Spravedlnost po téměř sto letech? Přeživší masakru v Tulse žádá odškodnění

Byla malou dívkou, když čtvrť města Tulsa Greenwood, přezdívaná „Black Wall Street“, lehla popelem poté, co se jí prohnal rozlícený dav. Dnes 105letá Lessie Benningfield Randleová stojí před soudem a požaduje za událost, o které dodnes v některých částech Spojených států nenajdete jedinou zmínku v učebnicích, odškodnění. Při jednom z nejhorších rasově motivovaných činů v dějinách Spojených států zemřelo podle oficiálních údajů 36 lidí. Podle historiků z místní organizace Tulsa Historical Society and Museum si ale masakr z léta 1921 vyžádal přes 300 životů.

Původ mají hrozivé události v jednom z výtahů budovy Drexel v centru města. V něm se 30. května 1921 potkali devatenáctiletý černošský čistič bot Dick Rowland a sedmnáctiletá běloška Sarah Pageová, která v budově pracovala jako obsluha výtahu. Co přesně se tehdy odehrálo, není dodnes jasné. Jisté je jen to, že po výkřiku Pageové oba výtah opouštějí. Rowlanda den po incidentu zadržela policie a obvinila ho z dívčina napadení, a to i přes to, že sama Pageová odmítla vznést žalobu, tu podaly místní úřady.

K soudu ale kromě Rowlanda dorazilo několik dalších Afroameričanů, kteří se i za pomoci zbraní rozhodli mladíka bránit. Před soudní budovou tak došlo k prvním střetům mezi místním černošským a bělošským obyvatelstvem a padly i první výstřely. Střety vyvrcholily 1. června 1921, kdy do Greenwoodu obývaného převážně černošským obyvatelstvem vpadly ozbrojené skupiny z řad bělošského obyvatelstva a začaly vraždit místní obyvatelstvo a zapalovat obchody i obydlí.

Během 24 hodin shořelo na 1200 domů a podle nejnovějších zjištění historiků zemřelo přes 300 lidí. Vláda v reakci na dění v Tulse vyhlásila ve městě stanné právo a povolala Národní gardu. Tisíce přeživších následně Tulsu buď opustily, nebo se přesunuly do stanových městeček. Zatímco násilnosti ustaly, snahy o vymazání zmínek o této události započaly hned následující dny.

Z městského archivu mizely oficiální záznamy i novinové články, zůstaly jen fotografie. Snímky hořících budov a mrtvých těl ale nesloužily jako archivní materiál, místní je začali prodávat jako pohlednice. Na nich se objevuje pojem „race riots“, tedy „rasové nepokoje“, který měl podle serveru Vox vyvolat dojem, že za násilnosti jsou zodpovědné obě strany. O událostech léta 1921 se ale nemluvilo ani následující dekády. „Oklahomské školy o tomto neučily, noviny neinformovaly,“ cituje CNN oklahomského senátora Jamese Lankforda z roku 2018. Stát Oklahoma pak zaručil, že se o této události bude učit ve všech školách, až letos v únoru.

Žalobu na město Tulsa, místní obchodní komoru a okresní úřad v Tulse podal v úterý u okresního soudu tým právníků v oblasti občanských a lidských práv Greenwood Advocates, který zastupuje Randleovou. Žaloba tvrdí, že rasové a ekonomické rozdíly způsobené masakrem mají na život komunity vliv dodnes. Místní vláda a úřady také podle žaloby nepomohly obnově zničené oblasti. „Obyvatelé komunit Greenwood a North Tulsa nadále čelí rasově nerovnému zacházení a překážkám v přístupu k základním lidským potřebám, jako jsou pracovní místa, finanční zabezpečení, vzdělávání, bydlení, spravedlnost a zdravotní péče,“ uvádí žaloba.

Randleová je podle právníka Damaria Solomon-Simmonse ve špatném zdravotním stavu, když ale slyšela o žalobě, reagovala „pozitivně a zpráva ji povzbudila“, píše CNN. Žaloba zmiňuje také působení místního policejního oddělení, oddělení šerifa a oklahomské Národní gardy během osudného léta. „Historické záznamy dokládají, že příslušníci Národní gardy bránili místní sklad zbraní před více než třemi stovkami účastníků nepokojů. Tím přispěli k tomu, že počet obětí nebyl ještě vyšší. V následujících dnech pomohli s obnovou oblasti a zamezili dalším střetům mezi bílými i černými obyvateli Tulsy,“ hájí se Národní garda.

Podle žaloby obyvatelé čtvrti Greenwood během událostí z 31. května na 1. června utrpěli škody na majetku ve výši 50 až 100 milionů dolarů, jednání úřadů v následujících desetiletích pak mělo vést k úpadku Greenwoodu a severní Tulsy a ke zvýšení sociální nerovnosti. Žaloba nespecifikuje konkrétní částku, požaduje ale, aby obětem byla poskytnuta náhrada za jejich ztracený majetek a také finance, o které místní komunity od roku 1921 úřady ochudily.

Cílem je vytvoření fondu pro odškodnění obětí, programů pro péči o duševní zdraví a zlepšení vzdělávání pro obyvatele Greenwoodu a severní Tulsy. Tomu má napomoci i vytvoření univerzitního fondu pro potomky obětí masakru. Odškodnění by mělo také přispět k vybudování nemocnice pro místní komunitu. „Paní Randleové celé ty roky ubližovalo to, co se stalo v Tulse. Bylo to pro ni obrovské břemeno, ale teď věří, že nadešel čas, aby město splatilo své dluhy,“ řekl CNN Solomon-Simmons. Randleová chce podle právníka od města Tulsa „respekt a nápravu“.