Čechy s jihoafrickou mutací koronaviru čeká delší a přísnější izolace

Zájem Čechů o vakcínu proti nemoci covid-19 se podle zjištění společnosti Median zvýšil. Očkovat by se nyní nechalo 64 procent lidí, v únoru to bylo kolem 45 procent. Nejčastěji se chtějí nechat očkovat senioři a mladí. Většina lidí by ale chtěla, aby si vakcínu mohli vybrat. Největší počet občanů, dvě pětiny, by preferovalo preparát firem Pfizer/BioNTech. Vyplynulo to z průzkumu Medianu pro Český rozhlas, který o jeho výsledcích dnes informoval na svém webu. V Česku se v současné době očkují jen prioritní skupiny. Od února se mohou k němu registrovat lidé nad 80 let, zdravotníci nebo učitelé. Od počátku března tuto možnost mají i senioři nad 70 let. Právě mezi seniory je podle Medianu největší zájem o očkování, podporuje ho 77 procent z nich. Druhou největší skupinou těch, kteří mají o vakcínu zájem, jsou dotázaní ve věku od 18 do 29 let, uvedl Median.

Vláda podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy odmítla smysluplnou podporu ekonomiky. Na Twitteru proto vyzval veřejnost, aby nenechala své oblíbené podniky padnout. Kabinet dnes schválil dva nové kompenzační programy, které mají nahradit specifické podpůrné tituly. Podle Prouzy se nejedná o férové náhrady, ale „o poslední hřebík do rakve řady firem,“ napsal. Podnikatelé zasažení v souvislosti s pandemií si budou nově moci vybrat ze dvou dotačních titulů. V programu COVID 2021 bude stát přispívat 500 korun na zaměstnance denně, v programu COVID Nepokryté náklady uhradí 60 procent nákladů. Podmínkou pro získání podpory bude v obou případech propad tržeb o 50 procent v porovnání s loňským nebo předloňským lednem a únorem. Tímto krokem se vláda podle Prouzy vědomě rozhodla nechat tisíce firem padnout poté, co rok bojovaly o přežití. „Velká část podnikatelů za uplynulý rok utratila všechny své úspory, řada prodala svůj majetek, dodavatelé prodlužují splatnost faktur. Stačilo, aby vláda také ještě dva až tři měsíce pomohla, a většina firem by přežila. I jejich zaměstnanci,“ uvedl dále Prouza.

Vláda vyčlenila na program Antivirus, ze kterého se vyplácejí příspěvky na mzdy firmám, dalších až osm miliard korun. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekla ministryně financí Schillerová. Program Antivirus má bránit propouštění. Podpora se má zatím vyplácet do konce dubna. Podle údajů Ministerstva práce peníze k dnešku získalo 70 154 firem na výdělek či náhradu mzdy pro 976 200 zaměstnanců. Celkem se od loňského března vyplatilo 32,6 miliardy korun. Zatím nejvyšší měsíční částku stát vyplatil loni za duben, a to 7,28 miliardy korun. Za letošní leden to bylo 3,42 miliardy. „Vláda rozhodla o alokaci na program Antivirus, a to až v částce osmi miliard, protože Antivirus byl prodloužen do dubna a musí být na něj také zajištěny peníze. Já je až v této částce uvolním ze státního rozpočtu,“ uvedla Schillerová. Stát z Antiviru poskytuje příspěvky na mzdy firmám, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Příspěvkem A proplácí celé mzdy s odvody do 50 000 korun v zavřených provozech a 80 procent náhrady lidí v karanténě do 39 000 korun. Příspěvkem B se dorovnává 60 procent náhrady do 29 000 korun při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy jsou velkým problémem ceny testů, které v posledních dnech stoupají. Stát na ně nyní přispívá 60 korunami za test, což je podle Prouzy asi 40 procent současné ceny. Prouza k tomu řekl, že pokud ceny testů budou dál růst, bude chtít po vládě řešit navýšení příspěvku firmám. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) však budou ceny testů s jejich přibývajícím množstvím postupně klesat.

Blatný dnes odvolal ke 14. březnu hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. Od příštího týdne bude funkcí pověřena dosavadní ředitelka moravskoslezské krajské hygienické stanice Pavla Svrčinová. Blatný na tiskové konferenci oznámil, že jeho návrh na odvolání Rážové dnes schválila vláda. Důvod změny nekomentoval. A to ani přes opakované dotazy. Nejedná se podle něj o osobní antipatie. Pouze jí poděkoval za odpovědnou práci.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy byla sdílnější nástupkyně Rážové Svrčinová:

„Mobilita poklesla na hodnoty kolem 35 %, na jaře byly hodnoty ještě nižší. Pokles mobility byl hlavním důvodem zavedení omezení pohybu. Neřeknu žádné datum ani číslo, na to, abychom mohli opatření vyhodnotit, je sedm dní málo,“ řekl ke zpřísnění opatření Blatný. „Naše nemocnice prožijí největší zátěž tento týden,“ zopakoval.

