Hlavní obsah

Summit EU se shodl na plánu proti drahým energiím

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

aktualizováno •

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se během summitu v Bruselu shodli na plánu, jak se vyrovnat s rychlým růstem cen energií. Lídři zemí EU se také shodli na tom, že by evropský blok měl posílit ochranu svých vnějších hranic.

Článek

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se během dvoudenního summitu v Bruselu shodli na společném plánu, jak se vyrovnat s rychlým růstem cen energií a jeho dopadem na obyvatele. Domluvili se také na posílení ochrany vnějších hranic unie či na přípravě dalších sankcí vůči běloruskému režimu dopravujícímu k unijním hranicím migranty. Bez jasného závěru skončilo naproti tomu jednání o tom, jak přimět Polsko k dodržování unijního práva.

Klíčová debata summitu se týkala drahých energií a nedávných doporučení Evropské komise, jak zmírnit jejich okamžitý dopad a předejít podobnému zdražování v budoucnu. Šéfové evropských států se shodli, že země by měly urychleně využít možnosti nabízené komisí včetně cílených a krátkodobých daňových úlev či finanční podpory obyvatel či firem.

Dlouhodobější opatření, mezi něž komise řadí třeba společné nákupy plynu či budování strategických rezerv, by podle lídrů měla vést k zajištění dostupných cen energie, spolehlivosti dodávek a pomoci v přechodu ke klimatické neutralitě.

„Potřebujeme více obnovitelných energií. Jsou levnější, bezuhlíkové a vyráběné doma. Potřebujeme také stabilní zdroj, jádro, a během přechodné fáze i plyn,“ podpořila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová požadavek mimo jiné Česka na uznání jaderné energie jako čistého zdroje.

Na žádost českého premiéra Andreje Babiše, který ve čtvrtek blokoval závěry několikahodinového večerního jednání, lídři komisi vyzvali, aby prověřila fungování trhu s emisními povolenkami. Spekulace s jejich nákupy a prodeji podle Babiše vedou k růstu cen, který se promítá do zdražování energií. Podle komise mají povolenky na ceny elektřiny či plynu jen malý vliv, unijní exekutiva však možné spekulativní praktiky prověří, s čímž počítala již ve zmíněné strategii zveřejněné minulý týden.

Summit se krátce věnoval také dalšímu společnému boji s covidovou pandemií, obchodní politice či digitalizaci a zvýšení odolnosti proti kyberútokům. Lídři se dnes rozloučili s končící německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která během své šestnáctileté éry v čele země absolvovala polovinu z dosavadních 214 unijních summitů.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po zhruba čtyřhodinové debatě rovněž shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic. Lídři však zůstali rozděleni v pohledu na požadavek zemí východního křídla EU, aby unie společně financovala stavbu plotů na hranicích..

Šéfové unijních států se o migraci bavili zejména v souvislosti se strategií běloruského autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, který nechává k hranicím Polska či pobaltských států svážet lidi snažící se dostat z asijských zemí do Evropy.

„Lidé využívaní Lukašenkem jsou oběti… Budeme pokračovat v tlaku na Lukašenkův režim,“ řekla po jednání s lídry předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Summit vyzval unijní exekutivu, aby urychleně připravila další sankce, které by se podle většiny zemí měly týkat zejména letecké společnosti Belavia organizující převozy migrantů.

EU již v červnu v rámci dosud největšího balíku sankcí proti Lukašenkovu režimu zakázala běloruské letecké společnosti vstup do svého vzdušného prostoru. Aerolinkám z unijních zemí pak doporučila nevyužívat běloruský vzdušný prostor.

Řada politiků z pobaltských zemí, Polska či dalších států regionu se dožadovala, aby do společných závěrů přibyla zmínka o společném financování stavby hraničních bariér. Lucembursko a některé další západoevropské země však trvaly na tom, že EU musí respektovat mezinárodní právo a umožnit lidem požádat o azyl. Proto se do závěrů dostala pouze obecná výzva k přípravě a financování konkrétních opatření, která umožní „okamžitou a odpovídající reakci EU“.

Reklama

Doporučované