Hlavní obsah

Spor o údaje bývalých estébáků: Ministerstvo ustupuje historikům

Duel: Vnitro versus badatelé. Má větší váhu ochrana osobních údajů, nebo veřejný zájem?Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Ministerstvo vnitra upraví sporné nařízení, u kterého se badatelé obávali, že jim zkomplikuje práci s informacemi o bývalých příslušnících StB nebo třeba spolupracovnících tajné policie. Novela vyhlášky vyžadovala, aby například bývalí agenti dopředu souhlasili se zveřejněním svého jména.

Článek

„Pokud by to ve vyhlášce zůstalo, došlo by k tomu, že například novinář, který zveřejní jméno (např. agenta StB), by automaticky porušil badatelský řád. Příště by přišel do toho archivu a ten by mu mohl být uzavřen,“ zdůvodňuje v Duelu obavy historiků Radek Schovánek z Centra pro dokumentaci totalitních režimů.

Sporná věta v návrhu vyhlášky, která badatelům vadila, zněla takto: „Informace získané z archiválií, které obsahují osobní nebo citlivé osobní údaje žijící osoby, může badatel užít ve vědeckých nebo jiných pracích nebo zveřejnit pouze se souhlasem této osoby nebo v anonymizované podobě.”

Ústupek ministerstva

Text vyhlášky o archivnictví je teď v připomínkovém řízení. Podle Ministerstva vnitra ale není potřeba zmiňovanou větu v textu zachovat.

„Ministerstvo vnitra ustoupilo, protože tuto záležitost řeší i jiné právní předpisy. Je možné spornou část vypustit, protože ochrana práv osob, u nichž jsou v archiváliích uváděny osobní nebo citlivé údaje, zůstane zachována,“ říká ředitel odboru archivní správy Ministerstva vnitra Jiří Úlovec.

„Už nyní musí badatel dodržovat zákon na ochranu osobních údajů. Ale není to ve vyhlášce Ministerstva vnitra. Bylo by těžko očekávatelné, že by například estébák Ladislav Mácha, který umlátil faráře Josefa Toufara, souhlas se zveřejněním svého jména dal,“ upozorňuje na rizika návrhu Schovánek.

Veřejný zájem

Připomínkové řízení by podle Úlovce mohlo skončit 5. února. Na vládu by pak měla jít verze bez sporné věty.

Na případ upozornily v pondělí Hospodářské noviny. Badatelé se obávali, že by jim změna v archivní vyhlášce znemožnila práci, a argumentovali veřejným zájmem.

Vnitro se původně odvolávalo na to, že novelou chce sladit české právo s požadavky EU na ochranu osobních údajů.

Resort Jana Hamáčka (ČSSD) pak ale vydal prohlášení, ve kterém se spoléhá na verdikt Ústavního soudu z roku 2017. Ten rozlišuje situaci, kdy badatel do archivů nahlíží a kdy údaje zveřejní. Podle ministerstva verdikt vyzněl tak, že novináři a historici, kteří se rozhodnou, že údaje zveřejní, musí mít souhlas dané osoby.

„S ohledem na skutečnost, že nález Ústavního soudu je platný bez ohledu na podobu vyhlášky, rozhodlo se Ministerstvo vnitra nakonec jeho závěry v návrhu explicitně nezmiňovat,“ reagovalo v úterý ministerstvo.

Reklama

Doporučované