Startuje COVID III. Banky musí dlužníky zaručených půjček zveřejnit

Na záruky je v rámci programu COVID III připraveno celkem 150 miliard korun, díky kterým bude moct zajistit úvěry v celkové hodnotě až 500 miliard korun. „Předpokládá se, že tímto programem bude podpořeno cca 150 tisíc podnikatelů,“ říká mluvčí Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) Marie Lafantová.

„Žádosti menších firem dokážeme schválit v řádu dnů, u větších firem pak může schválení trvat jeden až dva týdny,“ předpokládá mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Ujišťuje, že podnikatelé budou mít dost času podat žádost o půjčku až do konce letošního roku.

V čem se liší oproti předchozím kolům úvěrů COVID? Jednak žadatel jedná pouze s bankou vlastního výběru, která za něj záruku vyřídí. Dosud musel do komerční banky žádat o úvěr a do ČMZRB žádat o záruku. Maximální výše úvěru je až 50 milionů korun. Žadatel může mít až 500 zaměstnanců. Nemusí se přitom detailně posuzovat velikost podniku a ani limit veřejné podpory.

Velký rozdíl je také v tom, že úspěšní žadatelé o úvěr budou zveřejněni, a to včetně skutečného majitele firmy. „K zařazení této povinnosti do zákona došlo – ne zcela šťastně – prostřednictvím pozměňovacího návrhu, který jednak nereflektuje úpravu ochrany bankovního tajemství ani osobních dat a také chybně referuje na ‚ručení poskytnuté bankou‘ namísto ručení poskytnutého Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou úvěrující bance,“ podotkl Filip Čabart, partner advokátní kanceláře Havel & Partners, která ČMZRB s COVID III radila.

Banky měly pochyby, jestli zveřejněním příjemců úvěrů neporuší bankovní tajemství. Česká národní banka je ale ujistila, že ne.

Podle Lafantové se zatím řeší, jakým způsobem budou úspěšní žadatelé zveřejněni. Například Komerční banka (KB) už má ale jasno. Seznam bude podle Jitky Haubové, šéfky korporátního a municipální bankovnictví KB, viset na jejím webu. „Součástí žádosti o úvěr bude také poskytnutí souhlasu s uveřejněním koncových vlastníků firem, jimž bude úvěr schválen, na webu,“ potvrzuje i za Českou spořitelnu Filip Hrubý.

ČSOB míní, že podmínka zveřejnění je pro firmy diskriminační. Vůči těm, kdo získali úvěry v předchozích kolech COVID, tam totiž nic takového nebylo. Zveřejnění může také negativně narušit obchodní vztahy firem.

„Tato podmínka komplikuje administrativní jednoduchost programu pro žadatele, kteří budou muset pro získání úvěru doložit souhlas skutečných majitelů se zveřejněním, což v případě velkého počtu majitelů (například zemědělská družstva) nebo zahraničních vlastníků bude zbytečnou časovou a administrativní zátěží pro postižené firmy,“ doplňuje Jakub Tomaštík, ředitel ČSOB EU Centrum.

Pro některé firmy však obecně podmínky programu nebudou příliš lákavé. Stále je to „jen“ garance za úvěr. „Program COVID III pro nás už nemá příliš smysl, protože má parametry téměř jako čistě komerční úvěr, a to není pomoc, kterou bychom si od státu představovali,“ říká například Jiří Carda, prezident Asociace výstavářů ČR.

„Na rozdíl od předchozích programů I, II a Praha jde o nejméně výhodnou variantu přesně podle filozofie českého státu ,pomoci, ale ušetřit‘,“ nešetří kritikou prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Je to úročená pomoc, která podléhá i hodnocení rizikovosti klienta. „Program má zvýšit dostupnost pro ty firmy, které by na standardní úvěrování kvůli současné situaci nedosáhly, či částečně eliminovat nárůst rizikových přirážek,“ míní Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle mluvčího České spořitelny se bude úroková sazba pohybovat v řádu jednotek procent a bude individuální. „Předpokládáme, že dokážeme vyhovět zhruba 70 procentům klientů, kteří o úvěr požádají, a to včetně těch z velmi postižených odvětví, jako je například pohostinství. Vždy to ale bude záviset na míře informací a zkušenosti, kterou s daným klientem jako banka máme,“ vysvětluje Filip Hrubý.

