Článek
Trochu introvertní, ale chytrý, kreativní a také koncentrovaný hráč, který pomohl hokejově vychovat Davida Pastrňáka. Ve své lajně byl tvůrce hry a mozkem… S „Pastou“ si to dávali naslepo. Nikdy kolem něj nebyly žádné skandály. A vždy byl na něj spoleh.
Za svou dlouhou a úspěšnou kariéru zvládl v NHL 15 sezon, během nichž jednou vyhrál Stanley Cup (2011) a dvakrát se dostal až do finále. Dvakrát také získal ceněné prvenství ve statistice plus/minus (2009 a 2014), a zařadil se tak po bok hvězd jako Zdeno Chára, Patrice Bergeron, Max Pacioretty nebo Nikita Kučerov. A dvakrát přivezl bronz z MS v hokeji v letech 2012 a 2022.
Samozřejmě, kdo by si nechtěl zahrát s Davidem Pastrňákem, jedním z nejlepších hráčů na světě? Měl jsem to štěstí, že jsem si s ním zahrál na mistrovství světa, a to byl tak trochu zlom v mém rozhodnutí vrátit se do NHL. Hrál jsem s ním, viděl jsem, co spolu ještě dokážeme, bylo to fajn.
Ve statistikách základní části NHL dvakrát zaznamenal přes 70 bodů a skvěle mu to šlo i v play-off Stanley Cupu. Dvakrát v jeho průběhu vedl žebříček a rekord má z roku 2013 – úctyhodných 26 bodů.
Určitě jste si všimli, že se trochu vymyká ostatním českým hokejovým hvězdám. V roce 2004 ho draftoval Boston a v Bostonu také zůstane s vysokou pravděpodobností až do konce kariéry. To je ojedinělé. V Česku působil krátce jen dvakrát – v Pardubicích v sezoně 2012/13 (kvůli zkrácené sezoně NHL) a letos v Olomouci, ale za tím byly spíš rodinné důvody. V Rusku nebyl nikdy.
I když nedá dopustit na rodiče a domov ve Šternberku, našel si v USA americkou manželku, o pět let starší modelku Naomi Starr z Watertownu v Massachusetts, a má s ní dvě mezinárodně vychovávané děti.
V NHL je dnes hvězdou, v hokejových baštách USA a Kanady ho lidé poznávají na ulici prý víc než doma v Česku. Přitom nejlepší soutěž před mnoha lety nezačal zrovna šťastně. Hned v prvním zápase v NHL v 19 letech proti Buffalo Sabres v lednu 2007 si zahrál jen dvě minuty. Pak ho srazil Adam Mair, utrpěl otřes mozku a šel ze hřiště.
V následující sezoně se už ale David Krejčí objevil v 56 zápasech NHL a během sezony 2008/09 vstřelil svůj první hattrick v NHL. Někdy v té době dostal od televizního hlasatele NESN Jacka Edwardse přezdívku „Matrix“. Díky jednak schopnosti zpomalit tempo hry a jednak stylu bruslení. Už svou druhou sezonu v NHL zakončil maximem v tehdejší kariéře – 73 body v 82 zápasech – a s již zmíněným oceněním plus/minus.
Brzy, v červnu 2011, pak s Bruins vyhrál Stanley Cup. V 7. zápase finále porazili Vancouver Canucks 4:0. Bylo to první vítězství slavného klubu z Nové Anglie po 39 letech. Sám Krejčí zakončil play-off impozantními 12 brankami, 23 body a 4 vítěznými góly.
Jeho nynější návrat do Bostonu zapadá jak do rodinného, tak do celkového bostonského kontextu. Zaprvé, rodina se chce evidentně vrátit do USA.
A pak je tu situace v týmu. Nový trenér Jim Montgomery s manažerem Donem Sweeneym se podle všeho dohodli, že si nebudou komplikovat situaci a zkusí navázat na předchozího trenéra Bruce Cassidyho se starými dobrými hvězdami. Kromě Krejčího se totiž vrací i Patrice Bergeron. K nim přidejte Davida Pastrňáka, Brada Marchanda, Taylora Halla, Charlieho McAvoye… Bude to běh na delší trať. Teď se všichni pokusí v dobře šlapajícím kolektivu o zázrak – postoupit co nejdál v play-off. Mnohé se však za posledních pár let změnilo, zlaté časy Bruins jsou nejspíš pryč, a tak během této „poslední“ sezony, která poběží ve starých kolejích, začne pečlivá příprava na kompletní rekonstrukci týmu.
Všechno hodně ovlivnily i skvělé vztahy mezi Krejčím a Pastrňákem. „Samozřejmě, kdo by si nechtěl zahrát s jedním z nejlepších hráčů na světě?“ řekl Krejčí o Pastrňákovi pro web NESN. „Měl jsem to štěstí, že jsem si s ním zahrál na mistrovství světa, a to byl tak trochu zlom v mém rozhodnutí vrátit se do NHL. Hrál jsem s ním, viděl jsem, co spolu ještě dokážeme, bylo to fajn,“ pokračoval Krejčí.
Vypadá to pro českého forvarda na idylický konec kariéry, ale i Krejčí jde s kůží na trh a musí být ze „staronové“ štace aspoň trochu nervózní. Nezlenivěl v mnohem slabší české lize? Nepřivykl průměru? Obnoví vysokou formu, aby obstál v nejtěžších zápasech nejnáročnější soutěže světa?
Pořád hraje o dost. Byl až dosud tak dobrý, že by si neměl dovolit zapadnout do průměru, nebo dokonce odejít s ostudou. Zdá se ale, že si David Krejčí věří. Zatím šel vždy s rozmyslem za svým cílem a věděl, co dělá. Ví to nesporně i dnes. Navíc mu věří i šéfové Bruins. I když plat mu dali trochu obyčejný – 1 milion dolarů a další dva za případné bonusy. Ale peníze nejsou vždycky všechno…
