Hlavní obsah

Kdo zaplatí Jágrovi střechu nad hlavou? Stát rozdělil první miliony na sport

Foto: A PLUS a Arch.Design

Projekt multifunkční haly v Brně, v níž by své zápasy měla hrávat hokejová Kometa, už má k přidělení státní dotace velmi blízko.

Reklama

Plných 900 milionů korun si stát loni připravil na investici do sportovních staveb. Podle zjištění Seznam Zpráv by se prvními příjemci milionů z nového dotačního programu měly stát projekty multifunkčních hal v Brně a Jihlavě.

Článek

Po tři desítky let sportovní infrastruktura v Česku prakticky jen stárla a pustla. Drtivá většina fotbalových stadionů, hokejových „zimáků“ či plaveckých bazénů byla totiž v zemi vybudována ještě za socialismu, v dekádách před listopadem 1989.

Loni vypsaný investiční dotační program Národní sportovní agentury (NSA), ve kterém se objevilo 900 milionů korun, dal tedy českým sportovcům novou naději, že jim řada staveb jednoho dne prostě nespadne na hlavu.

Bezpečné pro mnoho dalších generací však budou bezpochyby zcela nové multifunkční arény, které v příštích měsících začnou vyrůstat ze země v Brně a také v Jihlavě.

Jen tyto dva projekty z celkových osmi totiž podle úředníků Národní sportovní agentury splnily všechny podmínky přesně tak, jak je předepsala příslušná dotační výzva, případně související legislativa.

„Provedli jsme u žádostí jejich formální i věcné hodnocení, body byly přiděleny přesně podle tabulek obsažených ve výzvě. A když se tyto body spočetly, vyšly nám v popředí žebříčku dva projekty, které následně postoupily do závěrečné fáze dotačního řízení. Neznamená to, že dotaci mají jistou. Další dva projekty jsou ještě ve fázi odstraňování vad a bude o nich rozhodnuto,“ vysvětluje Markéta Kabourková, místopředsedkyně Národní sportovní agentury.

Tuto dvojici nejúspěšnějších dotačních projektů Kabourková odmítla zkonkretizovat, s odkazem na fakt, že dotační řízení stále probíhá a jeho obsah je neveřejný. Nicméně podle indicií popisujících nedostatky v dotačních žádostech konkurenčních projektů bylo snazší identifikovat nejprve ty projekty, které obsadily nižší příčky. Vylučovací metoda pak nabídla cestu k jednoznačnému závěru, že klíčové první dějství dotačního procesu jasně opanovaly projekty hal, v nichž budou ke svým domácím mačům nastupovat hokejisté Komety Brno, resp. Dukly Jihlava.

V obou případech obsahovaly úřední blankety žádost o příspěvek 300 milionů korun na stavbu těchto nových sportovních zařízení. Uvedené částky se ovšem mohou ještě upravovat, a to ve finální fázi hodnoticího procesu. V ní se experti NSA vyjádří k efektivitě a hospodárnosti předložených projektů. Laicky řečeno: zjišťuje se, zda rozpočty nejsou takzvaně „přepálené“.

Jisté šance na přidělení a čerpání státní dotace, tedy vedle projektů brněnské a jihlavské haly, zůstávají ovšem stále ve hře i pro další uchazeče.

Především jde o dvojici, kterou tvoří projekt atletického kampusu v Brně a kladenského zimního stadionu, na který by se brzy rád vrátil hokejový klub, jehož vlastníkem je Jaromír Jágr. Co dalo tyhle dva projekty dohromady? Skutečnost, že jejich hodnocení dosud nebylo definitivně ukončeno. V jednom případě byla prodloužena lhůta pro dodání některých písemností, ve druhém se šetří, do jaké míry případná státní dotace investovaná do haly napomůže sportovnímu vyžití kladenských dětí a veřejnosti. A do jaké míry z ní bude těžit profesionální klub Jaromíra Jágra.

Vedle množiny Premianti (Brno-hala, Jihlava) a množiny Stále nerozhodnuto (Brno-kampus, Kladno) zbývá ještě pole poražených. To tvoří projekty fotbalových stadionů v Pardubicích a Hradci Králové, hřiště pro pozemkáře a fotbalisty v Rakovníku a také rekonstrukce plaveckého bazénu v Liberci.

Co se na nich hodnotitelům žádostí nezdálo? Například zahájení stavební realizace projektu dříve, než byla vůbec podána dotační žádost. Flagrantně by toto ustanovení mělo být porušeno zejména u Kladna.

Hodnotitelé měli problém také s užitím tzv. metody design-build, kdy stejná firma projekt nakreslí i postaví. A vznikají tak další účetní a administrativní konsekvence, se kterými dotační regule v této podobě nepočítají. Tedy podle názoru úředníků z Národní sportovní agentury. Metodou design-build se mají vybudovat fotbalové stadiony v Hradci Králové a Pardubicích.

Jinde zase nastal problém s pozemky, podle všeho ve Zlíně. K datu odeslání dotační žádosti by vlastnická práva k nim měla být předpisově scelena, případně zajištěna nejméně desetiletým uživatelským právem k pozemku.

Poněkud bizarní příběh rozepsalo dění kolem dotační žádosti města Liberec. To zkoušelo získat částku 300 milionů korun na přestavbu plaveckého bazénu. Podle zjištění Národní sportovní agentury přinesl už způsob podání liberecké žádosti zásadní formální nedostatek. Podle NSA totiž žádost nebyla zaslána datovou schránkou.

Liberečtí trvají na tom, že právě datovou schránkou odeslali vše včas a předpisově.

„Město Liberec obdrželo usnesení NSA o neudělení dotace na přestavbu bazénu. A to i přesto, že příslušný odbor odevzdal veškeré podklady pro hodnocení naší žádosti s dostatečným předstihem a tak, jak NSA požadovala. A to včetně odeslání prostřednictvím datové schránky,“ naformuloval liberecké stanovisko mluvčí města Tomáš Tesař.

„Přesto nám NSA podle svého aktuálního vyjádření v této věci nevyhověla a naši žádost zamítla,“ pokračuje Tesař. Nedostatek, na kterém NSA bazírovala, považují Liberečtí za „pouhou formalitu, ale nikoli důvod k ukončení naší žádosti. Rozhodování NSA považujeme za přehnaně přísné,“ končí Tesař s poukazem na fakt, že se kladného vyhodnocení dostalo jen pouhým dvěma žádostem.

Nízký počet schválených žádostí ale může otevřít novou šanci i těm ostatním. Je totiž pravděpodobné, že se mezi žadatele nepodaří rozdělit celou alokaci programu, tedy 900 milionů korun. A to by pak po první dotační výzvě následovala druhá, znovu otevřená v zásadě pro kohokoli.

Pro lepší srozumitelnost: Dejme tomu, že v množině schválených žádostí zůstanou jen projekty brněnské a jihlavské haly. Oba projekty požádaly stát o maximum toho, co jeden subjekt žádat může, tedy o 300 milionů korun. Tyto částky se mohou ještě snížit, ale vycházejme z toho, že se to nestane. V plné výši by se tedy čerpalo 300 + 300 = 600 milionů korun. A z původních 900 milionů alokace programu by tedy stále 300 milionů zbývalo.

„A proto by v takovém případě byla vypsána další dotační výzva, ve které by se žadatelé ucházeli o rozdělení právě té sumy, která by z oněch původních 900 milionů zůstávala nevyplacena,“ vysvětluje chystaný postup Markéta Kabourková, místopředsedkyně Národní sportovní agentury.

Reklama

Doporučované