Rakousko zavádí roušky v obchodech a zpřísňuje kontroly na hranicích

V Německu v pondělí přibylo 522 potvrzených případů nákazy koronavirem. S nemocí covid-19 zemřeli další čtyři lidé, a celková bilance zemřelých tak vzrostla na 9 090. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI).

V Německu, které má zhruba 83 milionů obyvatel, se od počátku epidemie nákaza virem SARS-CoV-2 potvrdila u 202 345 lidí. Zhruba 188 100 z nich se již uzdravilo. Ve srovnání s nedělí přibylo 400 zotavených. Nejpostiženější spolkovou zemí zůstává Bavorsko, které hraničí s Českem. Nákaza koronavirem se zde potvrdila téměř u 50 000 lidí a 2 617 jich s covidem-19 zemřelo.

Americký stát Kalifornie zaznamenal od vypuknutí pandemie celkem 400 769 potvrzených případů nákazy koronavirem. Jen za poslední den přibylo podle kalifornského Odboru veřejného zdraví 9231 nakažených. Stát zaznamenal v souvislostí s nemocí covid-19 nejméně 7755 úmrtí.

V těžce zasaženém Texasu pronikla nákaza do ženské věznice v městě Forth Worth. Pozitivní test na koronavirus vyšel už 509 vězeňkyním a 3 pracovníkům věznice, která čítá celkem 1357 trestankyň. Vážná je situace také ve státě Arkansas, kde je s koronavirem hospitalizováno 488 pacientů, přičemž 110 z nich potřebuje plicní ventilátor.

Až 2000 Izraelců dnes přišlo protestovat k jeruzalémské rezidenci izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Části z nich se nelíbí, jak vláda řeší ekonomické problémy vyvolané koronavirem, dalším Netanjahuovy korupční skandály.

Akci organizovalo několik skupin - majitelé restaurací, jejichž podnikání ničí opakované uzávěry, samostatně podnikající Izraelci, kteří napadají vládu za nedostatečnou pomoc, a občané, kteří kritizují premiéra za jeho korupční skandály. Premiér kvůli tomu čelí soudnímu procesu.

Počet lidí, kteří se ve Spojených státech nakazili koronavirem, výrazně převyšuje oficiální bilanci. Usuzují to experti z amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), jejichž studie promořenosti obyvatelstva v různých koutech země zjistila dvou až 13násobnou koncentraci nákaz oproti úředním statistikám. Ty se dnes na některých místech znovu zvyšovaly o rekordní hodnoty.

Výzkumný tým CDC už od jara mapuje situaci v deseti různých regionech včetně newyorské metropolitní oblasti, jižní Floridy, státu Louisiana či hustě zalidněné oblasti kolem Sanfranciského zálivu. Podle deníku The New York Times je tento projekt největší studií svého druhu. První data z výzkumu se objevila už v červnu, nyní ale CDC zveřejnilo statistiky ke všem deseti místům.

Počet infekcí na 100 000 obyvatel se ve Španělsku za poslední dva týdny více než ztrojnásobil. V jihoevropské zemi je nyní také přes 200 nových ohnisek. Španělsko nyní eviduje 27,39 případu na 100 000 obyvatel, 3. června jich bylo 8,76. Četnost infekcí je nyní téměř stejná, jako 11. května, kdy země uvolnila část koronavirových restrikcí.

Ve Španělsku je nyní 201 aktivních ohnisek nemoci, uvedl v pondělí ministr zdravotnictví Salvador Illa. Úřady se obávají hlavně šíření infekce v regionech Aragonie, Katálansko a Baskicko. „Situace v těchto regionech je znepokojivá. Pokud je okamžitě řádně nedostaneme pod kontrolu, čeká nás velmi složitá situace,“ uvedl Illa.

Ryanair se chystá koncem léta zavřít letecké základny v Německu. Tamní piloti odmítají navržené krácení mezd až na čtyři roky výměnou za garanci zaměstnání jen do března 2021, uvedl dnes irský nízkonákladový letecký přepravce. Své kroky zdůvodňuje dopady šíření koronaviru na leteckou přepravu. Německý odborový svaz pilotů ale s plánem nesouhlasí a odmítl ho. Firma proto uvádí, že bude muset zavřít základny na letištích Frankfurt Hahn ve Frankfurtu nad Mohanem, Tegel v Berlíně a v Düsseldorfu.

Tradiční prosincový banket, který následuje po ceremoniálu, na němž se laureátům každoročně předávají Nobelovy ceny, se tentokrát kvůli obavám z koronaviru konat nebude. Napsal to dnes švédský deník Dagens Nyheter. Nositelé těchto cen pro rok 2020 vyhlášeni budou, ale banket, který se koná vždy 10. prosince, se neuskuteční. Na této slavnostní akci se obvykle sejde kolem 1300 hostů.

