Hlavní obsah

Překvapivý vzkaz ze Sněmovny: Jste gambleři, vy, co sázíte sportku

Sněmovna schválila vládní daňový balíček včetně nových daní z hazardu.

Reklama

Vládě se ve Sněmovně podařilo prosadit zvýšení daňové sazby pro hazardní průmysl.

Článek

Vláda prosadila ve Sněmovně nové zdanění hazardu, a to v dost nečekané podobě.

Překvapivě nejvíc „odskákala“ nové sazby nejpopulárnější tuzemská loterie Sportka od společnosti Sazka. Právě u loterií, bing a živých her, což je kategorie, do které sportka spadá, stoupne sazba z 23 procent na nových 35 procent. Všechny ostatní typy hazardních her přežily schvalování bez úhony, se současnými sazbami.

Nové daně z hazardu jsou součástí vládního daňového balíčku, který Sněmovna ve středu nakonec v podvečerních hodinách schválila i jako celek.

Až balíček začne platit, Sazku připraví vyšší sazba o několik set milionů korun ročně. Sazka patří KKCG Karla Komárka, třetího nejbohatšího Čecha.

Zdražit sportku, nebo zmenšit jackpoty?

Jak jsou pro Sazku loterie – zvlášť sportka – důležité, prozrazuje pohled do loňských výsledků Komárkovy firmy.

Sazka v roce 2018 zvýšila tržby o pětinu na více než 13 miliard korun, sázejícím vyplatila zhruba 6,6 miliardy korun. Nejvíce lidí stále utrácelo za tipování čísel ve sportce, bezmála šest miliard korun.

Jak zareaguje Sazka na zvýšení daně, zatím není přesně jasné. Nabízí se samozřejmě zdražení loterií – za sloupeček sportky nyní sázející platí 20 korun, ale loterijní firma má i jiné možnosti. Pokud by však třeba chtěla upravit takzvaný výherní poměr (zjednodušeně: dávat na výhry méně než dosud), potřebovala by souhlas regulátora, tedy ministerstva financí.

„Zvýšení loterní daně ze současných 23 % na 35 % je zcela v rozporu s doporučením odborné adiktologické veřejnosti a v rozporu s Národní strategií pro boj se závislostmi. Česká republika má nejvyšší podíl tvrdého hazardu na trhu a nejnižší podíl nejméně nebezpečných loterií typu Sportka (16 %), v zemích Evropské unie je tomu přesně naopak. Zdaněním nejméně společensky nebezpečné kategorie herního průmyslu dojde k dalšímu růstu tvrdého hazardu v České republice. Zároveň dojde k zvýšeným nákladům na snižování škod při provozování tvrdého hazardu,“ reagoval na středeční jednání sněmovny Václav Friedmann, ředitel komunikace Sazky.

Zdanění hazardu

Dosavadní sazby

Kurzové sázky a tomboly – 23 %

Loterie, binga, živé hry – 23 %

Výherní terminály – 35 %

Nové sazby

Kurzové sázky a tomboly – 23 %

Loterie, binga, živé hry – 35 %

Výherní terminály – 35 %

Jinak než loterie dopadly ve Sněmovně sázkové kanceláře. V kurzových sázkách – tedy v sázení na sportovní utkání – se sice Sazka pohybuje také (provozuje Sazkabet), ale dominantní roli na trhu hrají jiní. Jedničkou podle tržeb je berounský Tipsport (k němuž patří také sázková kancelář Chance). Její zakladatel Vratislav Randa nedávno Seznamu řekl, že v loňském roce v Česku a na Slovensku vykázal Tipsport hrubý obrat 82 miliard korun a zisk přesáhl miliardu.

Randa předem varoval, že vyšší daně budou mít dopad na celý trh. „Je velmi reálné, že bychom museli o něco snížit kurzy,“ řekl před několika týdny v exkluzivním rozhovoru pro Seznam.

Sázkovky a „bedny“ v pohodě

Oproti loteriím „sázkovky“ prošly Sněmovnou bez ztráty kytičky. Ačkoliv ministryně financí navrhovala zvýšení sazby daně o dva procentní body, z 23 na 25, zůstává sazba po zásahu ve Sněmovně na současné výši.

Nové zdanění hazardu také navíc nezatíží výherní terminály, zvané bedny. Ačkoliv většina studií o hazardu konstatuje, že právě tento typ her přitahuje největší počet hráčů se sklony k závislosti, sazba daně zůstala na současných 35 procentech.

Sněmovna nyní do stejné kategorie, do jaké daně řadí hráče na automatech, posadila i lidi, kteří sázejí sportku. „Je to stejné, jako kdybyste řekli, že marihuana je stejně škodlivá jako heroin,“ řekl opoziční poslanec Miroslav Kalousek na adresu vládních poslanců, kteří nové sazby prosadili.

Výsledné sazby také ukazují jinou věc. Otázka, zda víc škodí sportka, sázení na fotbal nebo hraní na automatech, nebyla podle všeho rozhodujícím kritériem, podle kterého se vláda řídila. Zájem ministryně financí Aleny Schillerové byl matematicky prostší: šlo o to, odkud může rozpočet získat víc peněz.

A tady vychází srovnání kurzového sázení a loterií očima státní kasy jasně. Zatímco sázkové kanceláře vrací na výhrách svým klientům zhruba 90 procent prosázených peněz, u loterií tento poměr činí zhruba 60:40.

Kolik peněz se protočí v českém hazardu:

Kolik korun ročně se protočí hazardním průmyslem.Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

Když stát zvedal daně z hazardu naposledy, kýžený efekt mu to nepřineslo. Zatímco analýza Ministerstva financí počítala s výnosem asi dvou miliard do veřejných rozpočtů, nastal pravý opak. Příjem státního rozpočtu se o tři miliardy snížil.

Na daních z hazardu se loni vybralo 9,7 miliardy, v roce 2017 to bylo 12,1 miliardy korun.

Podle odborných odhadů má v Česku problémy s hraním hazardních her a se závislostí na nich kolem 164 tisíc lidí nad 15 let. Patologických hráčů je pak bezmála 60 tisíc. Sázení a hraní nemá pod kontrolou asi 13 tisíc mladých do 18 let.

Češi a Češky loni za hazard utratili 249,5 miliardy korun.

Reklama

Doporučované