Hlavní obsah

Stav nouze skončí. Otevřou hospody i obchody. Hledá se cesta, jak to zastavit

Foto: ČTK

Zamyšlený premiér Andrej Babiš. Bez nouzového stavu bude složitější epidemii koronaviru korigovat.

Reklama

aktualizováno •

Nouzový stav v neděli večer končí. Znamená to, že restaurace, obchody i služby pravděpodobně otevřou. Školy jsou s otazníkem. Seznam Zprávy získaly interní materiál Ministerstva vnitra, který jednotlivé možnosti popisuje.

Článek

Jen na jedné věci se politici napříč stranami ve čtvrtek večer, kdy nebyl prodloužen nouzový stav, shodli: Jak to bude od pondělí dál, přesně nevíme.

„Stáváme se prostředníky politických sporů,“ kritizoval situaci ve čtvrtek pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Právě kraje totiž podle všeho začnou hrát v rozhodování o tom, co občané mohou či nemohou, velkou roli, pokud nouzový stav skutečně skončí.

Tomu se ale hejtmani ještě chtějí pokusit zabránit. Ve čtvrtek večer přišla Asociace krajů s nabídkou: od hejtmanů by vláda mohla obdržet žádost, aby vyhlásila zcela nový nouzový stav, a to rovnou od pondělí. Netolický ale naznačil, že by to nebylo pro vládu úplně zadarmo – jednat chtějí v pátek o financích pro kraje. Do neděle 18:00 chtějí slyšet, jak se vláda Andreje Babiše rozhodla.

Pokud k dohodě nedojde, bude i na hejtmanech do značné míry záležet, nakolik se život v Česku vrátí do starých kolejí.

Protiepidemická opatření se totiž nově budou muset opírat o zákon o ochraně veřejného zdraví pravděpodobně v kombinaci s vyhlášením stavu nebezpečí na úrovni jednotlivých krajů.

Vrátí se žáci do škol?

Politici se ve čtvrtek zdráhali jednoznačně odpovědět, nakolik bude možné po konci nouzového stavu udržet opatření pro školy, pohostinství či maloobchod. Panuje nejistota, jestli protiepidemická opatření vyhlášená bez nouzového stavu soudy nezruší.

Vyplývá to i z interního dokumentu Ministerstva vnitra, který má redakce Seznam Zpráv k dispozici.

Jasné je minimálně to, že skončí omezení volného pohybu či zákaz pití alkoholu na veřejnosti.

Situace je naopak nejasná v tom, zda se otevřou školy. Jejich provoz lze omezovat i na základě jiných zákonů. „Podle judikátu školy mohou zůstat zavřené i bez nouzového stavu,“ uvedl ve čtvrtek ministr školství Robert Plaga.

Ministerstvo vnitra však u tohoto bodu v interním dokumentu uvádí poznámku, že plošné uzavření škol by mohlo být zpochybněno u soudu. K tomu už ostatně v době pandemie jednou došlo – když na jaře zakázala pražská hygiena vysoké školy, soud její opatření zrušil.

Nejasné je to i s restauracemi. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví je může uzavřít hygiena. Z dokumentu vnitra ale vyplývá, že bez stavu nouze nebude možné uzavřít restaurace plošně, stejně tak obchody a služby.

S otazníkem je pak to, zda bude možné tyto provozy upravit – například požadovat nošení roušek, dodržování rozestupů a dezinfikování rukou a trvat na omezení počtu osob podle metrů čtverečních.

Vlastní analýzu má i Ministerstvo zdravotnictví. „Podle expertů se otevřou obchody, služby, muzea, galerie, výstavy, možná i posilovny a bazény,“ varoval před dopady neschválení nouzového stavu ministr zdravotnictví Jan Blatný (ANO) ve čtvrtek ve Sněmovně, kde žádal o prodloužení nouzového stavu.

Nemocnice bez armády, podnikatelé bez kompenzací

Interní dokument Ministerstva vnitra nastiňuje, jaké kroky po neprodloužení nouzového stavu učinit. Zjednodušeně: co půjde, zakáže Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice, dál to bude na krajích a jejich pravomoci vyhlásit výše zmíněný stav nebezpečí.

Na vyhlášení stavu nebezpečí se už ve čtvrtek začali hejtmani připravovat. Pětice z nich (středočeský, karlovarský, liberecký, pardubický a olomoucký) a pražský primátor ve společném prohlášení varovali před dopady toho, pokud nouzový stav neprojde.

„Pro podnikatele a živnostníky, jejichž podnikání je doposud omezeno na základě rozhodnutí vlády o nouzovém stavu, toto omezení skončí. V případě nemoci nebudou již mít nárok na poskytování finančních kompenzací, které jim za nouzového stavu doposud příslušely,“ stojí v prohlášení.

Dále hejtmani upozornili, že bude nutné najít jinou cestu, jak nařídit armádě podporovat nemocnice.

Boj s epidemií bez nouzového stavu si loni vyzkoušeli v Moravskoslezském kraji. Covid se šířil hlavně v dolech OKD a rodinách horníků. „Právě proto, že neplatil nouzový stav, jsme měli velké problémy. Chtěli jsme například, aby bylo OKD kompletně otestováno, ale dlouho na to nikdo nereagoval. Až na základě mých osobních intervencí se podařilo prosadit, že se začalo testovat,“ upozorňuje Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje za hnutí ANO.

Podle hejtmana Vondráka by navíc vyhlášení stavu nebezpečí odporovalo zákonu. „Stav nebezpečí má jasně definované podmínky a ta jedna je klíčová: Pokud intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu. A to je v rozporu s tím, co se děje. Tento stav překračuje hranice kraje, je to celoevropská záležitost. Vyhlášení stavu nebezpečí tedy v tomto stavu dle mě nesplňuje dané podmínky. Ale přesně toto budeme řešit s kolegy hejtmany.“

Ivo Vondrák upozornil, že bez nouzového stavu přestane fungovat celý systém krizového řízení v čele s Ústředním krizovým štábem. „Nyní – pokud o něco žádáme – komunikace běží napřímo. Najednou tu bude bezvládí. Ty věci nastavit nově, to nebude nic jednoduchého. Zažil jsem to. Najednou jsem jako hejtman a můj krizový štáb neměl pravomoci cokoli rozhodnout,“ vzpomněl loňské léto.

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) upozornil také na to, že nastává zcela nová situace, co se kompenzací týče. „Na kraje se také přesouvá zodpovědnost za náhradu škod, třeba za to, že někdo nemůže mít v provozu lyžařský vlek. A mimochodem, přestanou platit kompenzační bonusy,“ podotkl Půta.

Podle experta na krizové zákony, advokáta Jiřího Vaníčka, je vyhlášení stavu nebezpečí také možným odrazovým můstkem pro nové vyhlášení nouzového stavu vládou. „Hejtmani by vyhlásili stav nebezpečí a to by podle mě nemohli zvládat, takže by museli požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu. To by se ale nemohlo dělat bezprostředně poté, co Sněmovna neschválí nouzový stav,“ líčí Jiří Vaníčka.

Čistě po právnické straně ale považuje koordinované vyhlášení stavu nebezpečí ve všech krajích za obcházení zákona. „Stav nebezpečí je určený pro místní poměry, stav nouze pak až pro celý stát,“ podotýká Vaníčka.

Aktualizace: Do textu jsme doplnili, že hospody může uzavřít svým nařízením hygiena. Jak se ale v textu píše, možnost učinit to plošně zpochybňuje interní dokument Ministerstva vnitra.

Reklama

Doporučované