Hlavní obsah

Své práce se držte. Nejhorší časy pro zaměstnance teprve přijdou

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Nejnižší nezaměstnanost v Evropě si zatím Česká republika stále drží, avšak odborníci varují, že druhá a podstatně horší vlna nezaměstnanosti má teprve přijít.

Článek

Míra nezaměstnanosti z výsledků čtvrtletního šetření Českého statistického úřadu zůstává na dvou procentech. Dokonce i klesl meziročně počet dlouhodobě nezaměstnaných o 6,6 tisíce. Ministerstvo práce a sociálních věcí v pátek uvedlo, že nezaměstnanost za květen činí 3,6 %, což je o 0,2 % více než předešlý měsíc. Data sice ukazují poměrně příznivý vývoj, ale realita je zcela jiná.

Sám ředitel odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu Dalibor Holý přiznává, že sekundární ekonomická krize teprve přijde, a to nejhorší nás ještě čeká. V datech se totiž ještě neprojevily dopady výpovědních lhůt, které mají přijít v létě.

Podle Jitky Součkové, marketingové manažerky a odbornice na trh práce z personální agentury Grafton Recruitment, však budeme vědět, na čem jsme, až v září tohoto roku.

„V tuto chvíli vidíme, že pracovní trh se skutečně proměnil. Je k dispozici více kandidátů a naopak je k dispozici méně pozic. Zatím ale vyčkáváme, protože situaci ovlivňuje pomoc ze strany vlády, což je třeba program Antivirus. Domnívám se, že situace bude jasná zhruba v září tohoto roku, až tyto programy skončí,“ odhaduje Součková.

Samotný vrchol podle Součkové pak přijde až v lednu.

„Ty horší časy nás určitě čekají, ty přijdou až po novém roce. Protože na podzim budou zase nabírat retailové parky, bude nabírat logistika a e-shopy, takže lidé, co budou v tu chvíli bez práce, tak se alespoň uplatní brigádně v provozech, které odbavují vánoční sezonu. Po novém roce však už taková příležitost nebude a ukáže se ten pravý dopad,“ dodává.

O jak velký dopad se bude jednat, se nedá podle odborníků odhadnout. Podle Holého se však jedná o zcela jiný typ krize než v roce 2008. „Je to úplně jiný typ krize než v roce 2008, protože tehdy se zhroutily finanční trhy. Teď se ale jedná o šok, který nikdo nečekal. Celá řada provozoven se musela uzavřít a teď půjde jen o to, jak dobře se to rozjede,“ říká Holý.

Koho krize nejvíce zasáhla?

Nejohroženější skupinou, která mnohdy přišla i o práci, jsou lidé pracující v gastro odvětví, v hoteliérství či cestovním ruchu. Na tom se shodují všichni odborníci, které Seznam Zprávy oslovily.

„V tuto chvíli evidujeme zvýšený počet uchazečů z oblasti gastro a hoteliérství, kde tu krizi neustáli a museli propouštět,“ říká Součková.

„Práci hledají častěji lidé ve službách nebo lidé, kteří přicházejí z menších firem. Nejhůře je na tom turistický sektor a gastronomický sektor,“ shrnul pro Seznam Zprávy Tomáš Dombrovský, odborník na online služby pro trh práce a analytik ze společnosti LMC.

Dopad krize byl pak silnější u méně vzdělaných a sociálně slabších lidí, kteří zastávali zaměstnání, kde není nutná vysoká kvalifikace. Jedná se také o práce na částečný úvazek či na dohodu o provedení práce. Nemalý dopad pocítili i živnostníci, kteří přišli o zákazníky a často své řemeslo nemohli ani provozovat.

Speciální skupinou jsou pak cizinci, kteří opět vykonávají méně kvalifikované práce. „U nás teď pracuje velké množství cizinců, a to spíše v nekvalifikovaných dělnických profesích. Například v továrnách, kde se dá očekávat, že bude docházet k masovému propouštění, když nebudou zakázky,“ popsal ředitel Holý. Tito pracovníci se pak vrátí do svých domovských zemí.

Konkurence se pomalu ale jistě zvyšuje

V důsledku opatření, která zavedla vláda, aby zabránila koronavirové pandemii, se trh práce postupně plní lidmi, kteří přišli o zaměstnání a hledají tak nové. Jedná se o lidi, kteří o své zaměstnání často nepřišli dobrovolně. Vzniká tak specifická skupina lidí, která má co nabídnout. Tím se také značně zvyšuje konkurence na trhu práce.

