Sto miliard ročně v ohrožení. Ruským rukojmím se může stát český vývoz

Z Česka loni mířilo do Ruska zboží za 99 miliard korun, tedy přes dvě procenta našeho obratu, a mnohé tuzemské firmy tam mají své výrobní závody.

Jak se jich teď dotknou vyhrocené vztahy mezi oběma zeměmi? To zatím není jasné – zatímco podle některých firem se nic neděje, pro jiné může mít současná eskalace problémů významné dopady.

„Od včerejška odpovídáme i na soukromé dotazy našich partnerů a snažíme se je uklidnit,“ říká Jiří Kovář, předseda představenstva firmy Unis, která se zabývá inženýringem v petrochemii.

„V současné době máme běžící kontrakt asi za 400 milionů korun, kde je již indikováno přerušení prací a pravděpodobné ukončení. Bohužel zde máme negativní cash-flow, tak určitě nedostaneme zaplaceno ani za již provedenou práci. Další již podepsaný kontrakt pravděpodobně vůbec nezačne. Předpokládané ztráty jsou pro nás zásadní,“ dodává Kovář s tím, že Rusko je dost velké na to, aby si za ně i jiné evropské firmy našlo náhradu doma, v Číně, nebo skrytě v USA.

„Je to pokračování procesu po vyhlášení prvních sankcí na Rusko. Tehdy se nám partneři omluvili za to, že s námi nemohou podepsat dlouhodobé kontrakty na realizaci kompletních investičních celků,“ dodává Kovář.

Podle Svazu průmyslu a dopravy má v Rusku zastoupení přes 150 českých firem.

„Aktuální kauza a s ní spojená nejistota ohledně politického vývoje může způsobit především pozastavení nebo odložení probíhajících projektů. Z dlouhodobého hlediska ovlivní pravděpodobně většinu zásadních průmyslových sektorů, ve kterých jsou české firmy v Rusku aktivní – tedy strojírenství, automobilový průmysl, energetika nebo chemický průmysl. Očekáváme, že česko-ruské obchodní vztahy nezažijí tak velký propad, jako tomu bylo po roce 2014. Tehdy byl celkově ochromen obchod mezi EU a Ruskem v souvislosti se zavedením sankcí po anexi Krymu a oslabení rublu,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy.

Na druhou stranu další firmy se dopadů na byznys nebojí. „Nevidím důvod, proč by měl politický problém a s ním spojené personální výměny ovlivňovat byznys. Naše fabrika normálně funguje, zaměstnáváme Rusy a dodáváme do tamních velkých automobilek,“ říká majitel společnosti Brisk Mojmír Čapka.

Stejný názor má i společnost Ahrend (dříve Techo). Přímo v Moskvě má kancelář a výrobní závod, ve kterém zaměstnává 30 lidí. „Rusko je velké, děláme odtud i další státy, třeba Kazachstán. Teď se nám to hezky rozjelo,“ říká spoluzakladatel firmy Jiří Kejval s tím, že on sám se ještě ráno obával možných dopadů na byznys. Zástupci firmy v Rusku ho však uklidnili.

„Před chvílí jsem mluvil s kolegou. Říká, že to spíš vypadá, že v Rusku to nikoho nezajímá, a alespoň na místní poměry nezaznamenal, že by se tomu někdo věnoval. Na ambasádě navíc prý zůstává i ekonomický rada, tak by to výraznější dopady mít nemělo,“ dodává Kejval s tím, že podle informací kolegů z Ruska v minulosti nebyl ovlivněn ani byznys Polska, které mělo s Ruskem výraznější problémy. „Jediné, co opravdu dopad mělo, bylo, když Turci sestřelili ruské letadlo. To musela spousta firem skončit,“ dodává Kejval.

V Rusku působí i Škoda Auto. „Rusko představuje pro společnost Škoda Auto třetí největší exportní trh. Jen v loňském roce bylo na ruský trh dodáno celkem 94 600 vozů značky Škoda, v porovnání s rokem 2019 se tak jednalo o nárůst o 6,8 procenta,“ říká vedoucí komunikace podniku a interní komunikace v mladoboleslavské Škodovce Tomáš Kotera s tím, že současnou situaci komentovat nemůže. „Škoda Auto se k politickým otázkám zásadně nevyjadřuje,“ dodává.

V ruských výrobních závodech v Nižním Novgorodu a v Kaluze podle něj Škodovka vyrobila k dubnu letošního roku již více než 750 000 vozů.

Majitel firmy Fénix Cyril Svozil ještě začátkem letošního roku Seznam Zprávám říkal, že prioritou pro letošní rok je koupit závod v Rusku a dostat se tak na tamní trh, což viděl jako velkou příležitost k růstu. Pod vlivem současných událostí ale plány změnil.

„Poslední vyostření vzájemných vztahů a hysterická reakce velké části naší politické scény nás samozřejmě vedou k přehodnocení záměru na zřízení vlastní firmy v Rusku. Již jsme sice zahájili s jedním z našich partnerů jednání o akvizici, v současných podmínkách, kdy lze očekávat eskalaci různých opatření a protiopatření, jsme však projekt pozastavili,“ uvedl Svozil.

Dodal, že by si přál, aby se ukázalo, že nejde o hru zpravodajských služeb, ale o reálný příběh, k čemuž však postrádá dostatek informací. „Jsem velmi znepokojen různými vyjádřeními o nepřímých důkazech a domněnkách,“ dodal.