Hlavní obsah

Sucho v Česku neničí jen smrky. Před očima schnou i stromy, které měly vydržet

Nejen smrky a kůrovec. V českých lesích jsou ohroženy i borovice, které kosí sucho, hmyzí škůdci a jmelí. Na východě Čech za poslední roky zmizela skoro půlka porostů.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Nejen smrky a kůrovec, sucho v českých lesích ohrožuje už i borovice či duby. Borovice v Polabí ničí velmi nízký stav podzemních vod, stromy doslova schnou před očima.

Článek

Jedním z hlavních příznaků sucha, které poslední roky sužuje republiku, se stal také kůrovec ničící ve velkém smrkové porosty. Lesy však mají kvůli suchu i další potíže, o nichž se zatím tolik nemluví.

Lesníkům na východě Čech doslova před očima usychají borovice, které jsou pro nížinné části regionu typické. Na některých místech od roku 2015 jich padla více jak polovina.

„Borovice lesní, která u nás 12 tisíc let bez jakékoliv úhony prosperovala, je dnes významně poškozena. Škody rychle narůstají,“ říká Ladislav Šimerda, ředitel správy lesů Kristiny Colloredo-Mansfeld a především lesník se šedesátiletou praxí.

„Spouštěčem sucha byl rok 2015. Od té doby máme více jak polovinu starších porostů smýcenou, protože škůdci postupují velice rychle. V dalších částech každým druhým rokem vybíráme poškozené stromy,“ popisuje odborník, který se stará o lesy na Opočensku a na Dobříšsku.

Masivní úhyn borovic způsobilo podle Ladislava Šmerdy to, že se kvůli suchu snížila hladina spodní vody. „Borovice má sice hluboký kořenový systém, ale už ani ten na podzemní vodu nedosáhne. Stromy jsou tak oslabené a napadá je podkorní hmyz. Konečným zabijákem je pak jmelí bílé, které se totálně rozšířilo a které stromům odebírá poslední zbytky vody a živin. Je to velká škoda, protože borovice je zde původní dřevinou,“ říká lesník a ukazuje do korun stromů. Zelenají se, avšak ne jehličím, ale hustými trsy jmelí.

Podle Ladislava Šimerdy však ještě vážnějším projevem lesní zkázy jsou souše dubů, kterých lesníci nacházejí čím dál více. Dub totiž býval vždy považován za velmi odolnou dřevinu.

„V posledních dvou letech jsme svědky, že nám bohužel začínají odumírat i jednotlivé stromy dubu zimního. Je to případ, který jsme nečekali a je to pro nás varovným signálem, protože pokud ta suchá perioda bude pokračovat, o čemž svědčí i únorové teploty, zřejmě nic dobrého nás nečeká,“ podotýká zkušený lesník.

Lesy, které spravuje, patří k těm středně velkým. Jen za rok kvůli suchu vyčíslily škody ve výši 15 milionů korun, což se podle Šimerdy výrazně promítá do hospodaření.

„Bez účinné pomoci státu se nejen my, ale další vlastníci neobejdou, zejména se to týká drobných vlastníků do pěti hektarů,“ říká.

Jako členové Svazu vlastníků obecních a soukromých lesů už jednali s Ministerstvem zemědělství. „Víceméně náš postup odsouhlasili a kompenzace přislíbili. Pomoc by měla být rychlá, aby byla efektivní. Vzhledem k vytíženosti rozpočtu však počítáme s prvním čtvrtletím roku 2020.“

Dalším z míst, kde sledují zkázu borových porostů, je Vysoká nad Labem.

Obec v těsném sousedství Hradce Králové má 45 hektarů vlastních lesů, zhruba polovina byla borových. „Smrky a listnáče mají kořeny do strany, takže si vystačí se srážkovou vodou a neusychají, ale borovice však uschnou všechny a u nás už téměř všechny suché jsou,“ říká starosta Vysoké Jiří Horák.

Na historické mapě ukazuje, jak lesy před stovkami let vznikly na říčních nánosech. „Tady je studánka, kam stékala voda z lesů. V minulosti zásobovala sedm obecních kašen. Poprvé na chvíli vyschla asi před třemi lety, teď už je suchá pořád,“ dodává starosta.

Usychající borovice obsypané jmelím trápí i Městské lesy Hradec Králové. Lesníci se s kalamitou nechtějí smířit a zkoušejí proto opatření, která by mohla borovým porostům pomoct.

„Na základě výzkumu výzkumné stanice v Opočně jsme zjistili, že srážky, které nám spadnou, se z velké části zachytí na porostech a ve vrchní části půdy, ale nedostanou se ke kořenům stromů. Hlouběji než 70 cm pod zem se dostanou jenom 3 procenta srážek. Odstraňujeme proto slabé smrky, které zachycují vodní srážky, aby se jich více dostalo do půdy,“ popisuje pěstební inspektor městských lesů Radek Jůza.

V dalším kroku smrky nadrtí a rozptýlí je do porostu, což by mělo průsakům vody ještě více pomáhat. „Máme hned čtyři metodiky pěstování borovice lesní, které v posledních třech letech vyšly. Vycházejí z posledních 15 let lesnického výzkumu a provozních zkušeností,“ snaží se Jůza vyvrátit domněnku, že lesníci nezačali usychající porosty řešit dříve.

Reklama

Doporučované