Lidé, u kterých bude podezření na nákazu jihoafrickou mutací covidu-19 nebo se její výskyt potvrdí, smí nově opustit izolaci až po negativním výsledku PCR testu. Provést se může nejdříve po dvou týdnech od zjištění nákazy, řekl po dnešním jednání vlády Blatný. V izolaci jsou nyní lidé minimálně 14 dní od pozitivního testu. Praktický lékař je může propustit z izolace, pokud poslední tři dny nemají příznaky onemocnění covid-19. „Osoby se zjištěnou přítomností nebo podezřením na přítomnost jihoafrické mutace budou k ukončení izolace nově potřebovat negativní PCR test, který musí být proveden nejdříve po 14 dnech,“ uvedl po dnešním jednání ministrů Blatný. Přísnější opatření má minimalizovat hrozbu rozšíření závažnější mutace.

„Schválil jsme úhradu převozu pacientů do zahraničí, bude-li to potřeba. Půjdou na to peníze ze státního rozpočtu,“ řekl po dnešním jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že náklady na převozy pacientů s covidem-19 do zahraničí nepřesáhnou 100 milionů korun. Ministerstvo rozhodlo o využití nabídky převozů pacientů minulý týden, dnes vláda projednala návrh na jejich úhradu ze státního rozpočtu. „Výši nákladů na transporty nelze přesně odhadnout, protože nevíme, kolik pacientů bude nutné do zahraničí poslat ani jak daleko budou muset cestovat, a tedy zda pojedou sanitkou, nebo poletí vrtulníkem. Předpokládáme, že tyto náklady nepřesáhnou 100 milionů a bude je hradit Ministerstvo zdravotnictví. Tyto náklady by pak měla dle všeho refundovat Evropská komise ze speciálního rozpočtu, který na tyto případy vyhradila,“ uvedl ministr.

„Odměny dostanou i ambulantní lékaři, praktici i dopravci, kteří přepravují nemocné s koronavirem,“ řekl po dnešním jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle Blatného by měli zdravotníci obdržet částku srovnatelnou s loňskem, loni dostali za jarní měsíce navíc 75 000 korun hrubého. Nezdravotničtí pracovníci dostanou 30 000 korun. Peníze by jim měly jít díky změně kompenzační vyhlášky. Ministerstvo zdravotnictví jedná se zdravotními pojišťovnami o novelizaci kompenzační vyhlášky, která by měla zajistit i odměny právě pro ambulantní lékaře, specialisty či praktické lékaře. Jednání by mělo být dokončeno v březnu, řekl Blatný. Náklady by podle něj měly dosáhnout 11 miliard korun.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) po dnešním jednání vlády upřesnil, že inspirací pro program COVID 2021, kterým stát přispívá na zaměstnance, je podpůrný titul COVID Gastro Uzavřené provozovny. Podnikatelé, kterým vláda protiepidemickými opatřeními zakázala nebo omezila činnost a tržby jim v posledním čtvrtletí loňského roku klesly meziročně alespoň o 30 procent, v něm mohou získat 400 korun na zaměstnance či spolupracující osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) za každý den uzavření. Profesní organizace ale podle Havlíčka žádaly ještě alternativní program, který by zohledňoval propad tržeb.

„Stát si vytvoří pohotovostní zásoby antigenních testů, zejména pro potřeby škol, měly by vydržet zhruba do května, pak se nakoupí další,“ řekla po dnešním jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO). K 2,4 milionu testů už nakoupených pro školy, které převede do Správy státních hmotných rezerv Ministerstvo vnitra, hmotné rezervy nakoupí dalších víc než sedm milionů testovacích sad. Kvůli povinnému testování ve firmách i veřejném sektoru se trh s testovacími sadami v posledních týdnech v Česku rychle rozvíjí. Podniky mají ale často problém testy koupit. Školy mají začít testovat, až se žáci z distanční výuky začnou vracet do škol.

Vláda dnes chválila dva nové kompenzační programy. První se bude týkat příspěvku 500 korun na zaměstnance. Podnikatelé ho budou moci získat zpětně od 11. ledna. Ve druhém programu budou mít podnikatelé, kterým klesly meziročně tržby alespoň o 50 procent, nárok na náhradu 60 procent z nákladů, zpětně od 1. ledna. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Nové programy by podle dřívějšího vyjádření vládních představitelů měly nahradit dosavadní specifické dotační tituly jako COVID Ubytování, COVID Nájemné nebo COVID Sport. Fungovat by měly zároveň s program Antivirus na podporu zaměstnanosti a kompenzačním bonusem pro živnostníky.