Dosavadní pomoc je pomalá a nedostatečná. Podle Prouzy v české ekonomice chybí 270 miliard korun likvidity. „Firmy nemohou čekat na vyhodnocení žádostí několik týdnů, jak tomu bylo v prvních dvou fázích. Řada z nich se přitom ani nedozvěděla, proč neuspěla,“ kritizuje dosavadní programy COVID Čížek.

Politici naslibovali násobně víc, než kolik nakonec podnikatelé dostali. Poškozuje je to nejen vůči zahraničním konkurentům nebo obchodním partnerům, kteří už peníze na účtech dávno mají. Některým hrozí i nucené zavření.

„Dle mně známých informací a údajů, které jsem vydolovala z různých webových stránek, twitterových účtů ministrů a vlády, tiskových konferencí a rozhovorů, stát k 20. květnu vyplatil na přímé pomoci z národních zdrojů desetinu, tj. 30 miliard, slíbil 277 miliard. Ze zdrojů EU a na garancích dokonce jen setinu: 12,6 miliardy, slíbil 851 miliardy (původně 951,5 miliardy),“ podotýká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Podle ní podnikatelé k 20. květnu dostali zatím jen 0,7 procenta HDP. Přitom už před měsícem se ministryně financí chlubila, že na podporu tuzemského hospodářství už byla vyčleněna pětina tuzemského HDP.

„Realita skutečné pomoci je úplně jiná, ať už z pohledu toho, jak málo vláda skutečně do pomoci investovala, nebo z pohledu toho, že ti nejzasaženější nezískali skoro žádnou podporu, rozhodně ne z oněch vychvalovaných úvěrových programů COVID. Pořád také není jasné, jak bude vláda postupovat při případné druhé vlně epidemie, jaká budou nová pravidla – a zda bude stát aspoň tentokrát připraven reagovat rychle,“ přidává se Prouza.

Z hlediska čerpání je nejúspěšnějším programem Pětadvacítka, kterou již dostalo 677 tisíc osob samostatně výdělečně činných. Peníze z dosavadních kol úvěrů COVID oproti tomu jen kolem 1500 firem.

„Antivirus v této fázi podporuje pracovní neaktivitu. Navíc firmám hradí jen třetinu celkových mzdových nákladů. S restartem ekonomiky by se měl ale co nejdříve přepnout na skutečný kurzarbeit, který by podporoval částečné úvazky a zaměstnancům by dorovnával výpadky příjmů v souladu s původním smyslem toho programu,“ konstatuje Horská.

Průměrná výše podpory 8 200 Kč na schválenou žádost navíc ukazuje, že o podporu žádají především ty firmy, které platí podprůměrné mzdy. „Opět podporujeme levnou zaměstnanost za každou cenu,“ podotýká analytička Raiffeisenbank.

Účinnost celého balíčku prokáže vývoj nezaměstnanosti ve druhé polovině roku, nejdříve v červenci. Tehdy se začnou lidé, kterým doběhne minimálně dvouměsíční výpovědní lhůta, hlásit na úřadech práce o pomoc. „Pro tyto úřady to bude velmi těžká doba – vyplácet extra pomoc a pečovat o stále delší fronty nezaměstnaných,“ míní Horská.

Experti kritizují také složitost pomoci a byrokracii. „Před spuštěním dalších programů by se někdo mohl podívat i na formuláře a žádosti, protože dnes jsou otevřeně řečeno ne složité, ale aktivně nepřátelské vůči těm, kteří věří slibu státu, že pomůže s dopady krize,“ tvrdí Tomáš Prouza.