„Jsou dva problémy. Nemůžete shromáždit tolik lidí, aby byli jeden vedle druhého. A není jisté, zda do Švédska bude moci přicestovat takové množství lidí,“ sdělil švédskému listu výkonný ředitel Nobelovy nadace Lars Heikensten. Naposledy byl banket zrušen v roce 1956 na protest proti sovětské vojenské invazi do Maďarska. Nekonal se ani během obou světových válek.

Špičky amerického Kongresu a představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa se po víkendu naplno ponořili do složitých vyjednávání o novém balíčku opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Neshody podle médií panují nejen mezi demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů a Senátem kontrolovaným republikány, ale také mezi republikánskými zákonodárci a Bílým domem. Agentura Reuters připomíná, že dříve schválený program federální podpory pro miliony Američanů, kteří přišli o práci, skončí tento měsíc.

Připravovaný zákon o podpoře ekonomiky by byl už několikátým záchranným balíčkem Kongresu. Na konci března zákonodárci schválili soubor opatření v bezprecedentním rozsahu 2,2 bilionu dolarů (přes 50 bilionů Kč), o měsíc později zase vyčlenili skoro 500 miliard dolarů na pomoc malým podnikům. Republikánští senátoři nyní navrhují opatření v celkovém objemu asi jednoho bilionu dolarů. Demokrati už své plány rovněž nastínili, přičemž podle Reuters jsou od sebe aktuálně představy dvou politických stran velmi vzdálené.

Připomíná to vesmírné závody nebo spíše předhánění se ve zbrojení během studené války. Nyní jde ale o vakcínu - kdo ji bude mít první a kolik dávek kdo „uloví v předprodeji“.

Nepál dnes oznámil, že v polovině srpna obnoví mezinárodní komerční lety ve snaze podpořit turistiku, kterou značně zasáhla pandemie covid-19. Informovala o tom agentura AFP. Himálajská země uzavřela svá letiště koncem března v rámci boje proti šíření koronaviru, kterým se v zemi zatím nakazilo 17 844 lidí, z nichž 40 zemřelo.

Rakouská vláda se rozhodla zpřísnit některá preventivní opatření proti šíření koronaviru. Šéf rakouské vlády podle agentury APA na tiskové konferenci řekl, že k těmto opatřením se přistupuje po opětném nárůstu potvrzených případů nákazy koronavirem. Od pátku se především obnovuje povinnost nošení roušek v prodejnách potravin, v supermarketech, v bankách a na poštách.

Přísnější pravidla budou znovu platit i na hraničních přechodech. Od pátku bude lidem přijíždějícím z rizikových oblastí povolen vstup do Rakouska pouze s negativním testem na koronavirus. Ten přitom musí být vystaven certifikovanou laboratoří. Zesílen bude také karanténní dohled a veškeré kontroly na hranicích budou prováděné v součinnosti se zdravotnickými orgány. Církve a církevní komunity spojené s rizikovými oblastmi v zahraničí jsou vyzývány k všeobecnému nošení roušek. Ty, u nichž se vyskytne pozitivní případ nákazy, by měly omezit své aktivity.

Slovinští věřící, kteří se zúčastní nedělních nebo svátečních bohoslužeb, na sebe budou muset kvůli nebezpečí šíření nového typu koronaviru nechávat v kostelech kontakt. Nařízení slovinské biskupské konference vstoupilo v platnost dnes, netýká se ale mší ve všední dny, kdy do kostelů chodí jen málo lidí, které kněží dobře znají a jsou schopni je kontaktovat sami.

Téměř čtvrtina obyvatel indické metropole Dillí už pravděpodobně prodělala nemoc covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Podle indické vládní studie o tom svědčí testy protilátek u náhodného vzorku obyvatelstva, píše server BBC. Potvrzena však byla infekce jen u 123 747 lidí, což je méně než jedno procento z celkových 19,7 milionu obyvatel města.

Studie indické vlády zkoumala krevní vzorky 21 387 lidí, protilátky mělo 23,48 procenta z nich. Ze studie vyplývá, že infekce je ve městě podstatně více rozšířená, než naznačují potvrzené případy. Ukazuje ale také, že „velké množství nakažených osob nemá příznaky choroby“, píše se ve vládním prohlášení.

Největšímu světovému výrobci nealkoholických nápojů, americké společnosti Coca-Cola, ve druhém čtvrtletí kvůli karanténním opatřením klesly meziročně tržby o 28 procent na 7,18 miliardy dolarů (165,8 miliardy korun). Společnost ale dnes uvedla, že jak se opatření postupně uvolňují, začaly se minulý měsíc její tržby zlepšovat.