Zdravotníci v nemocnicích dostanou podle usnesení dnešní vlády odměny za nasazení během koronavirové pandemie. Mají být ve stejné výši jako vloni. Za jarní měsíce tehdy zdravotníci dostali navíc 75 tisíc korun hrubého. Nezdravotničtí pracovníci dostali 30 tisíc korun, stejné by to mělo být nyní, v květnové výplatě. Odměny dostanou i zdravotníci, kteří pracují mimo nemocnice. Peníze by jim měly jít díky změně kompenzační vyhlášky.

Na dnes vládou schválené odměny pro pracovníky v soicálních službách půjde celkem 6,4 miliardy korun. Pět miliard by mělo být ze státního rozpočtu. Zbývajících 1,4 miliardy korun zůstalo z loňských dotací, které se nevyčerpaly. Pracovníci domovů seniorů, postižených či se zvláštním režimem, stacionářů, pečovatelské a odlehčovací služby, chráněného bydlení a osobní asistence, kteří se o klienty přímo starají, dostanou 50 000 korun. Peníze by mohlo obdržet 59 300 zaměstnanců. Ostatní personál v zařízeních by měl mít 30 000 korun. Podle ministerstva je to asi 24 800 lidí. V dalších sociálních službách by asi 17 400 lidí, kteří přímo pracují s potřebnými, mohlo dostat 25 000 korun. Pro zbývajících asi 4900 pracovníků by bylo 15 000 korun. Obce a kraje by pak mohly žádat o dotace na odměny pro asi 4400 sociálních pracovníků a pracovníků odborů ochrany dětí. Ti by mohli získat 25 000 korun.

Firmy mají podle laboratoří zájem o mobilní týmy testující jejich zaměstnance na covid-19. Po nařízení povinných testů se zájem zvýšil o desítky procent. Velký zájem je také o testování na běžných odběrových místech, kde se může nechat antigenními testy vyšetřit i veřejnost. Jejich kapacity ale většinou není možné dál navýšit kvůli nedostatku zdravotníků. Podle mluvčího laboratoří GHC Genetics Michala Mikšíka je poptávka v některých dnech vyšší než testovací kapacity. Zájem se proti době před nařízením testů ve firmách zvýšil o nižší desítky procent. „Máme tři vlastní sanitní vozy, se kterými jezdíme do firem, kde provádíme odběry a následně vzorky odvezeme do laboratoře. Denně otestujeme ve firmách asi 1000 až 1500 zaměstnanců,“ uvedl Mikšík.

Koruna oslabovala i na začátku nového týdne. Vůči euru si česká měna pohoršila ve srovnání s pátečním závěrem o šest haléřů na 26,41 Kč/EUR. K dolaru ztratila 16 haléřů a kolem 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 22,27 Kč/USD. Podle analytiků je důvodem oslabování především nepříznivý vývoj koronavirové epidemie v Česku. Koruna se během dneška poprvé od 6. listopadu dotkla svého 200denního průměru, když oslabila z ranních 26,32 až na 26,43 Kč/EUR, uvedl Vladimír Pikora z Next Finance. Kromě globálního pesimismu korunu sráží nynější situace kolem šíření nemoci covid-19 a s ní spojené přísné restrikce. „Nebylo by normální, aby měla země v tvrdém lockdownu silnou měnu,“ soudí. Česká měna podle něj může oslabovat až k hranici 26,55 Kč/EUR. „Vůči dolaru tak může koruna směle směřovat až ke hladině 22,70 Kč/USD. Tam byla koruna těsně po amerických volbách,“ připomněl Pikora.

Zdravotníci v nemocnicích dostanou odměny za nasazení během koronavirové pandemie. V rozpočtu je na ně vyčleněno 12 miliard korun, řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda to dnes schválila. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek řekl, že by zdravotníci měli dostat odměny v květnové výplatě. Podle Blatného by měli zdravotníci obdržet částku srovnatelnou s loňskem, loni dostali za jarní měsíce navíc 75 000 korun hrubého. To dnes uvedla také Česká televize, podle které zároveň nezdravotničtí pracovníci dostanou 30 000 korun. Odměny podle pátečního vyjádření ministra dostanou i zdravotníci, kteří pracují mimo nemocnice. Peníze by jim měly jít díky změně kompenzační vyhlášky.

Pracovníci v sociálních službách dostanou za svou práci od podzimu v dalších vlnách epidemie koronaviru odměny od 15 000 do 50 000 korun podle profese a činnosti. Sociální pracovníci krajů a radnic a pracovníci odborů ochrany dětí by pak měli získat 25 000 korun. Schválila to dnes vláda. Oznámila to ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Částky jsou za plný počet odpracovaných hodin, při menším úvazku se krátí.