Hlavní obsah

Strach o české pivo. Superhrdinové z chmelnic sucho neporazí

Místo brigádníků ze zahraničí našli na poli uplatnění čeští studenti po uzavření škol a ti, kteří přišli o práci v blízkých továrnách. (Video: Seznam Zprávy)

29. 5. 11:00

Uzavření hranic kvůli epidemii koronaviru přivedlo byznys s českým pivem do vůbec nejhlubší krize. Chmelaři přišli o pomoc tisíců lidí ze zahraničí. Chmel navíc silně ohrožuje sucho.

Článek

Jací lidé mají chuť pracovat na poli, když se v zemědělství netočí velké peníze? Proč se brigádníci zajímají právě o český chmel, kteří mnozí s nadsázkou označují za český poklad? Co všechno čeká chmelnice v budoucnosti kvůli koronavirové epidemii? A jak se proměnila proslulá chmelová brigáda?

Redaktoru Šárku Kabátovou, jež v projektu My mapuje českou společnost, zajímalo, jak se pracuje lidem, kteří se rozhodli, že zachrání český chmel, a kteří jsou ochotni pracovat v podmínkách, jež by většina lidí odmítla. S jejich zkušenostmi i obavami se můžete seznámit v úvodním videu. A také v reportáži, která následuje.

Chmelnice namísto Indie

Namísto brigádníků z jiných zemí nyní našli na poli uplatnění čeští studenti po uzavření škol a ti, kteří přišli o práci v blízkých továrnách. Například na chmelnici v Ročově na Lounsku, kde jsme natáčeli, mezi všudypřítomnými dráty vykukují hlavy jak mladých studentů, tak i zkušených pracovníků z fabrik.

Někdy se z pole ozývá hlasitý smích, jindy je úplné ticho. Je znát, že někteří brigádnici spolu hodně kamarádí a nedají bez sebe ani ránu (v tomto případě by se hodilo napsat spíše „ani řádek“), jiní platí spíše za samotáře.

Tak či tak, brigádníky k práci mezi zelenými listy láká sto a jeden důvod. Někteří chtějí alespoň na chvíli uniknout z reality běžného života, někteří chtějí zažít dobrodružství s nádechem retra, jiní touží po seznámení s vrstevníky, případně chtějí pomoci českému zemědělství.

Například pro brigádnici Kláru, se kterou jsem se seznámila brzy ráno na poli, je to kombinace všeho výše zmíněného.

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Brigádnice Klára ví, jak náročná je práce na poli.

„Měla jsem naplánováno být letos na cestách, touhle dobou už jsem měla být v Indii, ale letenka mi byla v půlce března zrušená kvůli pandemii, tak jsem hledala nějakou alternativu. Doma totiž moc dlouho neposedím, a tak jsem si říkala, co bych mohla dělat. Hledala jsem farmy. A pak jsem se stala členkou facebookové skupiny Buď superhrdina, kam zemědělci dávají nabídky a poptávky pro práci v zemědělství. Zvlášť teď, když je nedostatek pracovníků ze zahraničí, je těch příležitostí dost,“ míní dvacetiletá brigádnice, která si umí představit svou budoucnost v zemědělství.

Ke chmelu ji navíc táhne láska k pivu i zájem o to, aby se dařilo českému pivu. Ostatně tenhle motiv hraje u brigádníků na chmelové brigádě zásadní roli. „Spoustu lidí to má spojené s pivem. Přijeli sem kvůli tomu, aby pomohli českému pivovarnictví i chmelu samotnému. To proto, aby měli potom pivo, které si mohou kdykoli krásně vychutnávat,“ popisuje vedoucí ročovské chmelnice Michaela Macháčková, která začala vypomáhat na chmelnici už ve svých šesti letech. Přivedla ji k tomu rodina.

Chmelařská rodina

Dneska je díky tomu nejmladší členkou české chmelařské rodiny, jak sama tuto profesní komunitu nazývá. Její výrazné charisma, které lze jen stěží při rozhovoru i na poli přehlédnout, přitahuje k ročovské chmelnici podobně pohodové brigádníky. Snad i díky dobré atmosféře při práci se na poli utvořila pevná přátelství (důkazem toho jsou čtyři dívky se stejným tetováním na znamení nerozlučného přátelství v podobě chmelové šišky), a dokonce i milostné vztahy.

Jedním z párů, který se potkal na chmelnici, je třeba Dominika a Jarda. Dominika pracuje jako brigádnice, Jarda je zkušený traktorista. Seznámili se na plošině nad chmelových polem, teď spolu tráví veškerý volný čas.

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Další z party věrných chmelařek – studentka vysoké školy Bára pocházející z Ostravska - až díky brigádě v Ročově zjistila, že je její pozitivní vztah ke chmelu zřejmě dědičnou záležitostí. „Dozvěděla jsem se, že moje prababička kdysi dělala taky na chmelnici v Ročově. Je hezké vědět, že pracovala na stejném poli jako já,“ uvedla s odkazem na již legendární chmelové brigády ze 70. a 80. let. minulého století, které se staly určitým symbolem mladé generace vyrůstající za socialismu.

Výjimečná brigáda

Ti, kteří pracuji na poli dnes, si nicméně uvědomují, že v současnosti je takový typ práce spíše výjimečný. „Asi to není úplně časté, že by se někdo sebral a jel manuálně pracovat na pole,“ uvedla brigádnice Klára, podle které není práce na chmelnici úplně pro každého. Nejenže péče o chmel vyžaduje jistou psychickou i fyzickou odolnost, ale také poměrně velkou míru společenského naladění. Večery totiž brigádníci nejčastěji tráví společně. Na pivu. Jak jinak.

Za pohodovými společnými kratochvílemi a legrací na poli se ovšem skrývá také jakási krize. Krize chmelařství. O práci v zemědělství je totiž čím dál menší zájem. „Myslím, že to lety upadá. Lidé do toho byli dřív nadšení,“ uvedla mladá chmelařka s možností srovnávat dnešní situaci s předchozí érou v odvětví. „Budeme muset patrně zase vozit brigádníky ze zahraničí, za což jsme dlouhodobě kritizovaní jak českými zaměstnanci, tak širokou veřejností. A myslím si, že to bude čím dál horší,“ uvedla Macháčková.

Ukázalo se, že poslední dva měsíce byly pro české chmelaře velkou zátěžovou zkouškou. A přestože byla i přes drobné propady vcelku úspěšná, zdá se, že boj o záchranu českého piva jen tak nekončí. Problémy v tomto nelehkém odvětví mají mnohem hlubší kořeny.

A tak si říkám, co se stane s českým pivem, když se k dlouhodobě špatným podmínkám v zemědělství ještě přidá neúnavné sucho, které může napáchat škodu ze všeho největší…

Detaily v úvodním videu, které je součástí projektu „My,“ autorky Šárky Kabátové, v němž mapuje českou společnost.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené