Hlavní obsah

Studenti postavili hnutí Andreje Babiše na roveň Zeleným

Foto: vláda.cz

Studenti dali ve volbách „nanečisto“ Babišovu hnutí jen o trochu více hlasů než Zeleným.

Reklama

aktualizováno •

Kdyby o složení Poslanecké sněmovny rozhodovali studenti, dostali by se do dolní komory Parlamentu pouze zástupci čtyř stran.

Článek

Studenti si ve cvičných volbách zvolili, jak by mělo vypadat složení Poslanecké sněmovny. Vyhrála koalice Pirátů a Starostů (30 %), o procento méně získala koalice Spolu. Své místo ve studentském složení dolní komory parlamentu by mělo ještě hnutí ANO s 8,5 % a Strana Zelených se 7,1 %.

Pod pětiprocentním prahem zůstalo SPD se čtyřmi, Volný blok se třemi a ČSSD, komunisté a Přísaha se dvěma procenty hlasů.

Voleb se celkově zúčastnilo téměř 41 tisíc mladých voličů ze 312 škol, kteří stihli odevzdat platné hlasy v termínu. Voliči hlasovali na 159 gymnáziích, 120 středních odborných školách a 33 učilištích.

Šéf Katedry politologie z Masarykovy univerzity Otto Eibl si myslí, že výsledky vůbec překvapivé nejsou. „Ukazovalo se již v předcházejících studentských volbách, že TOP 09 a liberálně smýšlející strany lákaly mladé a budoucí voliče vždy více,“ konstatuje pro Seznam Zprávy.

Strana%Celkový počet odevzdaných hlasů
Piráti a Starostové30,412 446
Spolu29,412 024
ANO 20118,53 461
Strana Zelených7,12 908
SPD4,01 637
Volný blok3,31 344
ČSSD2,4965
KSČM2,3942
Přísaha2,0823
Trikolora Svobodní Soukromníci1,9789

Se stoupajícím vzděláním klesá podpora ANO

Naopak považuje za zajímavé názorové rozdělení mezi jednotlivými typy středních škol. „Hnutí ANO oproti svému celostudentskému výsledku výrazně bodovalo u učilišť, konkrétně se dostalo na druhé místo za PirStan. Asi to lze číst tak, že studenti, kteří navštěvují učiliště, mají jiné rodinné zázemí, než ti ostatní, a tak možná i v rodinách převládá příklon k hnutí ANO,“ říká Eibl s tím, že z těchto dat je to těžko vysvětlitelné a byla by potřebná hlubší akademická debata.

Na gymnáziích vyhrála koalice Spolu s 35 procenty před Piráty a Starosty, kteří měli podporu u téměř třetiny hlasujících. Kromě Zelených by se už nikdo další podle gymnazijních studentů neměl dostat do Poslanecké sněmovny. Naopak třikrát víc hlasů než u gymnazistů by získalo hnutí ANO na středních odborných školách a čtyřikrát víc na učilištích. Tam by poslance získali i SPD a komunisté.

„Lze říct, že se stoupajícím vzděláním stoupá podpora koalic a klesá podpora ANO a ostatních stran. Za zmínku ještě stojí úspěch Zelených, ti měli úspěch u všech typů středních škol. Vypadá to tak, že mladí věří PirStanu, Spolu a Zeleným, že jim dokáží zajistit dobrou budoucnost,“ komentuje Eibl relativní úspěch Strany Zelených u studentských voličů.

Proč však neuspěly současné vládní strany? Problém zaměření, říká politolog. „Když se podíváme na zaměření hnutí ANO, tak vidíme, že cílí na důchodce. A mladí úplně neřeší, jestli rostou důchody, nebo ne. A u ČSSD kromě stejného problému vidíme ještě dlouhodobé potíže s vlastní identitou. Nemohou se rozhodnout, jestli jsou liberální levice nebo ta stará sociální demokracie,“ popisuje propad vládní koalice u mladých.

StranaGymnázia – odevzdané hlasy v %SOŠ – odevzdané hlasy v %SOU – odevzdané hlasy v %
Piráti a Starostové32,828,324,6
Spolu35,424,313,7
ANO 20114,612,116,4
Strana Zelených7,27,15,7
SPD2,55,09,9
Volný blok2,93,54,8
ČSSD2,22,62,4
KSČM1,52,95,2
Přísaha1,62,51,9
Trikolora Svobodní Soukromníci1,72,22,0

Studenti jsou liberálnější a nepropadají konspiracím

Studenti by z Poslanecké sněmovny vyprovodili kromě ČSSD také SPD a nechtěli by tam ani Volný blok nebo Přísahu. „Jednoduše studenti jsou liberálnější a jsou otevřenější v tématech, jako je migrace nebo Evropská unie. V případě SPD však můžeme říct, že to kopíruje realitu dospělých voličů. Na učilištích dostalo bezmála deset procent,“ říká Eibl. Odmítnutí Volného bloku zase připisuje tomu, že ke konspiracím jsou více náchylní starší lidé, než studenti.

Tyto volby však nelze vztahovat na všeobecnou populaci ani z nich predikovat cokoliv do příštích voleb. „Ve studentských volbách hlasovali lidé od 15 let. Dává to ale stranám prostor do budoucna a strany by si mohly začít podle výsledků vychovávat voliče. Mládežnické organizace můžou cíleně nabírat své budoucí členy a rozšiřovat své řady o mladé a perspektivní lidi,“ předestírá Eibl.

Co se však potvrdilo, je rozdělení společnosti. „I z těchto výsledků je patrné, že část společnosti se rozdělila na dva stejně velké bloky, které musejí hledat cestu k sobě. Přibližně stejně velká část společnosti podporuje jednu nebo druhou koalici i v reálných číslech. Studenti tuto štěpící linii jenom kopírují,“ míní Eibl.

Čtvrté studentské parlamentní volby si chválí i organizátoři z neziskové organizace Člověk v tísni. „Po 11 letech pořádání Studentských voleb je zřejmé, že volební preference studentů naznačují, jak v dlouhodobější perspektivě dopadnou řádné volby. Strany, jejichž obliba u studentů trvale narůstala, se dostávají nahoru i ve skutečných volbách. A naopak strany s opačnou trajektorií výsledků ve volbách nanečisto jdou dolů ve volbách skutečných,“ uvedl v tiskové zprávě iniciátor tzv. „voleb nanečisto“ Karel Strachota z organizace Člověk v tísni.

Kompletní výsledky Studentských voleb 2021 jak za celou Českou republiku, tak rozdělené podle krajů a typů škol (gymnázia, střední odborné školy a učiliště) a přehled výsledků všech uplynulých Studentských voleb se nacházejí na webu organizátorů.

Reklama

Doporučované