Článek
Aktuální data ohledně podezření na nežádoucí účinky vakcín, která ve čtvrtek zveřejnil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), se vážou k úterku, dokdy bylo podáno celkem 1 173 092 dávek (aktuálně je to 1 215 430).
SÚKL dosud eviduje 1 923 vedlejších nežádoucích účinků, což je o 417 více než před týdnem. „Jsou to kumulativní počty od začátku očkování,“ řekla Seznam Zprávám Klára Brunclíková, tisková mluvčí ústavu.
Procentuálně se tedy vedlejší nežádoucí účinky objevily zhruba v 0,2 procenta případů.
Nejčastěji lidé oznamují reakce podobné příznakům chřipky.
Nejvíce vedlejších účinků řadí SÚKL do kategorie „celkové příznaky a reakce v místě aplikace“. Tam patří účinky jako horečka, únava, slabost nebo reakce v místě vpichu, jako je zarudnutí nebo bolest ruky. Konkrétně se těchto reakcí zaznamenalo 1 068.
Jako druhé nejčastější vedlejší účinky se objevují „neurologické příznaky“, kterých bylo zatím celkem 435 případů. Mezi ně patří bolest hlavy, mravenčení, závrať, třes, snížená citlivost, narušení chuti a jiné. Dále se také objevují bolesti kloubů a svalů nebo nevolnost a zvracení, ovšem v menším počtu.
„U vakcíny společnosti Moderna je mezi nejčastějšími nežádoucími účinky uváděna také nevolnost, zvracení, zarudnutí v místě vpichu, zduření a bolest podpažních uzlin,“ píše se na webu SÚKL.
Operujeme pouze s tím, co je nám nahlášeno
„Zdravotní pracovníci mají povinnost ta podezření na nežádoucí účinky nahlásit a veřejnost je nahlásit může, pokud má dojem, že nějaká jejich reakce s očkováním souvisí. Můžeme ale operovat pouze s tím, co je nám nahlášeno,“ přiznala Brunclíková Seznam Zprávám.
Formulář, kde se dají účinky nahlásit, najdete ZDE.
Uvedené vedlejší účinky na webu SÚKL nejsou rozděleny podle vakcín, ale jsou uvedeny souhrnně za všechny vakcíny, tedy za Pfizer, Modernu a AstraZeneku. Pokud by se nežádoucí účinky rozdělovaly podle vakcín, podle SÚKL by se nejednalo o průkazná data.
„Někteří hlásitelé jsou velmi pečliví a hlásí velké procento nežádoucích účinků, se kterými se setkají, jiní hlásí méně. Pokud by každá z těchto kategorií hlásitelů používala jinou vakcínu, mohly by počty hlášených nežádoucích účinků u jednotlivých přípravků snadno vést k nesprávným závěrům, že vakcína s nižším počtem hlášení je bezpečnější,“ je vysvětleno na webu SÚKL.
Celkem zemřelo 21 lidí
Za celou dobu očkování přišlo o život v souvislosti s očkováním proti covidu-19 konkrétně 21 lidí. SÚKL ale upozorňuje, že očkování podstupuje velké množství lidí, kteří již trpěli nějakými komorbiditami. V důsledku toho se nemusí nutně jednat o příčinnou souvislost.
„Stejně jako u ostatních hlášení se i v těchto případech jedná pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost rozhodně nemusí znamenat příčinnou souvislost,“ píše se tučně na stránkách SÚKL.
Mezi zemřelými pak mohou být i lidé, kteří nakonec zemřeli na onemocnění covid-19. „Infekce SARS-CoV-2 bývá relativně často hlášena jako podezření na nežádoucí účinek očkování proti covidu-19. Připomínáme, že žádná vakcína proti jakémukoliv onemocnění před ním nechrání stoprocentně, tedy ani vakcíny proti covidu-19 neposkytují absolutní ochranu před infekcí SARS-CoV-2,“ píše SÚKL.
Počty zemřelých pak SÚKL odesílá do světové databáze EudraVigilance, aby se mohla účinnost a rizika vakcín sledovat celosvětově.
