Článek
Masakr v nočním klubu v Istanbulu během silvestrovských oslav - 39 mrtvých. Výbuch v Izmiru - 2 mrtví. Bilance první týdne nového roku v Turecku.
Pohled zpět?
33 teroristických útoků jen od léta 2015, přes 460 mrtvých na 2 000 zraněných. Zmařených úderů bylo podle vlády desetkrát víc.
Válka na mnoha frontách
Ankara bojuje proti radikálům v řadách Kurdů a zároveň vede stále krvavější válku s Islámským státem. Kritici ale dodávají: Krvavá žeň je zčásti výsledkem ambiciózní velmocenské politiky samotné vlády tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Vlády, která celá léta přivírala oči nad tím, že její pohraničí se změnilo v zásobovací trasu islamistů v Sýrii.
Spolu s bojem proti terorismu turecká vláda vede kampaň i proti údajnému smrtelnému nebezpečí ve vlastních řadách. Pokus o armádní puč zlikvidovali Erdoganovi věrní už před půl rokem. Zatýkání podezřelých ale stále pokračuje, a to i v řadách ozbrojených složek, které zároveň musí čelit teroristické ofenzívě.
A aby toho nebyl málo: Turecko vede diplomatickou válku proti bývalým spojencům. Západ viní z podílu na přípravě armádního puče, Erdogan nedávno označil USA za spojence Islámského státu a Evropa zmrazila rozhovory o přistoupení Turecka k Unii.
A je tu ještě jedna výzva, pro velkou část Turků ta vůbec nejtíživější. Hospodářství se poprvé od roku 2009 propadá, měna se oslabuje a strach z teroru doplňuje strach z ekonomického kolapsu.
Erdoganova samovláda na obzoru
V této atmosféře má země podstoupit zásadní rozhodnutí o svém osudu. V polovině letošního roku se mají Turci v referendu rozhodnout, zda změnit politický systém a propůjčit současnému prezidentovi mimořádnou moc. Podle průzkumů jsou stoupenci odpovědí „ano“ a „ne“ zhruba vyrovnaní a výsledek klíčového hlasování nejistý. Jisté je ale jedno: Ať už dopadne referendum jakkoliv, Evropa se jeho dopadům nevyhne.