„Před koronavirovou krizí v podstatě dobří kandidáti nebyli, ale teď se to mění. V tuto chvíli se objevují na trhu kandidáti například z oblasti personalistiky. Hodně je teď na trhu marketérů, protože spousta z nich pracovala na volné noze, a ti teď hledají práci na trvalý pracovní poměr. Také jsou více k dispozici lidé z oblasti obchodu a médií,“ shrnuje Součková současnou situaci na trhu práce.

„Určitě se zvyšuje konkurence zaměstnaneckého trhu. Na některé pozice evidujeme o 20-30 procent více reakcí než loni touto dobou,“ dodává.

O nárůstu reakcí na práci hovoří i Dombrovský. Podle něj se počet lidí, kteří hledají práci, zvýšil meziročně o třetinu.

Práci pak člověk podle Součkové nejsnáze najde v odvětví zemědělství. „V tuto chvíli je skutečně nejvíce pracovních nabídek a i brigád, kterých je teď opravdu málo, v zemědělství,“ říká. Pracovníci, kteří v tomto odvětví pracovali, byli většinou cizinci, kteří odjeli a zatím se nevrátili. Podle Součkové mohou být nejvíce v klidu především programátoři a ajťáci, kterých bylo, je a bude nedostatek.

„Lidé s náročnější kvalifikací, například technickou, jako jsou v IT, konstruktéři, lidé ve znalostním sektoru, výzkumníci nebo ve zdravotnictví byli situací zasaženi úplně nejméně,“ říká Dombrovský. Koronavirová krize mimo jiné poskytla prostor především online technologiím, které jsou momentálně na vzestupu.

„Všeobecně se ví, že na tom získala především online ekonomika. Když lidé nemohou jednat fyzicky, využívá se internet. Největší boom tak zažívá online obchodování,“ říká Holý.

Jak na tom vlastně jsme?

Momentálně tak nelze přesně odhadnout, jak se situace bude dále vyvíjet. Podle Holého jsou zatím programy typu Antivirus úspěšné. „Teď se nám podařilo potlačit ten první masivní nárůst nezaměstnanosti, který jsme viděli v USA. A je to tím, že máme evropský sociální stát a máme dlouhé výpovědní lhůty. K tomu jsou tu dotace pro podniky na podporu zaměstnanců, jako je program Antivirus,“ říká Holý.

„Bez těchto opatření by tu bylo už přes milion nezaměstnaných,“ domnívá se.

Další nebezpečí pak odborníci vidí v tom, že lidé a podniky se rozhodnou více šetřit. Data České spořitelny ukazují, že Češi v době pandemie přestali tolik utrácet a došlo k výraznému poklesu karetních transakcí (více Index prosperity Seznam Zpráv).

„Největší nebezpečí je v tom, že poklesnou zakázky a zaměstnavatelé tak budou muset propouštět. Záleží tedy na chování zákazníků,“ shrnuje Holý.

Otázkou pak je, zda je vhodná doba teď hledat nové zaměstnání. Podle Součkové je i není.

„Až skončí programy jako je Antivirus, tak se nezaměstnanost o několik procent zvýší a lidí, co bude hledat práci, bude ještě více. V tu chvíli to také něco udělá i se mzdami. Teď se mzdy stále pohybují ve výši jako před pandemií. Nevíme ale, jak to bude v září. Takže na jednu stranu ano, je špatná doba hledat si jiné zaměstnání, protože konkurence je vyšší. Na druhou stranu pokud máme práci změnit, tak je lepší ji změnit teď, protože se může stát, že ta konkurence ještě vzroste a nezaměstnanost se vyšplhá až k pěti nebo sedmi procentům,“ radí Součková.

Nejlepším místem, kde si hledat nové zaměstnání, je pak hlavní město Praha.

„Nezaměstnanost je nejnižší v Praze a v jejím okolí, pak v Plzeňském kraji a nejhůře se shání práce v pohraničí. Zejména se jedná o Karlovarský a Ústecký kraj a pak ještě pohraničí s Polskem,“ říká Holý.

Reklama

Související témata:

Doporučované