Hlavní obsah

Slavia ukradla Spartě budoucí legendu pod nosem. Příběh prvního stovkaře

Foto: archiv SK Slavia fotbal

Josef Silný v dresu Slavie (uprostřed). Stý gól v nejvyšší soutěži ale vstřelil za Spartu.

Reklama

Pondělí 17. října 1932 byl pro československou nejvyšší soutěž hodně významný den, třebaže to nikdo v té době netušil. Sparťanský útočník Josef Silný se v derby se Slavií stal prvním hráčem, který překonal sto gólů.

Článek

V Kroměříži to bude v sobotu událost nejvyšší fotbalové svítivosti. Na počest místního rodáka Josefa Silného se sejdou členové Klubu ligových kanonýrů týdeníku Gól, tedy bombarďáci, kterým se podařilo v nejvyšších evropských soutěžích nastřílet sto a více gólů.

Přijedou i Slováci, kteří sedmdesát let psali společnou historii.

Uctí prvního člena elitní společnosti, bude po něm pojmenovaný i místní stadion. Ulici Josef Silný už ve městě má.

Únos na nádraží

V roce 1925 vznikla asociační profesionální liga a nejbohatší kluby – Slavia a Sparta – se poohlížely po posilách po celé zemi. Urostlý hanácký šutér uniknout jejich pozornosti nemohl. Vábily ho oba kluby. S pověstnou hanáckou bodrostí se nikam z domova nehrnul, ale vojenská služba ho přinutila.

Nastoupil k 6. pěšímu pluku do Olomouce, když mu však sparťanští fotbaloví bafuňáři zajistili přemístění k 5. pěšímu pluku na Smíchově, podrobil se subordinaci. Měl se jako fotbalová posila rudých hlásit na Letné, tam však nedorazil. Když si ho šli výboři vyzvednout do kasáren na Pohořelci, oznámil jen suše, že má už první trénink za sebou.

Slávisté odvěkého rivala přechytračili. Počkali si na Silného už na nádraží a na Letnou – kde sídlila tehdy i Slavia – ho přímo eskortovali. A Silnému bylo jedno, za který pražský klub bude sázet góly. Začal v červenobílém dresu a hned se osmi góly výrazně podílel na prvním historickém titulu.

Josef Silný

útočník, narozen 26. 1. 1902 – zemřel 15. 5. 1981

  • Hráčská kariéra

Hanácká Slavia Kroměříž (1918–1923), Slavia Praha (1923–1925), Sparta Praha (1926–1933), Olympique Nîmes/Francie (1933–1934), Bohemians Praha (1934–1935), Hanácká Slavia Kroměříž (1935–1940)

Reprezentace Československa: 1925–1934 (50/28)

  • Trofeje

stříbro z mistrovství světa 1934, vítěz Středoevropského poháru 1927, československá liga 1925, 1927 a 1931/1932

  • Člen Klubu ligových kanonýrů týdeník Gól

127 gólů (76 Sparta Praha, 32 Slavia Praha, 14 Olympique)

Rudý dres ovšem také oblékl. Když se Sparta v roce 1926 chystala na velký zájezd do Spojených států amerických, vykoupila ho ze Slavie za tehdy rekordní sumu 60 tisíc korun. Šlo o pět procent ročního rozpočtu klubu, který činil milion a dvě stě tisíc korun. Hanácký útočník tak dostál svému slibu, že posílí Spartu.

Silný dobyl jako první hráč mistrovský titul se Slavií i se Spartou. Kousek, který se podařil až brankáři Janu Stejskalovi na konci 20. století. „Nevěděl jsem, že je to něco tak výjimečného,“ přijal účastník MS 1990 v Itálii tuto informaci s tradičním stoickým klidem.

Nyní se může těmito zářezy pochlubit mnohem víc fotbalistů. Prvním byl ovšem Silný.

A aby těch premiérových zápisů nebylo dosti, se Spartou Praha se stal vítězem prvního ročníku Středoevropského poháru v roce 1927, nejhodnotnější klubové soutěže kontinentu v předválečném období. S pěti góly byl i nejlepší střelec, ve finále proti rakouskému Rapidu Vídeň se v domácím střetnutí na Letné trefil dvakrát (6:2), v odvetě na stadionu Hohe Warte snižoval porážku na 1:2.

První legionář

Do kroniky československého fotbalu se zapsal i jako první legionář, který se zúčastnil mistrovství světa. Šampionát v roce 1934 v Itálii byl pro československý výběr velice úspěšný, „Zlatí hoši“ došli až do finále, kde podlehli domácím hráčům 1:2 v prodloužení.

Silný, který v té době oblékal dres francouzského Olympiue Nîmes, vedl útočnou řadu jen v prvním duelu v osmifinále proti Rumunsku (2:1), v dalších zápasech dostal přednost slávista Jiří Sobotka. Šlo o jeho jubilejní 50. start v reprezentačním týmu, první si připsal v roce 1925, kdy se premiérovým gólem podílel na demolici Jugoslávie 7:0. Skóroval tedy při debutu i při loučení.

V kádru stříbrných medailistů byl jediný, kdo měl v kolonce zaměstnavatele uvedený zahraniční klub. Při poslední účasti českého mužstva na mistrovství světa 2006 v Německu hlásili příslušnost k českému klubu jen zkušení sparťané brankář Jaromír Blažek a záložník Karel Poborský, kteří už měli zahraniční angažmá za sebou. Ostatní nominovaní z 23členného kádru byli legionáři.

Kulaté výročí

Obávaný kroměřížský střelec by se v lednu dožil 120 let. Při setkání kanonýrů bude jeho výročí uctěno tím, že se po něm přejmenuje stadion. „Každé město by si mělo vážit osobností, které v nějakém oboru něco dokázaly,“ zhodnotil přínos rodáka starosta města Jaroslav Němec. „Josef Silný svým fotbalovým umem bavil nejen celé tehdejší Československo, ale díky startům v reprezentaci i angažmá v zahraničí celý svět,“ upozornil na jeho kariéru. „Je pro mě velkou ctí, že stadion v Kroměříži ponese jméno Jožky Silného,“ přiznal Němec.

Ostatně na sklonku bohaté kariéry se Silný vrátil do Kroměříže, kde hrál až do roku 1942 druhou nejvyšší soutěž za svůj mateřský klub Hanáckou Slavii a vedl ji i jako trenér. V rodné Kroměříži si pak našel i civilní povolání, pracoval na poště.

Pojmenování stadionu po hráčích, kteří klub proslavili, není v české kotlině věcí moc obvyklou. Z kanonýrů se této cti dočkal jen legendární kladenský útočník František Kloz. Teď bude mít následovníka.

Reklama

Související témata:
Josef SIlný

Doporučované