Stát vrací úder. Jak chce zvrátit spor o zrušená Vojtěchova opatření?

Spor přitom neřeší jen kompetence vlády a ministerstev, svým přesahem do politiky a ústavního práva se dotýká také nezávislosti soudní moci.

Role rozhodčího se nyní přesouvá na Nejvyšší správní soud. Na něj se obrátilo Ministerstvo zdravotnictví poté, co v dubnu prohrálo u Městského soudu v Praze. Text kasační stížnosti ministerstva mají Seznam Zprávy k dispozici. A předkládáme jej níže ve fotogalerii.

V prvním kole zvítězil názor, že v nouzovém stavu může významné zásahy do práv a svobod lidí nařizovat jen vláda. Městský soud se tak přiklonil k podnětu právního experta na zdravotnictví Ondřeje Dostála a zrušil čtyři mimořádná opatření, kterými Ministerstvo zdravotnictví zavřelo některé obchody a služby a omezilo pohyb lidí.

Soud tím zkomplikoval postup vládě premiéra Andreje Babiše, která začala upřednostňovat opatření Ministerstva zdravotnictví před opatřeními celé vlády. Zatímco ministerské regule vycházely ze zákona o ochraně veřejného zdraví, vládní opatření se opírala o krizový zákon, který definuje širší pravomoci vlády během nouzového stavu.

Podle některých právníků vláda takto „přeskočila“ pod zdravotní zákon proto, aby znesnadnila případné vymáhání škod od podnikatelů a dalších, které omezení kvůli koronaviru postihla.

Po pravomocném verdiktu Městského soudu musejí politici postupovat opatrněji. Vláda teoreticky může jít cestou nouzového stavu, ten však Sněmovna dovolila prodloužit jen do 17. května. Východiskem má být nakonec speciální zákon, který stanoví pravomoci zdravotnického resortu a bude platit jen do konce letošního roku.

Pokud by se však podařilo rozhodnutí pražského soudu zvrátit u Nejvyššího správního soudu, mohla by dřívější praxe pokračovat. Pro premiéra Babiše a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je to i otázka politické prestiže.

Kasační stížnost sepsal právní zástupce ministerstva Jiří Kindl, který je partnerem advokátní kanceláře Skils. Na celkem 26 stranách předkládá množství argumentů a odvolává se na dřívější rozhodnutí různých soudů.

Podle něj by měl Nejvyšší správní soud smést dubnové rozhodnutí pražských soudců jako nezákonné, a to hned ze čtyř různých důvodů.

Za prvé Kindl zdůrazňuje, že dvě z opatření, která Městský soud zrušil, už nebyla v té době účinné. Šlo o opatření vydaná na dobu určitou do 1. dubna. Podle právníka se jimi soud vůbec neměl zabývat.

Druhá výtka míří na postup soudu, který tento týden kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Jde o to, že Městský soud vyzval Ondřeje Dostála jako navrhovatele, aby svůj podnět opravil a správně označil opatření, které je platné.

„Výzvou ke změně návrhu překročil Městský soud v Praze svoji roli nestranného rozhodce sporu a narušil princip rovnosti účastníků řízení,“ píše právní zástupce ministerstva. Současně namítá, že mu soud neposkytl dostatek času a prostoru na to, aby mohl na změněný návrh Dostála reagovat.

Třetí část stížnosti je nejobsáhlejší a týká se jádra celého sporu, tedy zda může opatření v nouzovém stavu vydávat pouze vláda podle krizového zákona, nebo i ministr zdravotnictví podle jiného předpisu. Kindl zdůrazňuje, že se oba postupy navzájem nevylučují. Městský soud podle něj rozhodl bez opory v zákonech.

„Současně Městský soud v Praze učinil svůj závěr zcela paušálně ve vztahu k obsahu zrušených opatření jako celku, aniž by se náležitě zabýval jednotlivými částmi obsahu zrušených opatření, jak mu měla velet zejména zásada zdrženlivosti, resp. minimalizace jeho zásahu do činnosti moci výkonné,“ dodává ve stížnosti.

Za čtvrté je napadený rozsudek podle Kindla nezákonný i proto, že jej Městský soud dostatečně nezdůvodnil a nevyjádřil se k argumentům ministerstva coby odpůrce.

Ministerstvo zdravotnictví o podání stížnosti informovalo ve čtvrtek večer. „Za vydáním mimořádných opatření si pevně stojíme,“ uvedl ministr Vojtěch v tiskové zprávě, v níž se úřad tvrdě opřel do Městského soudu. Jeho postup označil za „nepřípustný“ nebo „povrchní“.

Před několika dny rozsudek zkritizovala i ministryně Benešová. Kromě jiného nadhodila, že předseda senátu Městského soudu Štěpán Výborný mohl být podjatý, protože je bratrem opozičního poslance Marka Výborného z KDU-ČSL. „Já být na místě toho soudce, tak se vyloučím,“ řekla Benešová v České televizi.

Politicky laděné výzvy směrem k soudcům však ve sporech o nouzový stav padají i od některých právníků z druhé názorové strany. Zejména od advokáta Davida Zahumenského a jeho manželky Venduly. Právě jejich podnět, který se týkal zavření škol, tento týden jiný senát Městského soudu v Praze zamítl. Už dříve neuspěli kritici právního ošetření nouzového stavu u Ústavního soudu.

Právník Ondřej Dostál reagoval na text stížnosti na své webové stránce. „Ve stručnosti, ministerstvo se viditelně snaží dosáhnout stavu, kdy správní soudy odmítnou soudní ochranu mně i dalším občanům proti veškerým zásahům z jeho strany, i kdyby byly svévolné či diskriminační,“ napsal Dostál. Potvrdil, že Nejvyššímu správnímu soudu pošle podrobné vyjádření neboli repliku.