Článek
Řídit firmy ze zahraničí, přitom se k nim oficiálně nehlásit a zároveň čelit trestnímu stíhání, je při podnikání riskantní kombinace. Projevit se může například tím, že se firmy v domovském státě mohou vymknout kontrole. Právě s tímto problémem se nyní potýká František Savov. Podnikatel, který žije v Británii a zatím se tam úspěšně brání vydání do Česka, kde je obviněný z daňových úniků.
Savov se dlouhá léta odmítal přihlásit jako faktický majitel k mnoha firmám, které s ním bývají spojovány. Jde o společnosti, kde je oficiálním vlastníkem někdo jiný, nebo se skutečný majitel nedá snadno dohledat.
Jednou z mála výjimek, kdy se Savov přiznal jako skutečný vlastník, bylo vydavatelství Mladá fronta (nikoli Mafra). V případě dalších společností prolomil pomyslné tabu až tento týden. V prohlášení, které poskytl redakci Seznam Zprávy, Savov napsal, že byl jediným akcionářem společnosti Car Store, která zastřešovala síť autosalónů. Tuto skupinu prodejců, zaměřených hlavně na značky Hyundai a Mazda, letos získala skupina Czechoslovak Group (CSG) miliardáře Michala Strnada.
Ve zmíněném prohlášení Savov tvrdí, že od srpna přišel o několik dalších společností. „I v těchto případech vystupuje koncern Czechoslovak Group a osoby s ním spojené,” uvedl. Název těchto firem neupřesnil, konkrétnější nechtěl být ani po následných dotazech od Seznam Zprávy. O které společnosti jde, se však podařilo Seznamu dopátrat. Například z veřejného či insolvenčního rejstříku – před konkurzními soudy se totiž odehrává více konfliktů, na jejichž vrcholu stojí Savov a Strnad.
Některá média už upozornila, že výchozím místem střetu obou podnikatelů jsou opravny strojů v Lounech, známé dříve jako Lounské strojírny nebo později Legios. Ze složité insolvenční bitvy vychází vítězně CSG. Insolvenční správkyně společnosti Heavy Machinery Services (HMS), přímé nástupkyně strojíren, pronajala areál podniku výrobci brzdových systémů DAKO-CZ, jež patří do Strnadovy skupiny. Pražský vrchní soud pak v září potvrdil, že HMS právem skončila v konkurzu. Původně areál užívala firma Legios Loco, která převzala výrobu po HMS a je také v insolvenci.
O tom, že za HMS i Legios Loco stojí ve skutečnosti Savov, se dlouhodobě spekulovalo. V červnu tohoto napojení potvrdil Krajský soud v Českých Budějovicích, který se opíral o svědecké výpovědi, ale také o Savovo písemné prohlášení, že vlastní HMS.
Pohledávky i zvyšování kapitálu
Insolvenčním návrhům nicméně čelily nebo stále čelí další firmy, u nichž se skloňuje jméno Savov. Jde například o reklamní agenturu Face Up nebo právní kancelář Uni Legal (dříve Garris Legal). Na obě dvě podal insolvenční návrh podnikatel Jan Červinka, kterého Savov obviňuje, že mu „ukradl” zmíněné autosalony. Obě společnosti však uhradily požadovanou pohledávku a insolvenční řízení poté skončilo.
Konkurz naopak stále hrozí firmám Procusys FM a Procusys Services, které se zabývají správou budov, úklidem nebo ostrahou. Insolvenční návrh podala společnost Bohemia Silver, již vlastní podnikatel s pohledávkami Jiří Mařas, obchodní partner CSG. V tomto případě však v posledních dnech došlo k neobvyklému protiútoku. Procusys vystoupil s tím, že má neuhrazené pohledávky za firmou Skyport, která odbavuje nákladní přepravu na ruzyňském letišti a přes dceřinou firmu také na Slovensku. A právě Skyport je další firmou, která se nedávno přesunula pod CSG.