„Jsme přesvědčeni, že druhé čtvrtletí se ukáže jako to nejnáročnější za celý rok, ale stále nás čeká dost práce,“ uvedl v prohlášení generální ředitel podniku James Quincey. Polovina tržeb Coca-Coly pochází z prodeje nápojů na stadionech, v kinech, restauracích a dalších místech, z nichž většina musela právě kvůli karanténním opatřením zavřít nebo byl jejich provoz omezen.

Írán v uplynulých 24 hodinách zaznamenal smrt dalších 229 lidí nakažených koronavirem. Je to nejvyšší denní údaj od února, kdy v zemi, která je onemocněním covid-19 nejpostiženější na Blízkém východě, propukla epidemie. Informovala o tom agentura AFP.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví podle íránské agentury IRNA uvedla, že s nárůstem 229 mrtvých činí nyní celkový počet úmrtí s koronavirem 14 634. V uplynulých 24 hodinách byla podle ní nákaza potvrzena u dalších 2 625 lidí, z nichž 1 977 bylo hospitalizováno.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyjádřila obavy z nadále rostoucího počtu případů nákazy koronavirem v subsaharské Africe. Uvedla přitom, že šíření nemoci covid-19 se na této často kontinentu zrychluje. Informoval o tom dnes zpravodajský web BBC. Dosavadní vývoj v Jihoafrické republice by podle krizového experta WHO Michaela Ryana „bohužel mohl sloužit jako předzvěst“ a „varování před tím, co čeká zbytek Afriky“.

„Jihoafrická republika prochází velmi, velmi vážnou situací. Myslím, že je to opravdu předznamenáním toho, čemu by mohl kontinent čelit, pokud nebudou zavedena další nutná opatření k poskytnutí podpory,“ uvedl. V uplynulém týdnu JAR podle WHO zaznamenala 30procentní nárůst případů nákazy koronavirem, Keňa 37 procent, Madagaskar 50 procent, Zambie 57 procent a Namibie 69 procent.

Rusko za poslední den eviduje 5 842 nových případů nákazy koronavirem, čímž celkový počet nakažených v zemi vzrostl na 783 328. Rusko na tomto žebříčku drží čtvrtou světovou pozici. Za posledních 24 hodin zemřelo 153 lidí, celkem pak 12 580.

Státní obchody na Kubě začaly prodávat některé potraviny a hygienické potřeby za americké dolary. Ekonomika této karibské země, silně závislá na vývozu, totiž čelí nedostatku obchodovatelné měny, aby mohla nakupovat zboží v zahraničí. Kuba naposledy otevřela dolarové obchody pro základní zboží v 90. letech, kdy pád Sovětského svazu uvrhl komunistický ostrov do hluboké ekonomické recese. Tentokrát je ale důvodem zavedení tohoto opatření šíření nového typu koronaviru. Uvedla to agentura Reuters.

Pandemie způsobená koronavirem přerušila cestovní ruch a zasáhla i další zdroje příjmů, čímž ještě zhoršila krizi likvidity. Tu způsobily ekonomické problémy blízkého spojence, Venezuely, a zpřísnění amerických sankcí vůči Kubě. Vláda uvedla, že po celé zemi otevřela 62 obchodů a že další budou následovat v příštích měsících. Koncem loňského roku bylo v zemi zhruba 80 obchodů, které za dolary prodávají domácí spotřebiče, automobilové součástky a další položky, jako například motocykly. Ojetá auta se začala prodávat za dolary na začátku letošního roku.

Hongkong kdysi vypadal jako modelový příklad toho, jak zvládat koronavirus. Školy byly otevřené. Restaurace a nákupní centra stále navštěvovaly davy lidí. Autobusy a vlaky fungovaly jako obvykle a obyvatelé poslušně nosili roušky.

Nová vlna infekcí v posledních dnech však městu pomyslný titul sráží. Nemocnice nyní během pandemie evidují mnohem více pacientů, než kdy dřív. Co je však zásadnější, zdravotničtí úředníci nejsou schopni vystopovat původ mnoha z těchto případů, přestože v Hongkongu funguje rozsáhlý systém trasování kontaktů. V pondělí vláda oznámila 73 případů, což je jeden z největších denních přírůstků Hongkongu od doby, kdy se koronavirus v Číně objevil. „Situace je velmi vážná a není známo, že by se dostala pod kontrolu,“ uvedla v neděli Carrie Lamová, správkyně Hongkongu.

V Anglii bude nošení roušek v obchodech a supermarketech povinné, a to od 24. července. Už tahle informace je při pohledu na kalendář a s vědomím toho, kdy k tomuto kroku sáhly jiné evropské země, zarážející.

Hlavní vědecký poradce vlády, sir Patrick Vallance, na začátku krize prohlásil, že by 20 000 covidových obětí v Británii považoval za „dobrý výsledek“. Už teď je počet mrtvých více než dvojnásobný. Prestižní deník Financial Times označil britské řešení koronavirové krize za „jedno z nejnehoráznějších selhání v řízení země za desítky let“.