Hlavní obsah

Šťastní jako nikdy a netolerantní vůči imigrantům. To jsou Češi podle unikátního průzkumu Masarykovy univerzity

27. 6. 2018

Výzkum Masarykovy univerzity ukázal, že jsou Češi šťastní jako nikdy předtím (Video: Tomáš Svoboda, Jan Kozel )

Češi jsou největší neznabozi v Evropě, devět z deseti se cítí být šťastnými a naopak jsou méně tolerantní vůči některým menšinám a migrantům. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně ve středu představili hodnoty a postoje Čechů od revoluce až po loňský rok.

Článek

Devět z deseti Čechů se cítí být šťastnými. Naopak jsou velmi nedůvěřiví vůči cizincům a migrantům. Netolerance se v novém tisíciletí prohlubuje. Vědci z Masarykovy univerzity ve středu prezentovali nejnovější data z dlouhodobého evropského výzkumu, který v Česku započal už v roce 1991. Brněnská vysoká škola na něm spolupracuje s různými evropskými univerzitami.

Výsledkem šetření je publikace s názvem Hodnoty a postoje v České republice 1991 - 2017. Čtenáři v ní najdou 243 různých grafů, které popisují postoje Čechů k životu, rodině, nebo různým společenským aspektům. Vědci odpovědi zjišťovali u téměř dvou tisíc respondentů.

Češi se za dobu výzkumu ještě nikdy necítili tak šťastně. Osmnáct procent z nich odpovědělo, že jsou velmi šťastní, 72 procent celkem šťastní. „Je to dobrá zpráva o české společnosti. Z tohoto hlediska se řadíme k zemím jako Norsko, Francie nebo Švýcarsko, které při obdobném měření v roce 2008 vykázaly podobné hodnoty,” sdělil Ladislav Rabušic, vedoucí Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě.

Češi jsou zároveň velmi nedůvěřiví a netolerantní vůči židům či muslimům. Nemají také důvěru k médiím, Evropské unii nebo Organizaci spojených národů. Důvěra oproti přelomu tisíciletí klesla o desítky procent. Třeba muslima nechce jako souseda 58 procent Čechů. „Devadesátá léta byla v tomto ohledu šťastná. Byli jsme nejtolerantnější. Zlom vidím v září 2001. Po útocích na Světové obchodní centrum a prezentaci Tálibánu nebo Islámského státu v médiích se situace změnila. Strach může dobře posloužit vládám. Lidé pak hledají někoho, kdo je ochrání,” vysvětlil sociolog Petr Fučík z Masarykovy univerzity.

Příjemně jej překvapilo, že Češi pozvolna opět získávají důvěru v rodinu a manželství. Brněnští vědci ještě nemají srovnání s evropskými zeměmi za rok 2017. Tyto výsledky ukáží na konci roku.

Podrobné sociologické šetření také potvrdilo, že Češi mají velmi pasivní vztah k náboženství. „Jsme největší neznabozi v Evropě. Pro mě i jako ateistu je to velká škoda,” dodal Rabušic.

Další zprávy