S ovládnutím Skyportu pomohli Strnadovi manažeři této firmy, kteří mohli zastupovat britského akcionáře. Jak už informoval deník E15, na zářijové valné hromadě Skyport bylo odsouhlaseno zvýšení základního kapitálu firmy z 50 na 180 milionů korun. Nové akcie přitom mohla upisovat jenom společnost CSG. Za mateřskou společnost Skyport Group na hromadě rozhodovali manažeři Skyportu, David Adámek a Ondřej Štěpánek.
„Postupovali jsme dle instrukce akcionáře Skyport Group (UK), a tedy s vědomím konečného vlastníka,” uvedl na dotaz Seznam Zpráv Adámek, který je zároveň generálním ředitelem Skyportu. Zároveň popřel, že by Skyport původně vlastnil Savov. „Transakce je výsledkem jednání mezi společnostmi Skyport a CSG. Skyport, i kvůli spekulacím, že jí ovládá uprchlý podnikatel, potřebovala transparentního vlastníka pro svůj další rozvoj,” dodal Adámek. Savov se na přímý dotaz, zda a jaký měl vztah ke Skyportu, nechtěl vyjádřit.
Manažeři přeběhli k CSG
Případy automobilového prodejce Car Store a cargo firmy Skyport ukazují na jeden fakt: Savov doplácí na to, že se od něj během pobytu v zahraničí odvrátili někteří spolupracovníci a manažeři, kteří mu byli donedávna loajální. Někteří z nich vystupovali jako formální vlastníci firem nebo disponovali plnými mocemi a podle Savova „přeběhli” ke Strnadovi.
Vůbec nejvýše postavenou figurou, která se od Savova oddělila, je jeho někdejší blízký kolega Milan Matoušek. Právě ve spolupráci s tímto bývalým psychologem Českých drah Savov v minulosti ovládl vydavatelství Mladá fronta. Jak dříve popsal deník MF Dnes, s Matouškem a jeho otcem Milanem Matouškem starším Savov působil ve firmách, které přišly výhodně k majetku z Fondu dětí a mládeže, který spravoval majetek po komunistické mládežnické organizaci SSM. Matoušek byl také v představenstvu společnosti Aliafin, která koupila zmíněnou strojírnu v Lounech.
Loni však Matoušek přestoupil, a to ke Strnadovi. Ve skupině CSG nyní vede nábor pracovníků. Na dotaz Seznam Zpráv popřel, že by současnému zaměstnavateli poodkryl informace o fungování společností pod Savovovým vlivem. „Je zcela proti mojí profesionální etice, abych poskytoval interní informace o svých bývalých zaměstnavatelích či odběratelích služeb. Ničeho takového jsem se nikdy nedopustil,” odepsal Matoušek v e-mailu. Možnost, že by Strnad mohl využívat Matouškovy zkušenosti proti Savovi, odmítl i mluvčí CSG.
Strnadova skupina obecně zdůrazňuje, že se Savov k většině zmiňovaných firem oficiálně nehlásí. „Nevíme a nedokážeme definovat, jaké firmy jsou ovládané panem Savovem a jak,” uvedl mluvčí CSG Andrej Čírtek. Vysloveně potvrdil pouze to, že kromě Skyportu má CSG zájem ještě o společnost ŽOS Real. U ní se v srpnu změnil jediný společník, novým se stala firma BHK již zmiňovaného podnikatele Mařase.
Ačkoli Savov utrpěl v konfliktu se Strnadem a jeho obchodními partnery těžké ztráty, část firem z jeho okruhu zůstala ušetřena. Příznačné je, že v jejich vedení v uplynulých měsících usedli lidé, kteří mají k Savovovi údajně příbuzenský vztah. Jde například o vydavatelství Mladá fronta, společnost AdCom Group nebo realitní společnosti jako RailCity Vyšehrad, jež v minulosti získala nemovitosti na bývalém vyšehradském nádraží. Finanční „srdce” skupiny, družstevní záložna Artesa, by se měla pro změnu přesunout pod katolickou církev. Biskupství českobudějovické koupilo prozatím menšinový podíl, v budoucnu chce získat majoritu a přeměnit záložnu na banku.
