lidská práva. Nadace knížete z Lichtenštejna věří, že u mezinárodních soudů uspěje.

„Pokud se případ dostane až k Evropskému soudu pro lidská práva, ten bude mít určitě jiný názor, protože není ovlivněn zátěžemi, které my tady zjevně máme,“ říká právník Kölbl.

Majetek Lichtenštejnů byl zkonfiskován podle Benešových dekretů. Česko o nich nechce diskutovat. „Lichtenštejnská strana ale nikdy nezpochybňovala Benešovy dekrety jako takové,“ říká mluvčí nadace Michal Růžička. „Nejde o jejich prolomení, jde o to napravit jejich zneužití vůči hlavě neutrálního státu. Navíc z dostupných právních analýz vyplývá, že by náprava křivdy vůči Lichtenštejnům neotevřela jakýkoli nárok těch, vůči kterým byly dekrety aplikovány podle práva.“