Hlavní obsah

Srovnání krajů: kde je největší naděje dožití, nejvíce mladých nebo nejčistší vzduch

V České republice se zvyšuje počet obyvatel a roste i index stáří. Praha zažívá bytovou krizi, ale ve výstavbě bytů vedou jiné regiony. Jak vypadá srovnání krajů Českého statistického úřadu?

Reklama

Článek

Nejmladší populací v Česku se může chlubit Středočeský kraj, naopak Karlovarsko během 20 let nejvíce zestárlo. Největší naději dožití se těší Pražané, které naopak trápí nejhorší bytová krize a druhá nejvyšší koncentrace škodlivin v ovzduší. Tyto a mnohé další informace o životě v jednotlivých českých a moravských regionech vyplývají z dat, jež shromáždil ČSÚ.

Za posledních dvacet let vzrostl počet obyvatel České republiky o téměř půl milionu. Výrazněji začal stoupat až v roce 2007 a ne ve všech krajích rovnoměrně. Moravskoslezský kraj, který byl v roce 2000 nejlidnatější, během dvou desetiletí ztratil 85 tisíc osob a v roce 2020 se propadl na čtvrtou pozici. Naopak největší nárůst se odehrál ve Středočeském kraji, kde přibylo 282 tisíc obyvatel ve srovnání s rokem 2000.

Ve srovnání s ostatními regiony nejvyšší přírůstek obyvatel Středočeskému kraji zajistilo hlavně stěhování z ostatních krajů republiky, uvádí ČSÚ. Dlouhodobě se na tom podílejí hlavně okresy Praha-východ a Praha-západ, které mají nejlepší propojení na hlavní město.

V České republice také posledních 20 let stoupá průměrný věk. V roce 2000 bylo průměrnému občanovi 38,8 roku, zatímco v roce 2020 je to už 42,6 roku.

Nejmladší je opět Středočeský kraj, kde je průměrný obyvatel o dva roky mladší než v nejstarších krajích. Vysvětlení je možné hledat v relativně mladé věkové struktuře nově přistěhovalých obyvatel. Ještě v roce 2000 se přitom střední Čechy řadily naopak mezi věkově starší regiony.

Oproti tomu Karlovarsko se stalo z nejmladšího kraje v roce 2000 (37,7 roku) druhým nejstarším v roce 2020 (43,3 roku).

Češi, Moravané a Slezané ale také déle žijí. Zvýšila se totiž takzvaná naděje dožití osob starších 65 let i nově narozených. Druhý jmenovaný údaj byl v České republice dle nejstarších dostupných dat v roce 2003 přesně 72,07 roku pro muže a 78,68 pro ženy. Mezi kraji je naděje dožití momentálně pro muže i ženy nejvyšší v Praze, jak ukazují mapy níže.

Naděje dožití se sice rychleji zvyšuje u mužů než u žen, ženy mají přesto statisticky stále vysoký náskok. Ve všech krajích bez výjimky měly ženy v roce 2002 vyšší naději dožití než muži v roce 2020.

Žijeme déle, ale populace stárne

Další metrikou, která v Česku roste, je index stáří. Jde o trochu podrobnější výpočet, než je už zmíněný průměrný věk. Počítá se jako poměr počtu obyvatel ve věku 65 a více let k počtu obyvatel ve věku 0–14 let. Zatímco v roce 2000 bylo toto číslo 85,5, v roce 2020 to bylo už 125,5 osoby.

Mezi kraji má nejvyšší index stáří Královéhradecký kraj, kde číslo vystoupalo už na více než 140. Jediným krajem, kde se index stáří nezvýšil, je Praha. Zde se dokonce snížil, i když o nepatrných 1,7 osoby. Hlavní město mělo vysoký podíl 120,6 už v roce 2000, ale za posledních 20 let si ho zhruba udrželo. Nejmladší je opět Středočeský kraj, kde hodnota stoupla z 90 na 104,4.

V ekonomickém srovnání krajů válcuje zbytek Česka už tradičně hlavní město. Regionální HDP na jednoho obyvatele je zde násobně vyšší než v ostatních krajích. Velký náskok měla Praha už v roce 2000, v posledních dvaceti letech ve srovnání s ostatními kraji dokonce zaznamenala i nejvyšší růst.

Tady je ale také důležité zmínit, že HDP na obyvatele v Praze nadhodnocuje městská aglomerace a specifická vymezení území města. Zjednodušeně: v Praze pracují lidé, kteří zde nebydlí, ale za prací dojíždějí. Což znamená, že HDP sice produkují, ale nejsou započítáni do výpočtu HDP na obyvatele. Statistika také nezohledňuje to, že například využívají městskou infrastrukturu, ale započítává pouze hodnotu, kterou přinášejí ekonomice.

Praha se může chlubit i nízkou nezaměstnaností, ale v tomto případě už ji některé kraje dostihují. Shodnou obecnou míru – tedy roční průměr – nezaměstnanosti 1,3 % mají s Prahou také Plzeňský a Středočeský kraj a těsně v závěsu s 1,4 % je Vysočina.

Prahu naopak trápí bytová krize. V hlavním městě je nejdražší bydlení v celé České republice a rozhodně nepomohlo to, že loni se cena bytů meziročně zvýšila o dalších více než 10 procent.

Ve výstavbě nových bytů přitom metropole na první příčce není. Na tisíc obyvatel středního stavu bylo v roce 2020 nejvíc bytů dokončeno ve Středočeském kraji – 4,9. Dále v kraji Plzeňském (4,2) a Praha se zařadila na třetí místo se 4,1 dokončených bytů na 100 obyvatel. V tomto směru je na tom nejhůře Ústecký kraj, kde hodnota dosáhla na pouhé 1,4 dokončeného bytu.

Co je střední stav obyvatelstva?

Počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je v ČR považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku.

Zdroj: ČSÚ

V porovnání vybraných ukazatelů nechybí ani životní prostředí. Mezi daty, která statistici shromažďují, je například poměr emisí oxidu uhelnatého (CO), ve kterých dlouhodobě dominují Praha a Moravskoslezský kraj.

Data ale ukazují i kompenzační mechanismy. Moravskoslezský kraj je v Česku sice na prvním místě v produkci emisí, zároveň ale byl v posledním dostupném roce 2019 první, i pokud jde o investice do životního prostředí. Při přepočtu na obyvatele investoval kraj na jednoho člověka přes 4 tisíce korun.

V posledních dvaceti letech jsou na datech vidět i vysoké jednorázové investice. Například v roce 2017 Ústecký kraj na jednoho obyvatele investoval do životního prostředí 19 tisíc korun.

A i když se celkový objem těchto investic v posledních pěti letech v Česku snížil, oproti počátku tisíciletí je i zde vidět nárůst o 35 %.

Reklama

Doporučované