Článek
Na vakcínu tandemu Pfizer a BioNTech se zaměřili odborníci z vysoké školy King’s College London a výzkumného ústavu Francis Crick Institute v Anglii. Studie, která ze spolupráce vyšla a zatím nebyla přezkoumána, se věnovala celkem 205 účastníkům, které tvořilo 54 zdravých dobrovolníků a 151 pacientů s rakovinou, jako je leukémie či rakovina prsu.
Výsledky, které vysoká škola zveřejnila na svém webu, odhalily, že tři týdny po podání první dávky zmiňované vakcíny se protilátky ukázaly u 39 % pacientů s takzvaným „solidním nádorem“, v případě rakoviny krve pak studie hlásí protilátky pouze u 13 % lidí. V případě zdravých účastníků výzkumu však testy ohlásily 97% účinnost.
Solidní nádor
Jde o termín, který se používá pro nádor vytvořený zmnožením zhoubných buněk. Tento nádor vytváří kus solidní – tj. pevné – hmoty. Daným termínem se vyjadřuje skutečnost, že se nejedná o nádor tvořený cystami nebo o zhoubnou chorobu z krvetvorných buněk (leukémii či lymfom), informuje na svých internetových stránkách Fakultní nemocnice Brno.
Navzdory na první pohled nepříznivým výsledkům však imunitní odpověď razantně vzrostla poté, co pacienti obdrželi druhou dávku vakcíny po uplynutí třítýdenního časového rozestupu, který doporučuje samotná firma Pfizer. Koronavirové protilátky totiž začalo vykazovat celkem 95 % pacientů se solidním nádorem.
U těch pacientů s rakovinou, kteří i nadále čekali na svou druhou dávku, se po pěti týdnech rozestupu mnoho k lepšímu nezměnilo. Jen 43 % pacientů se solidním nádorem vykazovalo detekovatelné protilátky a v případě pacientů s rakovinou krve jich bylo pouze 8 %. U zdravých účastníků studie přitom vědci zjistili 100% účinnost.
Odborníci tak bijí na poplach v případě očkovací strategie Spojeného království a apelují na změnu ohledně pacientů s rakovinou, jež kvůli ní země ponechává vůči nákaze zranitelné. Postup, který si Velká Británie zvolila, totiž zahrnuje rozestup mezi dávkami dlouhý dvanáct týdnů místo doporučovaných tří.
Britská vláda o nové strategii rozhodla v prosinci s cílem poskytnout za kratší čas alespoň částečnou ochranu co nejvíce lidem. Přednostně pak země v první fázi očkovací kampaně poskytla vakcínu přibližně 1,2 milionu lidí, kterým v případě nakažení hrozil vážný průběh covidu-19. Mezi nimi byli i pacienti s určitými druhy rakoviny, píše web BBC News.
Podle onkoložky Sheeby Irshadové z King’s College London jsou nálezy studie skutečně znepokojivé, a tým tak doporučuje urgentní přezkoumání načasování dávek u lidí z extrémně zranitelných skupin. Zdůrazňuje také důležitost toho, aby takoví pacienti dbali na dodržování zavedených protikoronavirových opatření, a to i po absolvování vakcinace.
„Ukazujeme, že po první dávce zůstali pacienti se solidním nádorem a rakovinou krve imunologicky nechráněni po dobu nejméně pěti týdnů. Tuhle špatnou účinnost by však šlo zachránit pomocí druhé dávky jednadvacátého dne,“ informuje Irshadová a připomíná, že imunitní systém pacienta s rakovinou je horší než člověka bez ní. „Druhou dávku potřebují rychle.“
Cancer Research UK, charitativní organizace zabývající se výzkumem a osvětou rakoviny, se ale výsledky studie zatím příliš nevzrušuje. Zjištěné nálezy považují za zajímavé, výzkum je však relativně malého rozsahu, a lidé s rakovinou by se tak i nadále měli řídit radami svých doktorů.
„Jedná se o zajímavou studii a je důležité posoudit, jak pacienti s rakovinou reagují na zavedené vakcíny. V této fázi se ale díváme na data, která nebyla recenzována a u kterých by jiní odborníci v oboru mohli upozornit na chyby a omezení ve výsledcích,“ cituje britský list The Guardian Martina Ledwicka z Cancer Research UK.
K přezkoumání studie nyní vyzývá britský Smíšený výbor pro očkování a imunizaci několik dalších tamních charitativních organizací, mezi které patří například Breast Cancer Now nebo Blood Cancer UK. Tým vědců hodlá do výzkumu zapojené pacienty sledovat po dobu nejméně dalších šesti měsíců.
